Píše se rok 1947 a doba přeje smyslnosti, extravaganci, humoru a nekonečnému očekávání. Ivanu Heinzovi, pohlednému dandymu a vtipnému provokatérovi je právě devatenáct. Utíká z domova, aby se vydal na nekonvenční pouť oslavující svobodu a umělecké ideály. Žije přítomným okamžikem, obdivem ke krásným ženám.

Život se zdá být báječný, pokud ho vychutnáváte v cigaretovém kouři, lehkém opojení likérem a po boku fascinující, krásné a zkušené ženy. Ivan píše básně a vrhá se nadšeně do zničující romance s nezávislou a bisexuální Janou. Akční život plný inspirujících erotických her, výbuchů smíchu, dobové taneční hudby, ale i dramatických politických změn, prožívají čerství milenci naplno. Žijí svou velkou milostnou romanci. Komu by se v téhle chvíli chtělo třeba do armády, která na Ivana kývá prstem.

Komunistický režim začíná ukazovat i svou represivní tvář. Ivan a Jana se vyhýbají práci, spřádají fantastické plány do budoucnosti, živí se drobnými krádežemi a plánují útěk do Paříže. Střet s mocí však přichází tvrdě a nečekaně… zdroj: tisková zpráva

O Projektu
Vývoj filmového projektu 3 sezóny v pekle začal zhruba před 5 lety, kdy producentku Moniku Kristl oslovil autor námětu, Lubomír Drozd s příběhem extravagantního mladého muže, který v dobách sílícího komunistického režimu prožívá mládí plné vášně a vzpoury.

Příběh byl inspirován osudy jedné z neznámějších postav československé literární scény Egona Bondyho (20.1.1930 - 9.4.2007). Proto producentská společnost zakoupila práva na Bondyho autobiografii Prvních deset let. Scénář, pak, prošel řadou proměn, zahraniční dramaturgií a postupně postavy začaly žít vlastním životem a odchylovaly se od svých reálných předobrazů. Příběh Ivana Heinze je příběhem sympatického rebelství stejně jako okouzlujícím milostným příběhem plným touhy a vášně a dobrodružství.

„Příběh je velmi volně inspirován zápisky z mládí Egona Bondyho,“ říká režisér Tomáš Mašín. „Nechce být dokumentem o něm a v mnoha bodech je čistou fabulaci. Nicméně vzdor, rebelství a energie reflektuje energii a náladu komunity mladých nonkonformních umělců v poválečné republice. Postava hlavního hrdiny se v mnoha bodech protíná s filosofickým a životním postojem Bondyho, linie příběhu je však nová a jedinečná.“

Přestože film se odehrává v dobových reáliích, kdy kouzlo kafkovsky magické Prahy postupně začala nahrazovat dusná atmosféra nastupujícího totalitního režimu, režisér v hlavní příběhové linii vidí nadčasové sdělení. „Film je o střetu bytostného individualisty se systémem,“ říká Tomáš Mašín. „Hlavní hrdina zosobňuje tradici estetických a filozofických buřičů, kteří se odmítají nechat spoutat systémem, ať už je jakýkoliv. Film klade otázku, do jaké míry se má člověk nechat válcovat institucemi a státní mocí a to v jakékoliv formě. A to je téma žhavé zejména dnes, kdy jsme neustále konfrontováni s mocí médií, finančních korporací, kdy politici manipulují s veřejným míněním a svobodně myslící jedinec je jim vysloveně překážkou,“ dodává režisér.

V hlavních rolích se představí domácí filmová hvězda Kryštof Hádek a polská herečka Karolina Gruszka, představitelka jedné z hlavních rolí filmu Davida Lynche Inland Empire. Také obsazení dalších rolí je mezinárodní – Ivanova protihráče Karla, který tvoří jakýsi názorový protipól volnomyšlenkářského hlavního hrdiny, hraje slovenský herec Luboš Kostelný (dobře známý z filmů O rodičích a dětech a Taková normální rodinka), Ivanova otce, bývalého legionáře přísných zásad vytvořil další slovenský herec Martin Huba (Obsluhoval jsem anglického krále, Muži v říji). V úloze Ivanova nejlepšího přítele Hanese uvidíme polského herce Tomase Tyndyka, postavu Ivanova mentora, který mu pomáhá při literární cestě vzhůru, si zahrál Jan Kraus, který se ve filmu objevuje poměrně vzácně.

