Znovu si přečtěte poslední větu v perexu. Pokud pro vás sci-fi představují především vizuální efekty (které se beztak posledních deset let kreslí pouze v počítači), pak je docela možné, že některé digitální scenérie vás prostě dostanou do kolen. Film vypadá hezky. Působí jako zajímavé zjevení, které tady dlouho nebylo. Problémem je vše okolo.Příběh dost skřípe a samotná myšlenka pomyslného světa kdesi, kde všechno funguje a vypadá naprosto dokonale, tady už byla.
zdroj: Falcon
Prvním problémem je dabing. Chápu, že film od Disneyho je především určený dětem, ale ta najít kino s originálním anglickým zvukem je nemožné. Až později jsem se dozvěděl, že kopie s originálem není. Znám Clooneyho jen v originále a idiotský nepřirozený hlas jsem nebyl schopen zkousnout. To byl první hřebíček do rakve. Sice jsem měl na plátně občas záběry na až surreálné světy, ale vnímal jsem jen hrozivý český dabing.
Film má dost povrchní zápletku. Svět je nedokonalý, zoufale příšerný, ale existuje rozměr, v němž je vytvořen jeho dokonalý sci-fi rozměr, kde všechno funguje. Je to taková totalitně utopická společnost, kterou vytvořili velcí vědátoři naší minulosti. Nějaká ženská zjistí, že existuje odznáček, který vás do této reality přenese. K němu se dostane víceméně náhodou. Sáhne na něj a je na poli. Pustí jej a je zpátky v naší době. Super. To vypadá zajímavě, že jo? Chcete prostě vědět, co za tím je.
Takže tahle zvídavá holka sahá na odznáček a nakonec se dostane až ke Clonneymu (Frank), který o jiné realitě ví, je trochu paranoidní, ale jinak vlastně hodně fér týpek. Společně se přenesou velmi záhy do jiné dimenze, my se pokocháme mnoha futuristickými záběry a začneme se nudit.
Neustále nám jsou předhazovány poučení, moudra a moralistické žvásty o zkaženosti našeho světa, myšlence světa lepšího a jezdíme z místa na místo. Nejlepší postavou je Nix Hugha Laurieho, jehož chuť vytvořit něco velkého se neslučuje s myšlenkou korporace Disney a dvou unylých postaviček, které se do jeho světa vlastně jen vetřeli a začali rozesí... všechno to hezké.
Dlouho už mne nenaštval žádný film, jako Země zítřka. Fuj fuj řvu na všechny ty multikulti zakuklené žvásty o tolerování všeho, ale netolerování ničeho, co se nám nehodí do našeho globálního krámu. A jsem strašně rád, že jsem na to nevzal svoje děti.
Film však nedopadl vůbec špatně. Pokud vám vyhovuje koukat na hezké obrázky, budete šťastní.
Hodnocení: 40 %