TIP TÝDNE
Možnosti dialogu
Neděle 9. května, ČT 1, 0.05
V týdnu, jemuž vévodí sportovní přenosy, je obtížné vybrat skutečně nosné dílo - proto jsem nakonec vybral krátký trikový film Možnosti dialogu (1982). Představovat režiséra Jana Švankmajera, jenž jej natočil, snad není zapotřebí. Jedná se o jednoho z našich mezinárodně nejuznávanějších umělců. Možnosti dialogu, které vstoupily bez nadsázky do celosvětové povědomí, provází přinejmenším lesk vítězství na západoberlínském filmovém festivalu. Dodnes uchvátí vypravěčskou nápaditostí i technickou vynalézavostí, jaké získala trojice metaforických příběhů o ničitelských koncích původně zamýšlené spolupráce. Švankmajer opět osvědčil smysl pro bizarní grotesknost, která provází veškeré jeho projekty, netají své surrealistické kořeny.
FILMY
Osudné opojení Františka Vláčila
Středa 5. května, ČT 1, 21.20
Český režisér František Vláčil (o kterém natočil český režisér Tomáš Hejtmánek film Sentiment) vždy stál mezi právě módní hnutí, vytrvale a tvrdohlavě naplňoval své vysněné projekty, i když ne vždy se mu dařilo dovést je do konce (to platí také pro jeho nejslavnější film Marketa Lazarová). Vždy osvědčoval mimořádnou vizuální citlivost, doslova si rozkresloval jednotlivé scény natáčených filmů. Vymykal se, pokud mohl, dobovým politickým trendům, snažil se dosáhnout nadčasové platnosti. Dokument se však věnuje nejen jeho uměleckému odkazu, ale rovněž jeho soukromí. Vláčila sužovala závislost na alkoholu, postupně se uzavíral do stále větší samoty, nebylo jednoduché s ním vyjít. To vše zvažují jeho příbuzní i plejáda spolupracovníků a kolegů, mezi nimiž nalezneme taková jména jako Jiří Menzel, Karel Smyczek, Vladimír Körner, Jan Kačer...
Záře (Shine)
Čtvrtek 6. května, Nova, 9.15
Mimořádně talentovaní lidé často trpí všelijakými psychickými problémy, klavírista David Helfgott se psychicky zhroutil a jen obtížně komunikoval s okolím, aniž ztratil svou hudební jasnozřivost. Film citlivě, bez jakékoli senzacechtivosti vylíčil trudné životní osudy svého hrdiny, od dětství, kdy jej ovlivňoval dominantní otec, až k dospělosti, kdy s démony své duše již musí zápolit sám. Hlavní roli tohoto ceněného australského filmu Scotta Hickse ztělesnil Geoffrey Rush.
Neznámý pan Eduard Linkers
Pátek 7. května, ČT 2, 15.50
Před několika týdny ve více než devadesáti letech zemřel (mimo jiné také český) herec Eduard Linkers. Prožil spletitý osud, pobýval řadu let tak říkajíc na útěku. Nejprve přišel do Československa, později prchá i z něho. Jeho česká tvorba zahrnující druhou půli 40. let prozrazuje, jak dokonale zvládl i český jazyk. K jeho nejvýraznějším postavám patří gestapák, jehož v trikovém snímku Vzpoura hraček zneškodnily zástupy dětských hraček.
Sobota 8. května, Prima, 14.15
Československý odboj na Západě byl dlouho tabuizovaný - a Nebeští jezdci (1968) jsou vlastně prvním a na dlouhou dobu posledním příběhem, který se odehrává v anglickém letectvu. Režiséru Polákovi se podařilo zachytit všední dny válečných letců, soukromé hrátky i vzdušné souboje, s mimořádnou naléhavostí, s věrohodností až dokumentární. Herecké výkony jsou skvostné, zejména Jiří Hrzán prozradil šíři svého nadání. Přitom zní téměř neuvěřitelně, že film vznikal v nouzových podmínkách: natáčení v Anglii bylo vyloučeno, takže se režisér musel spokojit s domácími reáliemi, které napodobovaly ty anglické, rovněž málokteré letadlo bylo provozuschopné. Zbývá doplnit, že tentýž den, připomínající konec druhé světové války, spatříme další "spřízněná" díla: jednak komedii s omráčeným Němcem a dvěma tramvajáky Nikdo nic neví (Nova, 12.30), jednak povídkovou vyprávěnku o udatnosti i ušlechtilosti sovětských vojáků Májové hvězdy (ČT 2, 11.10).
Neděle 9. května, ČT 1, 20.00
Jaromír Hanzlík se skvěle zhostil role obyčejného dělníka, v lecčems až prostoduchého, jemuž se stane osudné, že se v nesprávnou chvíli ocitl na nesprávném místě - stal se svědkem brutálního zločinu. V tom okamžiku jej začínají semílat rány osudu: rozpadá se mu rodina, pachatelé mu vyhrožují, posléze klesá až k bezdomovectví. Televizní film Svědek, natočený Petre Slavíkem, spadá do volného cyklu věnovaného obětem zločinu.
Proč to všechno
Neděle 9. května, ČT 2, 0.35
Španělská kinematografie se vyznačuje mnohotvárnou podobou a Ventura Pons, režisér tohoto snímku, se na jedné ploše pokusil propojit rovnou patnáct mikropříběhů, které se s více či méně komediální nadsázkou zabývají nejrůznějšími projevy proměnlivých lidských charakterů. Pozoruhodná je příslušnost zvoleného tématu ke katalánskému regionu. Kraťoučké dějové konstrukce, někdy hraničící s anekdotou, se vyznačují přesným dramatickým zacílením i zřetelnou vypovídací hodnotou.
