V březnu 1983 ve svém plamenném proslovu označil Ronald Reagan Sovětský svaz za impérium zla. Sověti oponovali a oznámili, že USA je kapitalistickou Hydrou, která chce ovládnout celý svět a SSSR proti ní bude bojovat ve jménu všeho lidstva. Tím Studená válka zařadila další rychlostní stupeň a Reagan jako bývalý herec povolal do zbraně nejen tajné agenty, ale i ten nejveřejnější artikl, který měl k dispozici - továrnu na sny jménem Hollywood.

Přední producenty oslovil s tím, že by chtěl na stříbrném plátně více akcentovat boj proti Sovětům a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Podobnou kulturní ofenzívu jsme mohli vidět už na přelomu čtyřicátých a padesátých let, ale to co se na nás vyvalilo koncem osmdesátek, mělo úplně jiné parametry. A většina zakázek se domlouvala právě po Reaganově památném proslovu, ostatně dnešní pětku dělí od sebe jen pár měsíců v datech premiér, koncem roku 1984 a během kultovní sezóny 1985, kdy se v kinech brojilo proti Rusům skutečně ve velkém a často neuvěřitelně okatě a béčkově.

Tváří v tvář naší narychlo upečené pětce tak můžeme vzpomínat na sofistikovanější štulce jako byl Firefox s Clintem Eastwoodem (v podstatě bondovka bez Bonda), ale hlavně např. pozdější Hon na ponorku. Z roku 1985 se nám dokonce řada pokusů do výčtu nedostala, např. naivní špionážní blbina Dostanu tě!, ve které americký studentík Anthony Edward převeze při výletu do Evropy komplet KGB, ale také protisovětské akční seriály typu Airwolf, nebo návrat slavné špionské série Mission: Impossible (tenhle reboot kdysi dávno vysílala TV Nova). Bylo toho prostě v půlce osmdesátek fakt hodně a čtvrtý Rocky, ve kterém si to americký hrdina Rocky Balboa šel vyřídit se sovětským medvědem Ivanem Dragem, byl skutečně jen špičkou ledovce.

Rocky IV

zdroj: tisková zpráva

Tenhle film dodnes zůstává jakýmsi milníkem tehdejší éry, protože v něm byl souboj USA a SSSR personifikován do postav dvou osvalených protivníků - amerického Davida a sovětského Goliáše. Chladnokrevný Ivan Drago v úvodu zabije v ringu vychloubačného Apollo Creeda a jeho kamarád Rocky Balboa přísahá odvetu v Moskvě.

Zatímco Ivan se připravuje s pomocí moderní techniky a pravděpodobně i zakázaných látek, Balboa se na Sibiři vrací ke kořenům a tvrdě dře v odlehlé pustině. Ve finále pak svou neústupností získává na svou stranu i nepřátelské moskevské publikum a slavnostně vítězí nad Ivanem poté, co se Sovět vzepře systému a začne bojovat sám za sebe.

Ne, tady skutečně nemusíte onu ideovou nalejvárnu hledat lupou, Stallone jako režisér, scenárista a hlavní hvězda vám ji leje do chřtánu s pomocí tréninkových montáží, chytlavých písniček a starého dobrého násilí. Na malé kluky v devadesátkách, co po Sametové revoluci doháněli osmdesátkové hity, to fungovalo dokonale.

Rambo II a III

zdroj: tisková zpráva

Scénář ke druhému Rambovi se psal na politickou objednávku a za první verzí nestál nikdo jiný než James Cameron. Ten připsal Johnovi postavu gadgetového parťáka a k první akční scéně se dostal až ve čtyřicáté minutě. Stallone hodil scénář do koše a po mnoha setkání s vietnamskými veterány ho komplet přepsal.

Rambo byl opět sólista a vydal se do vietnamské džungle, aby tu osvobodil válečné zajatce a zpětně vyhrál válku ve Vietnamu, což se mu v zásadě podaří. Mezitím ještě narazí na Sověty, kteří trénují vietnamské vojáky, a tak udělá krátký proces i s nimi. Jednoduchá zápletka, vlhký sen republikánů a mnoha stárnoucích válečných veteránů, zabalený ve velkém rozpočtu a křečovitých proslovech.

