Letos 7. září (18. dne měsíce elul roku 5769 podle hebrejského kalendáře) uplyne 400 let od úmrtí věhlasného rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela, zvaného v židovském prostředí Maharal. Správa Pražského hradu a Židovské muzeum v Praze při této příležitosti připravily v Císařské konírně velkou reprezentativní výstavu Cesta života. Rabi Löw (kol. 1525–1609), která potrvá do 8. listopadu 2009. Židovské muzeum v Praze a Nakladatelství Academia k tomuto významnému výročí navíc vydaly rozsáhlý doprovodný katalog.
Byť je pro laickou veřejnost tento významný židovský myslitel znám především jako stvořitel golema, ve skutečnosti nic takového v jeho skutečném životopise nenajdeme. Světskou mocí respektovaný židovský rabín a vedoucí činitel pražské židovské diaspory byl ve své době moderním filozofem a předním vykladačem židovské věrouky. Jeho spisy jsou dodnes studovány, jeho duchovní a morální odkaz je stále živy.
Jádro výstavy Cesta života, pojmenované po jednom z děl rabiho Löwa (Derech chajim), představuje na 200 jedinečných sbírkových předmětů, knih a archiválií především z Židovského muzea v Praze, mezi nimiž je však i 7 předmětů ze sbírek Správy Pražského hradu a dalších 69 vzácných artefaktů zapůjčených z 10 českých institucí. Třináct neméně unikátních předmětů na výstavu zapůjčilo 7 zahraničních institucí.
Mezi nejdůležitější exponáty patří spisy rabiho Löwa doplněné úředními knihami a texty souvisejícími s jeho osobností. Unikátní je dokument ze Státního archivu ve Vídni z roku 1597 s podpisem tohoto židovského učence, který mimo jiné proslul svým setkáním s císařem Rudolfem II. na Pražském hradě. Stolní zvonek Rudolfa II. ze slitiny sedmi kovů dle kabalistického návodu, zapůjčený vídeňským Uměleckohistorickým muzeem, je další vzácností, kterou lze na výstavě zhlédnout. Cesta života rovněž zahrnuje vývoj pražského ghetta a židovského hřbitova v době rabiho Löwa.
Golem je na výstavě ovšem rovněž zastoupen. Texty německých romantiků Sippurim (hebrejsky Příběhy) vyšly v Praze v roce 1847 a uvedly i soubor pověstí o rabim Löwovi a jeho golemovi. Legendu ve svých dílech zpracovali poté Alois Jirásek, Josef Svátek a Adolf Wenig. Počátkem 20. století se golem objevuje u autorů jako J. Rosenberg, G. Meyrink nebo Ch. Bloch. Výtvarnou podobu rabiho Löwa a golema zachytil ve svých kresbách Mikoláš Aleš, později Hugo Steiner-Prag Hra o rabim Löwovi a jeho golemovi se hrála také v pražském Osvobozeném divadle. Největší ohlas však mělo filmové zpracování golemovských pověstí ve snímcích Paula Wegenera, Juliana Duviviéra a Martina Friče (ve filmu Císařův pekař a pekařův císař). Vybrané ukázky z těchto filmů jsou na výstavě také promítány.
