Letos měla premiéru „kovová“ CGI verze slavného příběhu Appleseed Shinji Aramakiho, filozofická Oshiiho Innocence, dětsky okouzlující Steamboy Katsumira Ôtoma (Akira), anebo nejnověji mistrovský Howl’s Moving Castle Hayaka Miyazakiho. Všechny tyto produkce dosahují určitých met. Innocence byla k vidění v Cannes, Howl’s Castle zase v Benátkách. Miyazakiho fantasy také prolomila japonský rekord tržeb za první víkend (14,6 miliónu USD). Jak Innocence, tak Steamboy i Howl’s Moving Castle alespoň částečně využívají tradiční 2D animaci. Historie animace se na plátně mísí s budocuností stejně, jako se pradávné kulisy střídají s prvky hard-core Sci-Fi – toto je nejpatrnější u Oshiiho Innocence.
Letošní americké příspěvky jsou, až na dětský The SpongeBob SquarePants Movie Stephena Hillenburga zásadně CGI 3D. Léto a začátek podzimu patřily DreamWorks: nejprve slavil úspěch Shrek 2 trojice Adamson, Asbury, Vernon (po právu), poté se světem prohnal Příběh žraloka (Shark Tale) Biba Bergrerona, Vicky Jensonové a Roba Lettermana. Žraloka sice zdobí jemnější animace, humpolácký product placement a kýčovitě plochá historka jej však odsuzují k zapomnění i proti čistě rodinné, rok staré konkurenci Hledá se Nemo (Finding Nemo) studia Pixar a Andrewa Stantona.
Konec října se následně nesl ve znaku nejvtipnější a nejodvážnější komedie roku, loutkové Team America: World Police Treye Parkera a Matta Stonea. Jejich specifický humor ale mnohé zmátl a z tržeb v USA Paramount sotva pokryl 20 miliónový rozpočet. Lze však předpokládat, že evropské a DVD zisky budou výraznější.
Aktuálně v amerických (a následně i v evropských) kinech svádějí souboj pixarovští 3D Užasňákovi (The Incredibles) Brada Birda a mo-cap Polární expres (Polar Express) Roberta Zemeckise. A Užasňákovi vyhrávají na plné čáře.
Užasňákovi jsou první pixarovskou celovečerní produkcí s lidskými hrdiny (nezapomínejme na Pinkavův 3D oskarový kraťas Geriho hra (Geri’s Game). Zatímco u starších animáků studio přisuzovalo zvířecím (Nemo), či neživým (Příběh hraček) lidské rysy, Birdův tým zvolil opačnou cestu. Lidské hrdiny karikuje. Výraz Užasňákových nese stopy komiksové zkratky i starodávné reklamy z 30.let. Karikatura usnadňuje velmi náročný rendering lidského těla. Pokusil se o to Sakaguchi ve Final Fantasy a Chris Delaporte s Pascalem Pinonem Kaeně, všichni s jednoznačným výsledkem: tudy zatím cesta nevede. Aniž by Pixar jakkoli slevil z technických požadavků (vývoj Užasňákových si vyžádal celou sadu nových modelářských utilit), dal najevo, že karikatura je cestou k osobnějšímu výtvarnému projevu, tak jak jej známe u japonských, či evropských géniů. 3D animace se totiž zatím soustředily na technickou bravuru a ani DreamWorks, ani Pixar –leaderové trhu- do Užasňákových nepředstavili osobitý 3D animák.
Zemeckisův Polární expres je bohužel hrou na 0:0. O tom vypovídá už sám cíl autorů: dostat malby z Van Allsburgovy pohádkové novely na plátno. To se jim zajisté podařilo, vždyť vytvořit libovolné pozadí ve filmovém rozlišení umíme už dlouho. Při „animaci“ postav se Zemeckis, známý závratnými triky, opřel o technologii známou z Pána prstenů. Mo-cap, čili motion capture zaznamenává pohyby hrdinových (zejména obličejových) svalů. Vzniká tak jakási pohybová DNA, kterou je později možné navléknout na jakoukoli tělesnou kostru. Ačkoli se technologie používá už dlouho, věhlas jí zajistil Andy Serkis aka Glum.
V Polárním expresu takto Zemeckis využil Hanksovy pohyby k animování 5 postav, což těm, kdo Toma nemilují, může nahánět husí kůži. Mě nevyjímaje.
Problém je, že postavy jsou jaksi opařené, strnulé, neživé. I publikum dalo raději „plastickým“ Užasňákovým a 25 milionů za první víkend je oběma tvůrcům Expresu nepříjemnou sněhovou pumelicí mezi oči (film stál odhadem 250 mil. USD).
Z hlediska všech letošních animací jsou Užasňákovi pro masové a (v intencích filmu samého) průměrné publikum vrcholem sezóny. Jejich příběh dokáže vyzvat nákladné Bruckheimerovy produkce, jejich technika je špičková a v jejich světě se žádný divák neztratí.
Fanoušci drsnějšího humoru na druhou stranu upřednostní Team America. A pokud nějaký fanda (a věřím, že i tací mezi námi jsou) žádá od animovaných hrdinů citace z Konfucia, pak nevyhnutelně skončí u Oshiiho Innocence. Toto dílo totiž překračuje hranice žánru a patří mezi nejlepší a nejhlubší snímky roku. Innocence je nový Blade Runner a největší vizí roku. Na druhou stranu jde opět spíše snímek pro DVD, protože není v lidských silách zvládnout jej na jedno shlédnutí.
A EVROPA?
Vzhledem k oddychovému času, který si Evropa v kvalitě produkce vzala po loňském Triu z Belleville, nereflektuje článek aktuální dění v našem regionu. Zkratkou alespoň o aktuálních projektech.
P3K: Pinocchio 3000, r: Daniel Robichaud, premiéra: 2004
Sprung!: The Magic Roundabout, r: Dave Borthwick a Jean Duval, premiéra: 2005/6
Back to Gaya, r: Lenard F. Krawinkel a Holger Tappe, první (i když slabý) německý CGI film, premiéra: 2004
Midsummer Dream, r: Angel de la Cruz a Manolo Gomez, premiéra 2004
V ČR vznikají v režii Jana Tománka ambiciózní Pověsti staré Prahy
Wallace & Gromit, r: Nick Park a Steve Box, premiéra: 2005
The Painting, r: Yannik Hastrup, Michel Ocelot, Jean-François Laguionie, premiéra 2007
Nuages Jérôme Boulbès
Why I Did (Not) Eat My Dad, r: Jean-Luc Fromental
Mia et le Migou, r: Jacques-Rémy Girerd