Jinými slovy zaručený úspěch, na který navázal Stallone o tři roky později dalším dílem, kde šel po krku Sovětům pro změnu v Afganistánu. Nutno dodat, že čtvrtý Rocky a druhý Rambo měly premiéru jen pár měsíců od sebe. Ze Stallona se tak stala americká okovaná pěst kulturní fronty.

Rudý úsvit

zdroj: tisková zpráva

Už v úvodu jsem psal o bojechtivých studentících. Dává to smysl rozdat role omladině, protože jedině tak lze nalákat do kin na podobné doktríny i mladší generaci. A proto tu máme Rudý úsvit, mimochodem první film s ratingem PG-13 v historii. Ve filmu přepadnou sovětské jednotky s podporou kubánských vojáků malé ospalé městečko v Coloradu.

Většina obyvatel je zajata a přesunuta do převýchovných táborů, kde jsou jim promítány sovětské klasiky. Skupina středoškolských studentů však uteče do hor, odkud podniká partyzánské útoky. Říkají si Wolverines, podle středoškolského sportovního týmu a začnou lézt Sovětům pořádně na nervy.  V hlavních rolích Patrick Swayze, Powers Boothe a spousta dalších mladých hrdinů. Můžete si domyslet, jak tenhle film funguje - Sověti netrefí ani stodolu, američtí studenti jsou chrabří a neprůstřelní.

Jeden by si řekl, že podobný kulturní přešlap se může objevit jen jednou za život, ale v roce 2012 se snímek dočkal remaku, v němž Swayzeho vyměnil Chris “Thor” Hemsworth a místo Sovětů útočili na Ameriku pro změnu Severokorejci, podporovaní ruskými speciálními jednotkami. Uff.

Invaze U.S.A.

zdroj: tisková zpráva

Tahle nechvalně známá, ale rozhodně kultovní produkce společnosti Cannon Films je vlastně přímou reakcí na Rudý úsvit, ale je ještě o poznání pitomější, protože si vystačí s nezničitelným Chuckem Norrisem.

Ten vlastnoručně zastaví invazi guerillových komunistů z Jižní Ameriky, vedenou sovětskými potentáty. Teroristé se maskují za kubánské uprchlíky, ale jakmile přistanou na Floridě, vymění metráky drog za střelné zbraně a zaútočí na americká města. Naštěstí je tu Chuck jako všehoschopný agent CIA Matt Hunter, který jim to s obouručními uzinami vysvětlí po zlém.

Snímek je unikátní hlavně tím, že ve všech akčních sekvencích, ať už jde o městské obchodní centrum a jeho okolí nebo malebné předměstí, vybuchují opravdové domy a nikoliv makety. Producenti si vybrali lokace, které byly těsně před zbouráním nebo rekonstrukcí a jednoduše je srovnali se zemí. Film se dočkal mizerných recenzí, ale šel do kin ve správný čas a debutoval na prvním místě žebříčku návštěvnosti.

Špioni jako my

zdroj: tisková zpráva

Austin a Emmet jsou dva úředníčci v Pentagonu. Jeden touží po kariéře tajného agenta, druhý si užívá vyhřátého místečka stranou veškerého rizika. Nakonec ale oba skončí v první linii, když je tajné služby pošlou jako návnadu do Asie, aby tu splnili nebezpečný úkol. Hlavní tým profíků, který měl zneškodnit jadernou hlavici, ale utrpí ztráty a z Austina a Emmeta se tak stává poslední naděje svobodného světa.

John Landis v zimě roku 1985 vykročil do kin s akční komedií, ve které se ta Studená válka místy překlápí až do grotesky, ostatně s Chevym Chasem a Danem Aykroydem v hlavní roli by to snad ani jinak nešlo. Story plná záměn, převleků a dobře načasovaných gagů, je ale samozřejmě ve svém důsledku o tom, jak se dva Bondové-nešikové dovedou vypořádat se zkušenými sovětskými agenty. Na tohle téma Landis vypotřebuje víc stopáže, než na vznikající chemii mezi dvěma škarohlídy a vlastně jakýkoliv rozvoj vztahů mezi postavami.

V dětství jsem měl tenhle film rád pro jeho komediální potenciál, ale zhlédnutí po letech plně dokazuje, jak myšlenkově zastaral. Do kin nicméně i díky popularitě hlavních hvězd přilákal obrovské množství diváků.