První výňatek pochází z rozhovoru, který s Vincentem Gallem vedl Brian Rose po produkci snímku Buffalo '66 v DGA theater v NYC.
Rose: Mám-li být upřímný, v tomhle snímku jsou tak neuvěřitelné výkony, až si člověk říká, zda nejsou ty role psané na tělo. Mohl byste říct, jak jste je dokázal takhle vytvořit, anebo šlo o improvizaci?
Gallo: Mě improvizace dost vyhovuje, ale Christine Ricciový ne, a když jsem pracoval s těma dalšíma hercema, byl jsem s nima tak krátkou dobu, že jsem do toho ani jít nechtěl. Nechtěl jsem, aby si Mickey Rourke sám psal svojí scénu. (…) Takže jsem byl hodně přísnej. Hlavně s Benem Gazzarou, protože… tyhle chlápky bys měl vidět tyvole. Úplně jak oni měli zastavit Hitlera v Rakousku, kdyby měli šanci, a oni jí měli, tak já cejtil ten okamžik, kdy mám šanci všechny je zastavit- 10 Hitlerů, který jsem měl na place.

Gallo: Nestačilo najednou, že jsme jí zaplatili čtvrt miliónu za 3 dny. Skvělá Anjelica Houston (…) najednou chtěla vlastní kadeřnici. Musej letět první třídou- její maskérka, asistentka, paruka, paruka za $20,000. A to všechno jde v podstatě z mýho platu. Poslední kapkou bylo, když odmítla pracovat na velikonoční neděli.
Takže je velikonoční neděle a my točíme náhradní scénu v exteriéru, sněží a leje, což nejde dohromady s ostatníma scénama. Takže točíme pod takovou plachtou, ale já z toho umírám. Můj život v háji, film v trapu, jsem ve srabu díky Anjelice a ona si přijede ve svý limuzíně. Přijede v týhle velký limuzíně a stáhne okýnko a vyjde její asistentka a říká mi… zatímco já tam točím… „Anjelica myslela, že byste si možná mohl dát hodinku pauzu a zkoušel s ní na zítra.“
Já řekl: „Řekni tý mizerný kundě, řekni tý děvce, tý kundě, aby odsud kurva vypadla.“ (…) Pak byla andílek, najednou je nejvíc… „OK, co pro tebe můžu udělat Vinnie Gallo?“

Jaké bylo dostat Anjelicu Huston hned s prvním scénářem?
Gallo: Byl jsem z toho vedle. Byl jsem vedle z jejího výkonu, to bylo úchvatný. Nevím, co víc říct. Byla tak dobrá, že mě to překvapilo a je děsně krásná.
Z vaší filmografie je patrné, že jste dělal mnoho zahraničních filmů. Jak jste se dostal do tolika evropských filmů, když jste z Buffala?
Gallo:(…) Jednoduše: Jsem z Buffala v New Yorku, kde mě brali jako šeredu, výstřední postavu, jako člověka, kterej není společensky cennej. Holky po mě prostě nebláznily. Chlápci mysleli, že jsem podivnej a tak dál.
Když jsem přijel do New Yorku, první, čeho jsem si všim bylo, že mě v New York City berou jinak, než v Buffalu. Pro holky z NYC jsem byl hezčí, než pro holky z Buffala, chlápci ke mně byli víc v pohodě- mysleli, že jsem zajímavej. Pro gaye jsem byl atraktivní, no, to bylo divný.
Když jsem jel poprvé do Evropy, těch reakcí bylo ještě víc. Víc holek mě chtělo, víc gayů mě chtělo, pro víc chlapů jsem byl zajímavej a tak dál.
Hrozně lehce jsem zapadnul do toho evropskýho cítění, ačkoli po pravdě jsem s tím neměl nic společnýho. Jsem totální Američan, víte. Politika, city, hrdinové. Překvapilo mě, jak mě brali.

Gallo: Když jsem byl poprvé v NYC, šli jsme se podívat na Twin Towers, já a člověk, kterýho jsem tam tehdy zrovna potkal. První věc, na který jsme se oba hned shodli bylo, že ještě budem žít, až se ty baráky zřítěj. Na těch budovách prostě bylo něco, že mě pak ani nepřekvapilo, že se to stalo. Zdálo se to nevyhnutelný. Zdály se pro to bejt postavený. (…) Kéž by se to bylo nestalo. Nemluví se mi o tom dobře, protože nechci vyznít jako charita. (…) Nejsem levičáckej socialista. Nejsem Al Pacino, kterej mumlá slova nějaký debilní písničky.
Jerrymu Talmerovi Vincent Gallo zase řekl, jak se stal tím, kým je:
Gallo: V šestnácti jsem odešel ze školy Sweethome Senior High School [v Buffalu] a dostopoval do New Yorku. Měl jsem 22 dolarů a znal jsem tam jednu holku, kterou jsem sbalil v rockovým klubu během třídenního výletu do NYC o pár měsíců dřív. Měl jsem její číslo a adresu, ale když jsem zazvonil na její zvonek na 53. ulici mezi 2 a 3 Avenue, s takovým velkým kufrem, nikdo tam nebyl. Strávil jsem dva a půl dne na ulici. Pak jsem metrem odjel na Brighton Beach, ten kufr a tak, a zůstal jsem tam. Bylo to opuštěný, osamocený a zdrcující. Pak jsem potkal takovýho cápka, kterej mě nechal přespat u sebe, ve velikým baráku na 200 Central Park West. Nakonec jsem našel byt a ten kluk mě představil Jeanu-Michelovi Basquiatovi a to byl ten pravej začátek.
Nebyl to žádnej George Clooney a tyhle debilní herci, co ti chtěj vykládat o tom, jak hladověli a bojovali. To je blbost. Mě to přišlo jako sranda- bejt s pohodovejma lidma ve fajn klubech. Akorát nikdo prostě neměl peníze, ale bylo to nádherný.

JÁ: Nejhorší filmy, které si pamatuješ?
ON: Swingers, losangelské židovské Mean Streets.
Sydney Paula Thomase Andersona s Gwyneth Paltrow, co hulí Harveyho Weinsteina. Jednou se prokouří k Oscarovi.
Cokoli z Francie.
Gummo- když si vzpomenu na všechny ty supr bijáky, který se sotva dostanou do distribuce, a pak tenhle skřítkovskej bohatej židák z Nashvillu přijede do NYC a předstírá, že je Jean-Luc Godard a udělá takovouhle blbost- tyvole. (…)
Potvora z Caroliny- Angelica Huston a režie, je nutný něco dodávat?
A ta děsivá reklamka I Shot Andy Warhol, proč někdo dává roli Lili Taylor? Je tak hnusná. Hnusná je hnusná, jo, nezajímavá. Je hnusná, jasný? Ona hnusná. Hnusná hnusná hnusná. Nemám jí rád. A navíc je to kráva. Nic horšího, než hnusná kráva, neměli by hnusný lidi bejt aspoň milý? Stačí, že většina hezkejch lidí jsou hovada.
JÁ: Existují herci, se kterými bys chtěl pracovat?
ON: Ne.
DALŠÍ TEXTY:
The Brown Bunny- recenze filmu
Buffalo '66- recenze filmu
Nejoblíbenější filmy Vincenta Galla
Aféra z Cannes 2003- omluvil se Vincent Gallo, nebo neomluvil za svůj snímek TBB?