Čelisti
Slavný horor z roku 1975, který nastartoval kariéru Stevena Spielberga, na svou dobu překvapil nekompromisním pojetím filmového strašení, stejně jako naturalistickou zápletkou (dokonce ve více smyslech slova!). Právě díky Čelistem mohl Spielberg nakopnout nové pojetí Hollywoodu, který se tou dobou už 11 let nacházel v krizi. Mnohem opulentnější podívané, například Dobyvatelé ztracené archy, pak už byly nadosah.
zdroj: Archiv
Spielberg však stavěl na tehdy poměrně populární knize rovněž pojmenované Čelisti (Jaws) od Petera Benchleyho, a to překvapivě věrně. Jeho verze postupuje po zápletce knihy prakticky identicky, pouze vypouští některé vedlejší podzápletky. Dokonce i přebal knihy vypadal jako pozdější filmový plakát, za první verzi ikonického vzhledu tak původně může knižní ilustrátor Paul Bacon, nikoliv filmový kreslíř Roger Kastel, jemuž je provedení plakátu připisováno.
Mrs. Doubtfire - Táta v sukni
Klasický film Robina Williamse o fanatickém transvestitovi / tatínkovi, který se převléká za hospodyni, aby mohl vidět své děti, působí přesně stylem zápletky, kterou museli v kokainovém rauši vymyslet hollywoodští producenti snažící se napojit na Williamsovu popularitu...
zdroj: Archiv
Ve skutečnosti je však film produktem spisovatelky Anne Fine. Ta příběh vydala v roce 1987 jako Madame Doubtfire přičemž cílovou skupinou morální agitky byly děti a dorost. Román přitom paradoxně disponoval smysluplnější story, dvě nejstarší děti totiž v hospodyni poznají svého otce a hru tak hrají spolu s ním, namísto aby svou novou chůvu nenáviděly.
Dodnes mrazivý hororový snímek, který přesně seděl k pověsti Alfreda Hitchcocka jako režiséra se zálibou v syrové látce, ve skutečnosti za celou svou premisu vděčí pozaponenuté autorce předlohy. Hitchcockovy filmy byly mnohdy postaveny na předešlém knižním díle, v případě Ptáků pak pramení inspirace z povídky Daphne du Maurierové z roku 1952.
zdroj: Archiv
Ačkoliv ptačí apokalypsa v její povídce sdílí nemálo podobností s leteckou bitvou o Británii, respektive ze šoku z útoku z nebe, du Maurierová chtěla zápletkou o postupně stále více a více agresivnějším ptactvu, které nakonec napadne celou Británii, komunikovat riziko plíživé komunistické revoluce.
Ještě než Brad Bird zkazil Zemi zítřka, a dokonce i ještě než si získal slávu pro Úžasňákovi a další pixarovské filmy, prolomil hollywoodské ledy nenápadným retro animákem Železný obr, v němž titulního mimozemského plechouna namluvil Vin Diesel. Film, stejně jako celá Birdova filmografie, notně těží z estetiky 50. a 60. let, a není proto asi překvapivé, že primární inspirací filmu je sci-fi román The Iron Man z roku 1968
zdroj: Archiv
Ten disponuje podobnou zápletkou o kamarádství robota a malého chlapce, odehrává se však celý v Británii. Pro americké vydání byl název knihy změněn kvůli podobnosti s jistým marvelovským superhrdinou na obra, a zbytek už je historie. Kniha se přitom v 90. letech dočkala pokračování jménem The Iron Woman.
Těžko hledat filmovou sérii, která je větším synonymem akčních filmů a jejich ne-vždy-zrovna-komplexních příběhů a hrdinů. Jenže než se ale Rambo stalo synonymem neporazitelného vraždícího stroje, měl přesně opačné ambice, totiž varovat před daní, jakou si válka vybírá na psychice.
zdroj: Archiv
Knižní verzi jménem First Blood (rovněž původní jméno prvního filmu) však v roce 1972 sepsal doktor americké literatury David Morrell, modelem mu přitom stáli jeho studenti vracející se z vietnamské války. Celá kniha je v zásadě popisem (sebe)destruktivního chování veterána stiženého post-traumatickým stresem, který je v zásadě antagonistou celého příběhu, na jehož konci tragicky umírá.
Film, který udělal slavným Bruce Willise a z režiséra John McTiernana ukoval mašinu na výdělky, rovněž zrovna nezní jako etalon návykové literatury. I v tomto případě se ale kreativita spisovatelů ukázala být pro Hollywood doslova nakažlivá. Příběh z Nakatomi Plaza totiž předpovídá román Kniha Nothing Lasts Forever z pera Rodericka Thorpa z roku 1979.
zdroj: Archiv
Aby byla situace kolem adaptace ještě zajímavější, Nothing Last Forever je je přitom samo o sobě už pokračováním jiného Thorpova románu The Detective z roku 1966. Tím ale absurdita nekončí, The Detective sám byl totiž dříve zfilmován s Frankem Sinatrou v hlavní roli. Producenti dokonce chvíli zvažovali, že natočí Nothing Lasts Forever/budoucí Smrtonosnou past jako pokračování této verze, Těžko říct, jak by se tou dobou 72 let starému Sinatrovi výtahovými šachtami lezlo.
