Dva manželské páry jako právě nastěhovaní sousedé v přelidněném Hongkongu. Mladí, pracovití a bezdětní. Manžel paní Čan a žena pana Čou stále cestující za prací. Jejich partneři zatím žijí svou věrnou samotou a prací. „Nebudeme jako oni,“ slíbí si poté, co si po dlouhé době jen přátelských pozdravů přiznají, že jejich protějšky cestují stále stejným směrem na stejně dlouhou dobu...

Stvořeni pro lásku je kouzelný snímek. Pozvolný rytmus scénáře a rytmus filmu jdou ruku v ruce. Není to pomalost, ale trpělivost nespěchat a vytrvat, co dodává příběhu jeho specifický ráz. Režisér Wong Kar-Wai tu nekonečnou osamělost čekajících partnerů ještě nádherně zdůraznil zpomalením některých záběrů a podtrhl podmanivým rytmem hudebního smyčcového doprovodu. Další den, týden, měsíc poznáme jen podle toho, že paní Čou změnila šaty - barevné letní za tlumeně šedé podzimní…

Víc jak rok se v příběhu „nic neděje“, jsme svědky té nejušlechtilejší věrnosti, která mlčky přečkává nejvšednější stereotypy dnů. Osamělí partneři se u dveří bytů jen letmo pozdraví, občas něco nesměle prohodí. Nakonec najdou odvahu a při večeři nahlas vysloví známé a bolestné pravdy: „Stejnou kabelku jako vy má i moje manželka.“ a „Můj muž má stejnou kravatu jako vy, z ciziny, u nás se nedá sehnat.“

Dobu 60. let v Československu u nás zachytil například Jan Hřebejk ve filmu Pelíšky. Tento snímek by v Asii posloužil nejen jako příběh několika rodin, ale také jako ukázka kulturního a politického světa malé středoevropské země. Stejně tak je tomu i u War-Kai Wonga. Jeho romance se odehrává ve stejné době, ale v jiném světě vyjádřeném impresionistickým stylem a poetičností filmu.

Mezi lety 1962 a 1966 plnými čekání (velká imigrace Číňanů do „cizího“ Hongkongu) se dva osamělí sousedé spřátelí a velmi se sblíží. Nezapomínají si stále připomínat, že „nebudou jako oni“ (tím myslí své nevěrné partnery), sami si nestačí uvědomovat hloubku svých citů. Natolik doufají v ryze platonický vztah, že si třeba paní Čan zkouší na panu Čou přiznání manželovy nevěry. Když pan Čou přijde nato, že paní Čan už pro něj není jen milá sousedka, trénuje si s ní rozchod – předtím, než se její manžel zase vrátí z cest.

Představitelka paní Čan Maggie Cheungová patří v hongkongském filmovém průmyslu mezi největší hvězdy. Stvořeni pro lásku v asijských zemích nasbíral tolik vavřínů, že by to vydalo na samostatný článek. V Evropě a Americe, si krom jiných ocenění, odnesl i Césara, Felixe a cenu Asociace amerických kritiků. Stvořeni pro lásku prostě vzalo za srdce většinu filmových fajnšmekrů a bude se líbit i vám, pokud ovšem dáváte před Jennifer Lopezovou přednost nějaké té Amálce z Montmarteru.

Volným pokračováním filmu Stvořeni pro lásku je snímek 2046.

ELFilm
Barevný, 21 minut. Česká republika 2002.

Aperitivem asijské filmové delikatesy je krátký film Jakuby Sommera (syn Olgy Sommerové) ELFilm, který je uváděn jako předfilm hongkongského melodramatu. Víc než s nadsázkou a cynismem předkládaný (autobiografický?) příběh studentské lásky však zaujmou velmi zajímavé filmové triky (animace, opakování, zrychlování, reverzní pohyb). Hold ale patří hlavně distribuční společnosti Artcam, která mladým českým filmařům dává šanci.

Milenecká láska, předem odsouzená k nezdaru, patří mezi základní témata světové literatury, filmu, malířství atd. V kinematografii jsou nejslavnějšími snímky tohoto typu např. realistické Pouto nejsilnější od Davida Leana, nebo Resnaisovo psychologické drama Hirošima, má láska. Z tohoto pohledu se tedy snímek Stvořeni pro lásku jeví jako další příspěvek k celé řadě již natočených filmů. Zajímavý je hlavně tím, že jeho autor vsadil na styčné body mezi asijskou a evropskou kulturou (např. užitím evropské hudby). Výsledek je tedy kosmopolitním artefaktem, schopným získat přízeň publika na celém světě.