Byl členem legendárního Monty Pythonova Létajícího Cirkusu, kde vytvářel animované sekvence, jako režiséra ho přitahuje absurdita, jeho hrdinové zpravidla žijí v jiném světě, než ostatní figury. Mezi jeho nejslavnější filmy patří Brazil, nebo 12 opic.
Na začátku devadesátých let Terry začal pracovat na filmovém zpracování Dona Quijota, látce dosud nezfilmované. Projekt dostal název The Man Who Killed Don Quijote a dobrodružství Cervantesova Dona Quijota obohacuje o postavu reklamního agenta (Johnny Depp), který ocitne v Cervantesově době a stává se Quijotovým (Jean Rochefort) Sanchem Panzou.Gilliamovi trvalo téměř deset let, než sehnal na film peníze. Jean Rochefort ztrávil dalších 7 měsíců studiem angličtiny.
Natáčení probíhalo ve Španělsku. Veškeré počáteční problémy se podařilo
překonat a natáčení začíná… a po šesti dnech končí odletem Jeana Rocheforta do Francie, kde se podrobí dlouhodobé léčbě zánětu prostaty. Práva na film připadají pojišťovně a Terry Gilliam je dosud nezískal zpět.To je skutečný příběh Gilliamova natáčení The Man Who Killed Don Quijote.
Keith Fulton a Louis Pepe již dříve natočili dokument o Terry Gilliamovi, nazvaný The Hamster Factor and Other Tales of Twelve Monkeys a jejich přítomnost při natáčení Dona Quijota měla vyústit v klasický film o filmu. Těžkosti, pod jejichž náporem se natáčení
nakonec úplně zhroutilo ale zapříčinily, že vznikl svébytný celovečerní dokument s přirozeným, charakterově silným hrdinou (Terry). Na plac přijeli s DV kamerou osm týdnů před samotným natáčením a v Lost in La Mancha zachovávají časovou posloupnost, která snímku dodává nádech tajného deníku.
Fulton s Pepem v Lost in La Mancha úžasně věrně zachycují atmosféru každého natáčení. Díky digitální technologii, která filmaři umožňuje být „vždy připraven“ dostali zejména v pauzách vypjatých chvil skvělý materiál.
Když sledujete, jak štáb natáčí ve vojenské zóně, aby unikl všem možným rušivým vlivům a hned po slově AKCE nad hlavami filmařů s dunivým rachotem přeletí stíhačka, napadne vás jediná asociace- Living in Oblivion. Když se vzdálené mraky změní v bouři, která s sebou spláchne všechny kulisy, která promočí vybavení, když Jean Rochefort sotva sleze z koně, ano toto je obživlý DiCillův film!
Lost in La Mancha zároveň velice zblízka přibližuje Gilliamovu režii, práci štábu a chování tvůrců v extrémních situacích.
Během produkce Lost in La Mancha se vyjevuje i přesah filmu, jasný a zřetelný- Terry Gilliam JE Don Quijote. Terry Gilliam je reálný hrdina bojující s větrnými mlýny!
Snad jedinou možnou výtkou filmu je jeho délka- zhruba po hodině hry je jasné, že natáčení pokračovat nebude, že Rochefort je mimo… a Fulton s Pepem přesto nastavují ještě 25 minut, ve kterých se už nic nového nedovíte. Jsou zbytečné, dokumentu škodí.
Po projekci Lost in La Mancha přichází na jeviště Terry Gilliam („když to vidím vždycky mi to trvá týden, než se zase vzpamatuju“) a sedm set lidí vstane a aplauduje vstoje.
DALŠÍ TEXTY:
rozhovor s Terry Gilliamem
profil Terryho Gilliama
Strach a hnus v Las Vegas (recenze)
