Když se řekne thriller, každému je jasné, o co jde. Definice žánru je celkem jednoduchá a říká, že thriller má v divákovi vzbudit napětí a emoce. Divák se obává o osud hrdiny, jehož ohrožují věci a jevy skutečné, nikoliv nadpřirozené. To nezní nijak složitě, ale jak sami víme, bavíme se o žánru, který je zjevně českým tvůrcům z nějakého důvodu úplně cizí. Snímek Tísňová linka režiséra Brada Andersona v sobě nese prvky „kriminálky bez policie“ a hlavní hrdinkou se stává obyčejná telefonistka na tísňové lince, která se rozhodne pomoci unášené dívce na vlastní pěst.
Halle Berry opět ve formě
Halle Berry je výborná herečka s širokým rejstříkem. Když si dáte tu práci a pokusíte se vybavit její postavy za posledních deset patnáct let, zjistíte, že nikdy nebyla zařazena do nějaké škatulky, v níž by setrvala delší dobu. Tísňová linka Brada Andersona je filmem, v němž upřímně řečeno nepředvádí žádný strhující výkon, ale zase se může opřít o solidní scénář. A tentokrát je zde ještě jeden herec, který o své roli nemá příliš velké znalosti a tím je divák. V okamžiku, kdy Jordan (Berry) přijme hovor od dívky, do jejíhož domu se někdo vloupal, tep se sníží a opravdu ani nedutáte. Jste na začátku filmu, víte, že teď to asi nedopadne, že k něčemu dojde.
Tušíte, kam se příběh bude ubírat, ale stejně se bojíte, prožíváte každý záběr a každou větu z telefonu. Prostřihy mezi tmou (plačící a šeptající dívka) a barevný open space s Jordan jsou jako skoky mezi peklem a nebem. Chvíli chcete raději dát svému napětí a tlaku odpočinout, za chvíli je vám líto, že nevíte, co se děje s unesenou. Vstup do filmu se režisérovi povedl na výbornou. Rozechvělá Jordan u své nadřízený krátce po telefonátu je asi nejvěrohodněji podanou scénou snímku – Halle Berry prostě musíte věřit.
Čistý thriller a učebnice napětí
Tísňová linka je čistým thrillerem, film má parádní spád a neztrácí nic na své věrohodnosti ani ve chvíli, kdy se Jordan rozhodne vraha unesené dívky nalézt za každou cenu sama a to především proto, že se s ním v minulosti již setkala (což samozřejmě už tolik věrohodné není). V okamžiku, kdy se ozve na linku 911 druhá unesená dívka, která se dovolá z kufru v automobilu, dostává film zvláštní stísněnou atmosféru, jež však nijak nepoškozuje tempo. Na jedné straně je sympatická telefonistka, kterou scénárista velmi chytře posadil opět k telefonu, na jehož konci oběť stejného vraha, aniž by to ublížilo věrohodnosti. Na straně druhé leží vyděšená dívka, která se volá o pomoc. Jordan drží otěže příběhu, oběť dodává napětí. Jednotlivé skoky mezi oběma scénami eskalují, nabírají na rychlosti a současně udržují diváka v neustálém stresu. Osa příběhu nabízí různé nástrahy, ale v zásadě se drží jednotnou fazónu – oběť, vrah a na síle nabírající Jordan. Anderson natočil snímek, kterých se dříve točilo opravdu hodně, posledních deset let však zavadit o thriller bez nějaké berličky bylo docela obtížné.
Film měsíce května
Tísňová linka tak splňuje všechny předpoklady k tomu, aby bavila, držela v napětí a lze jí odpustit některé drobné chyby, které snad i vznikly i s dobrým úmyslem – film vylepšit. Absolutně mimo jsou občasné reakce postav, které plní cíle k uspokojení diváka, ale v reálném světě by jejich interakce byla asi trochu jiná. Vadí to někomu? Rozhodně ne! Tohle je událost května – nejlepší film tohoto měsíce.