Film, původně nazvaný pouze Passion, vstoupí do kin 25.2.2004. Již před pár týdny se však kazeta The Passion Of The Christ dostala do NY Post, který ji dal shlédnout pěti divákům- filmovému kritikovi, rabínovi, katolickému knězi, protestantské čtenářce listu a religionistce.
Kromě čtenářky, která to evidentně brala jako BIJÁK, si ostatní čtyři diváci stěžují na přemíru násilí a brutalitu Židů. Kritik Lumenick se dokonce obává antisemitských nálad). Profesorka Castelliová se domnívá, že film může vyhovovat Gibsonovu pohledu, liší se ale od pohledu katolické většiny. Kněz Hallinan říká, že film je v rozporu s evangelii, kteroužto inspirací se zas ohání Gibson. Rabín Levine se obává, že biják může otevřít staré rány mezi křesťany a židy.
Cestou těchto kritických připomínek se vybraní diváci víceméně dobírají tomu, co je vidět už z klipu- The Passion Of The Christ bude nutné brát –jenom- jako BIJÁK. Čím víc patetických a vášnivých řečí se kolem Umučení Krista nakupí, tím hůř pro film samotný. Na druhou stranu asi o takovémhle tématu nejde natočit „jenom film“, protože všichni tu hledají něco víc.Gibson kino natočil loni v Itálii za necelých 40 miliónů. Pro větší autenticitu se ve filmu mluví latinsky a aramejsky, na druhou stranu hudba je zcela současná. Ježíše Nazaretského hraje James Caviezel, do kterého během natáčení uhodil blesk (do asistenta režie Jana Micheliniho ale uhodilo dvakrát).
Do Moniky Bellucciové v roli Máří Magdalény naštěstí neuhodilo ani jednou.
Můj osobní odhad je, že pokud divák půjde na The Passion Of The Christ bez předsudků a tíživých znalostí, možná se bude bavit. Na druhou stranu všem, kteří do oboru dělají, se asi bude obracet kudla v kapse, stejně jako před patnácti lety při umělecky jaksi ambicióznějším projektu Martina Scorseseho Poslední pokušení Ježíše Krista
