Román amerického spisovatele Roberta Penn Warrena „All the King's Men” získal Pulitzerovu cenu v roce 1947 a byl poprvé zfilmován o dva roky později (Oscar za nejlepší film roku). Knihu inspiroval život guvernéra Louisiany Lou Huey Longa. Nynější film je další adaptací knihy, nikoliv remake první filmové verze. Děj byl ale přenesen do padesátých let minulého století.
Příběh známého politika je viděn očima mladého privilegovaného novináře Jacka Burdena. V malém městě ve státě Lousianna ztratí pozici finančního tajemníka Willie Stark (Sean Penn). Odmítl totiž podepsat souhlas pro firmu, která měla postavit novou školu a aktivně proti ní na radnici vystoupí s doklady o nevýhodnosti kontraktu. Novinář Jack (Jude Law) který si myslí, že už ho nic nepřekvapí („Věci jsou vedeny stejně tam jako tady“) se s Williem seznámí při rozhovoru. Škola je postavena původní filrmou, ale spadne a zabije tři děti. Na jejich pohřbu je Stark přizván do další volební kampaně. Dotáhne to až na guvernérské křeslo. Během volební kampaně Stark zjistí že má sloužit jen jako nastrčená figurka, která zajistí machinací s volebními hlasy, aby volby nic nezměnily. Stark se nejenom nevzdá, volby sám vyhraje. Po volbách slyší, že na jeho inovace (nemocnice, cesty a školy) prostě nejsou peníze. „Je tu nafta,“ řekne Stark. „Ale ta vám nepatří, guvernére.“ „Vám také ne,“ odpoví Stark a tím si podepíše rozsudek smrti… Paraboly vůči současné korupci jsou očividné.
Willi, ačkoliv je ženatý, má milenku Saddy (Patricia Clarksonová) a mnoho příležitostných známostí. Na začátku filmu jsou jeho morálními protipóly děti bývalého guvernéra Anne a Adam Stantonovi (Kate Winsletová a Mark Ruffalo) a Jackův kmotr soudce Irwin. Když se stará dobrá klika, vedená Irwinem, pokusí Starka obžalovat z podvodu, Jack, který je teď guvernérovým zaměstancem, dostane za úkol najít špinavosti, kterých se Irwin dopustil. Jack se tak vydá na cetu a ta mu otevře oči, které s pomoci alkoholu dlouho zavíral. Korupci nalézá všude, i ve vlastním okolí.
Film obsahuje narážky na to, že Stark je rovněž zkorumpovaný, ale jaksi tam není nic konkrétního, jen možnosti. Milenky jsou viditelné. Ale stejně jako Američané v poslední době odmítají negativní srovnání Billa Clintona s Georgem Bushem, tak i ve filmu je Stark nanejvýš nevěrníkem se snahou něco zlepšit. Nakonec po něm zbyde silnice, špitál a školy (což je víc než zbylo po jeho předchůdcích, kteří se postarali jen o sebe a svoji sociální třídu).
Dostupné materiály hovoří o filmu o korupci nadějného, chudého muže, který k bohatství došel a zle skončil (Stark), kdežto já jsem viděla především film o mladém, velmi privilegovaném muži (Jack Burden), který ztratí veškeré iluze o společnosti a svých blízkých. Film o smutném dospívání a kladení otázek, které by bez Starka nikdy nebyly položeny: „Nenapadlo vás, že kdybyste něco sami udělali pro občany tohohle státu, nezvolili by Starka?“ ptá se Jack Irwina a dalších mocných, a to je počátek jeho probuzení.
All the King's Men je opravdu hlavně o tom, co dělala a dělá mocná klika. Starkem se poté, co vyhraje volby, přiliš nezabývá. Více pozoronosti je věnováno tomu Jackovu hledání minulosti – svojí a své rodiny, pratel. Jack si je zprvu téměr jistý, ze všichni jsou čistí. A trva to dlouho, než začne pochybovat. A ještě déle, než najde pravdu.
Nevím jak přeložit pravý jižanský přízvuk do češtiny, ale ti Britové ho mají tak hustý jako mooo...lasses. Sean Penn rovněž. Ale jižané si nestěžovali.
Herecky jde o překvapivě vyrovnaný film, všichni jsou věrohodní a všichni spňují očekávání. Obrazově to není nejlepší a to, co je opravdu dobré, režisér opakuje do unavení. Stejné je to se střídáním barvy a černobílého filmu – bez opodstatnění to unaví. Je to film k zamyšlení, a proto stojí za to ho vidět. Budete-li mít možnost. Američtí kritici ho vesměs nemají rádi, britští a francouzští ano.