Hlavní osou filmu je milostný vztah dvou silných individualit - rebela a básníka Ivana a o několik let starší, vyzývavé, životem protřelé Jany (postava inspirovaná Bondyho láskou Janou Krejcarovou). Jana a Ivan tvoří svým způsobem tragikomický pár, žijící v šíleném tempu, bez odpovědnosti a myšlenek na zítřek. „Ivan je zpočátku velmi naivní. Stává se z něj rebel s podtstaty a maldického vzdoru proti autoritám. Nezáleží mu na hmotných věcech, nechce být omezován duchovně. Odtud pramení jeho buřičství. Ta potřeba vnitřní svobody s sebou nese to že Ivan vzdoruje, bojuje, nechce se dát,“ říká hlavní představitel Kryštof Hádek.

Ivanova, zpočátku trochu naivní, touha po svobodě s sebou nutně nese i generační vzpouru. Odchází u domova, kde žije s otcem, bývalým důstojníkem, který v Ivanových očích symbolizuje strohost, poslušnost, kázeň, tedy, vše, čím mladý rebel musí pohrdat. Ivanův otec si však v sobě nese tíhu zkušeností: životný postoj mladého Ivana je prirodzená reakcia inteligentného mladého muža, v živote ktorého je fáza permanentnej opozície vlastne fázou nevyhnutnou,“ říká představitel otce Martin Huba a dodává: „Že sa to udialo v natoľko komplikovanej dobe, akou je čas nášho príbehu, nie je Ivanovou ani chybou ani vinou, možno smolou. Ale o to viac ho okolnosti preverili, o to viac si ja osobne cením jeho zásadovosť a „dubovú hlavu“, a to napriek tomu, že mi to ako rodičovi nijako neuľahčuje. Ale k tej ozajstnej katarzii otca a syna, by to asi bez tých spomínaných komplikácii nebolo natoľko vrúcne a úplné, ako to, dúfam, v našom príbehu ponúkame.“

Martin Huba přiznává, že při budování filmové postavy otce měl z čeho vycházet. „Pre herca je vždy vzácne, ak môže svoj výkon oprieť o osobnú skúsenosť. S rebéliou detí, navyše detí s názorom, vychovávaných v určitých zákonitostiach slušnosti a ich prirodzenou vzburou, mám dosť bohaté a intenzívne skúsenosti,“ říká Martin Huba. „Poučený všetkým vyššie spomenutým, dnes chápem, že respektovať a snažiť sa pochopiť rebéliu detí je jedinou cestou, ako urobiť čo najmenej rodičovských chýb a čo najmenej škody na osudoch tých rebelujúcich.“

Ivanovo peklo představuje nejen jeho zjitřená básnická představivost a tvůrčí hyperaktivita, ale právě Jana, jejíž inteligence a hédonistický styl života zažehnou v Ivanovi plamen skutečné vášně.

„Jana je silná osobnost, velmi statečná a to se mi na ní líbí. Je otevřená a velice svobodomyslná,“ říká o své postavě herečka Karolina Gruszka. „ Ráda provokuje, ráda si hraje. Ale nemyslím, že by byla typem manipulátorky. Chce v životě zkusit všechno, proto má sexuální vztahy s muži i ženami. Na druhé straně je velice senzitivní. Pozná Ivana, zamiluje se do něj. Opravdu zamiluje. Ona miluje na sto procent. Všechno v životě dělá na sto procent. Žije přítomným okamžikem,“ vysvětluje Gruszka.

„Právě to, že si v kontrastu k existenčním nesnázím dokáží hrdinové uchovat černý a ironický humor a naději beznaděje, je pro mne činí tak sympatickými,“ říká režisér.

