V dubnu herečka oslavila 99. narozeniny. Blížící se kulaté jubileum tehdy na nemocničním lůžku okomentovala slovy: "To bude za chvilku."

Zita Kabátová byla jednou z posledních hvězd zlaté éry československého filmu 30. a 40. let. Poprvé se na stříbrném plátně objevila v roce 1936 v melodramatu Světlo jeho očí. Už následující rok natočila pět filmů a v roce 1939 dokonce deset. Za okupace se objevila ve dvou německých filmech, ale po únorovém převratu v roce 1948 se jí nedařilo. Od roku 1945 se nějaký čas živila kolorováním fotografií, pak získala angažmá v pražském Vesnickém divadle, které jezdilo po venkově. Později byla vedoucí několika pražských kin.

Filmografie Zity Kabátové čítá desítky filmů, včetně slavných snímků Zlatý člověk, Přednosta stanice nebo Zlaté dno. Jejími hereckými kolegy tehdy byly hvězdy jako Vlasta Burian, Jaroslav Marvan či Oldřich Nový.

Později účinkovala také ve snímcích Babí léto (2001) a Zapomenuté světlo (1996) režiséra Vladimíra Michálka nebo ve filmu Ondřeje Trojana z roku 2003 Želary, kde si poprvé před kamerou zahrála se Svatoplukem Benešem. S kolegou velké herecké generace předválečné kinematografie hráli divadlo, jezdili na zájezdy, ale na stříbrném platně se spolu do té doby nikdy nesešli.

"On to byl vlastně jen jediný natáčecí den, ale musím říct, že byl ten nejzábavnější a nejpříjemnější. Byla veselá, spontánní, milá. Moc dobře se mi s ní spolupracovalo. Jsem tak moc rád, že jsem alespoň na ten jediný den s takovou hvězdou české kinematografie mohl spolupracovat," řekl ČTK režisér snímku Ondřej Trojan.

Režisér Jan Hřebejk s herečkou spolupracoval při představení Nebezpečné známosti v Divadle pod Palmovkou. "Vzpomínám hlavně na její smysl pro humor a obrovský nadhled. Její život nebyl právě jednoduchý, ale její šťastná povaha a vrozený optimismus jí zřejmě pomohly řadu věcí překonat," uvedl Hřebejk.

"Byla skvělá a úžasná," řekl o Zitě Kabátové režisér Vladimír Michálek, který jí nabídl role ve svých filmech Zapomenuté světlo a Babí léto. "Myslím, že jsem jí udělal velkou radost, když jsem ji v roce 1996 obsadil. Byla ráda, že si na ni ještě někdo vzpomněl. Možná i díky tomu potom dostala i další role. A pro mě bylo velkým potěšením setkání se starou dobrou dobou, kterou ztělesňovala," poznamenal Michálek.

Zita Kabátová se narodila 27. dubna 1913. Zažila éru rakousko-uherské monarchie i obě světové války. Film a divadlo ji provázely od dětství. Její matka byla nadšená ochotnice v Malostranské besedě, otec, architekt a památkář Benno Kabát, psal pro divadlo hry.

Přestože byla Kabátová vdaná, velkou část života prožila jen ve společnosti přátel a syna Jiřího. Její manžel Jiří Zavřel, bývalý veslařský reprezentant a výtvarník, totiž v roce 1968 emigroval.

"Důležité je, aby měl člověk radost z maličkostí... malá radost je taky radost. Třeba to, že se ráno probudím a svítí slunce," prozradila před lety elegantní herecká diva svůj recept na životní elán.

Profil Zity Kabátové na www.osobnosti.cz