Za československý stát

15. 7. 2009 - 13:33 | Téma | red

Za československý stát zdroj: tisková zpráva

Filmy natáčené k nějakému politickému výročí nejsou typické jen pro totalitární režimy, například v komunistickém Československu se oslavovalo zejména osvobození země Rudou armádou a hned poté převzetí moci dělnickou třídou

Filmy natáčené k nějakému politickému výročí nejsou typické jen pro totalitární režimy, například v komunistickém Československu se oslavovalo zejména osvobození země Rudou armádou a hned poté převzetí moci dělnickou třídou. Netřeba dodávat, že (až na výjimky) vznikaly plakátovité, neuměle vyprávěné historky, zcela poplatné právě aktuálním ideologickým potřebám. „Výroční“ filmy ovšem nalezneme i v meziválečném období. A dlužno dodat, že ze všeho nejvíce podporovaly tehdejší státotvorné legendy, zvláště pak tu o (spolu)účasti legií na probojování samostatné republiky.

Richard Medek Rok 1928 byl vnímán jako zvlášť významný, vždyť od pádu tak ochotně démonizovaného rakousko-uherského mocnářství uplynulo rovné desetiletí. I filmaři měli zdůraznit smyšlenku, že na protirakouském hnutí se podílel doslova celý národ - a organizování toho všeho skrylo pod svá křídla Ministerstvo národní obrany. Nedůvěřovalo soukromým podnikatelům, takže se rozhodlo samo financovat oslavný počin nazvaný Za československý stát. Záslužně jej v říjnu 2008, kdy si připomínáme vznik samostatného státu Čechů a Slováků před devadesáti lety, uvádí pražské kino Ponrepo.

Snímek jistě obsahuje všechno žádoucí, co prvorepublikové generálstvo očekávalo, avšak režie byla svěřena nezkušenému Vladimíru Studeckému, jenž se spokojil s pasivním řazením jednoho osvětově názorného výjevu za druhým. Hlavní bojovou akcí, ve filmu rekonstruovanou, je bitva u Zborova. Pyrotechnicky efektní scény se natáčely na vojenské střelnici v Milovicích.

Do hlavních rolí byli – snad kvůli zamýšlené věrohodnosti – obsazeni neherci, jejichž jména se ani nedochovala, roli generála si přisvojil autor námětu Rudolf Medek, spisovatel legionářských románů, sice také generál, jenž si však svou hodnost vysloužil hlavně jako ředitel Památníku odboje. Příběh se počíná odvíjet na počátku první světové války, která ovlivnila osudy tří venkovských rodin usazených ve vsi pod Karlštejnem – rolníka, dělníka a kováře (ten nejspíš zastupuje živnostnický stav), tedy řekněme pracujících lidí, kteří si na živobytí vydělávají vlastníma rukama. Už samotná volba postav zosobňuje semknutost českého venkova, naopak městské prostředí bylo z příběhu kupodivu vytěsněno. Ani zdůraznění karlštejnské lokality není náhodné: vystupuje zde jako odvěký symbol české státnosti.

Odhodlaný venkovský trojlístek se okamžitě, jakmile to poměry dovolily, staví do protirakouského hnutí, vstupuje do legií, jejichž osvoboditelská mise je vypíchnuta jako určující. Do osvobozené vlasti se hrdinové vracejí s cennými zahraničními zkušenostmi, jeden jako ruský legionář, druhý jako francouzský a třetí jako italský. Po návratu se setkávají s milujícími rodinami i dorůstajícími syny, kteří jsou na své statečné otce hrdí a díky jejich příkladu i oni budou vzornými vojáky, kdykoli připravenými hájit svou vlast.

Jednoduchý hraný syžet je prokládán početnými dokumentárními záběry, spatříme například československé legionáře při jejich anabázi v Rusku i jejich slavnostní návrat, spatříme vyhlášení samostatnosti i příjezd prezidenta Masaryka. Jenže ani spojení hraných scén s dokumentárními pasážemi nevedlo ke kýžené autenticitě, tisk neskrýval všeobecné zklamání, padaly výroky o diletantismu. Přehrávání prozrazuje režisérovu neschopnost přimět neherce (Medka v to počítaje), aby aspoň byli sami sebou – takto se zhlédli v teatrálních zlozvycích, které usilovně napodobují. Také mezititulky (filmy je samozřejmě němý) jsou prodchnuty proklamativními, didakticky zacílenými hesly, v nichž se objasňuje touha po národní svobodě. Autoři nedomysleli, že přisuzovat takové výroky prostým vesničanům, byť ocitnuvším se ve válce, se naprosto míjí účinkem.

Pokud by někoho zajímala geneze tohoto dávno zapomenutého díla, umělecky sice bezcenného, avšak mimořádně zajímavého svým „národnictvím“, může se začíst do objevných materiálů, které otiskl časopis Iluminace (ročník 1993, č.1, s.115—122).

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Stříhala původní Star Wars, teď kritizuje nové: „Otřesné“

Stříhala původní Star Wars, teď kritizuje nové: „Otřesné“

23. 9. 2021 | Novinky | Adam Homola

Nová trilogie Star Wars je všechno, jen je jednomyslně opěvovaná. A teď se do ní pustila i editorka původní trilogie.
Ewan McGregor si pochvaluje natáčení seriálu Obi-Wan Kenobi

Ewan McGregor si pochvaluje natáčení seriálu Obi-Wan Kenobi

22. 9. 2021 | Novinky | Adam Homola

Ewan McGregor si šel pro svoji první cenu Emmy za hlavní roli v seriálu Halston a při té příležitosti zmínil i svůj aktuálně nejočekávanější projekt.
Režisér Hellboye pošle do Uličky přízraků Bradleyho Coopera a Cate Blanchett

Režisér Hellboye pošle do Uličky přízraků Bradleyho Coopera a Cate Blanchett

21. 9. 2021 | Trailery | Adam Homola

Oscarový režisér Guillermo del Toro se vrací a zase to bude o monstrech, jen o těch trochu jiných.
Tom Hanks se vrací k Applu, tentokrát s pejskem a robotem

Tom Hanks se vrací k Applu, tentokrát s pejskem a robotem

21. 9. 2021 | Trailery | Adam Homola

V novém sci-fi dramatu Finch půjde o odhodlání titulního Finche (Hanks), jednoho z posledních lidí na světě, najít nového páníčka pro svého psa Goodyear.