Při svém útěku z domova žije Ivan nejprve v komunitě mladých aktivistů, kde se do něj zamiluje Hana. Ve filmu ji hraje Táňa Pauhofová. „Hana je vlastně daná především přes vztah k Ivanovi,“ říká Táňa Pauhofová „Je platonicky zamilovaná, naivní, obětavá, ale pro Ivana málo extravagantní, obyčejná a tím tvoří jakýsi kontrapunkt k té osudové lásce, která ho má potkat,“ dodává herečka, která si natáčení užila i přesto, že její postava nemá zdroj: tisková zpráva ve filmu tak velký prostor jako hlavní hrdinové. „Kryštof Hádek je šikovný talentovaný mladý muž a můj kamarád. Nebyla to naše první spolupráce, takže i když šlo jen o pár dní, velmi jsem se na ni těšila.“

„Když přijímám roli v nějakém filmu, je pro mne partner vlastně nejdůležitější věcí,“ přiznává se hlavní představitelka Karolina Gruszka. „Mívám v začátku trochu strach, ale u tohoto filmu to bylo lepší, než jsem mohla čekat, protože Kryštof je nejen výborný herec, ale také báječný člověk. Často mě rozesmál až k slzám. Cítila jsem, jak moc mi pomáhá a já jsem se snažila pomoci jemu. Byla to skvělá spolupráce,“ říká Karolina o spolupráci Kryštofem Hádkem.

„Karolina mě baví jako člověk a byla to pro mě vůbec jedna z nejlepších spoluprací s hereckým partnerem, jakou jsem u filmu zažil,“ říká Kryštof Hádek a vysvětluje, jak s polskou kolegyní překonávali jazykovou bariéru. „Karolina říkala text polsky, já česky. Ty jazyky jsou si hodně podobné a já jsem navíc znal její repliky ze scénáře v češtině. Takže to dobře fungovalo. Mimo natáčení jsme pak spolu mluvili anglicky.“

„Spolupráce s Tomášem Mašínem byla skvělá. Byla jsem moc překvapená, protože jsem věděla, že je to jeho první film,“ říká Karolina Gruszka. „Tomáš byl velice klidný a přitom dokázal vytvořit na place skvělou atmosféru, umí pracovat s herci. Dal mi velmi přesnou představu mé postavy, ale na druhé straně mi poskytl ohromnou svobodu. Věřila jsem mu a to bylo to nejdůležitější,“ dodává herečka.

„Tomáš nás často nechával hrát podle našich představ, ale na druhou stranu přesně věděl, jak by měla scéna a její výsledek vypadat. To mi moc vyhovovalo. Přece jen po dvaceti dnech natáčení si už člověk může být v některých okamžicích nejistý a v tu chvíli to musí být režisér, kdo řekne co a jak. Často jsem měl nějakou představu, ale Tomáš chtěl, abych to zahrál jinak a bylo to ono. Až jsem si říkal: sakra, proč jsem na to nepřišel sám?“ popisuje spolupráci s režisérem Kryštof Hádek a pokračuje: „Když se řekne debut, je to strašně zavádějící. Ale pro mě je to jen informace, že jde o první film,“ tvrdí Kryštof Hádek a naráží na to, že 3 sezóny v pekle jsou sice prvním filmem Tomáše Mašína, ten má ale za sebou mnoho let reklamních zkušeností. „Kde je řečeno, že když je někdo debutant, že nemusí zvládat řemeslo a nebo je nezkušený? A u Tomáše to platí dvojnásob. Já jsem měl naopak pocit, že dělám s ostříleným režisérem a spoustu věcí jsem se naučil. Ono těch 9 let v reklamě, které má Tomáš za sebou, má svou cenu. Člověk se zkušeností z reklamy umí šetřit časem.“

„S Tomášem Mašínem jsme se poznali při natáčení reklamy a to vám stačí, abyste poznali, zda je ten člověk režijně disponován nebo ne. A Tomáš Mašín režijně disponován je. Dokonce se i shodneme na hereckém stylu a vkusu, což je cenné,“ vypráví představitel Viktora Lukase Jan Kraus. „V Česku inklinujeme k takové německoruské mastnotě, to on nemá, jde mu spíš o anglosaský styl, autenticita je to první, co ho zajímá. To, že dělal reklamy, je ta nejlepší průprava z mnoha ohledů. Reklama vyeliminuje lidi, kteří nesplňují některé z důležitých aspektů práce – počínaje řemeslem a konče chováním. A proto je dobré točit film s člověkem, který dělal reklamu“, říká Jan Kraus.

Poklonu složil režisérovi i Martin Huba, jeden z nejzkušenějších herců české a slovenské filmové scény: „Pán Tomáš Mašín je pomazaný veľmi vnímavý a citlivý umelec. Navyše pri všetkej jeho dôslednosti, a tú dôslednosť zdôrazňujem, je dostatočne pevný a bytostne kultivovaný, aby si mohol dovoliť byť taký tolerantný a pokorný k tvorcom, akým je. Bola to pre mňa veľmi príjemná skúsenosť, ako pracovná, tak aj osobná. Svet reklamy je svet ako každý iný – jednoducho si vás preverí, a vy sa obnažíte, aký ste vo svojej podstate. Režisér Mašín je veľmi cenný človek a umelec.“

Producentka Monika Kristl získala pro výpravný projekt zahraniční koproducenty. „Podle mého názoru jde o téma, které má schopnost překročit české hranice,“ popisuje producentka úvahy, které vedly k oslovení zahraničních subjektů. „Doufám, že nejen české, ale i mezinárodní publikum jsme schopni oslovit právě jakýmsi nadčasovým přesahem, který ten příběh v sobě má. Hlavní hrdinové jsou zosobněním touhy po výjimečnosti, vášnivého přístupu k životu, nespoutanosti a víry ve svobodu. Doba, která se postupně převrací do nesvobody, všechny tyto pocity umocňuje a tvoří pro příběh zajímavý kontrast. Jana a Ivan jsou ale mimořádné a silné osobnosti, které mají tendenci jít proti proudu v jakékoliv době, a tím je jejich příběh srozumitelný pro diváka bez ohledu na dobové zakotvení,“ říká producentka.

Film vznikl v česko – německo – slovenské koprodukci, na jeho výrobě se kromě společnosti Dawson Productions podílí i německý Babelsberg Film a slovenská společnost Trigon Production. Film podpořil 12 milionovým grantem český Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, od MK SR získal snímek grant ve výši 2,3 milionu (v přepočtu na české koruny), film dále podpořil evropský fond Eurimage (12 milionů Kč) a získal podporu i z programu Media Plus Development. Koproducentem snímku se stala Česká televize, RWE, UPP a Soundsquare

Zbývající část osmdesátimilionového rozpočtu získala producentka ze soukromých zdrojů.
Film 3 sezóny v pekle byl náročným i z realizačního pohledu vzhledem k tomu, že se jedná o výpravný dobový snímek. Pracovalo se v mezinárodním štábu. Ve filmu hrají herci z Česka, Slovenska, Polska, kameraman je Islanďan. Natáčelo se ve 48 lokacích. Ve filmu hraje 1200 komparsistů, bylo použito 68 historických osobních aut, 5 motorek, 3 autobusy a 15 vojenských vozidel.

Pro hlavního představitele Kryštofa Hádka byla právě role v dobovém filmu velkým lákadlem. „Mě baví dobové filmy, protože si mohu představovat, jak to tehdy mohlo být,“ přiznává se herec. „Když točíš film ze současnosti, tak ji znáš, není to pro tebe vlastně nic nového, ale když ti obléknou dobový kostým, najednou se člověk začne cítit jinak. Stačí takový malý detail, že u kalhot je pas posazen trošku jinde a najednou člověk musí tělo držet jinak, prostě nemá pocit, že hraje ve svých vlastních „hadrech“. A samozřejmě člověk má mnohem větší pocit odpovědnosti, protože dobový film prostě stojí víc peněz. U 3 sezón v pekle určitě hodně udělal právě vysoký rozpočet. Díky tomu byly peníze na hezké lokace, větší komparsy, historická auta, tramvaje – to, že jsme to nemuseli točit na jednom rohu, kde je jeden historický nápis, dělá strašně moc.