|
Podrobný děj filmu jsme vám již prozradili v tomto článku, takže nyní jen krátce: senátorka Padmé přilétá na zasedání Rady na planetu Coruscant a jen díky záměně se svou dvojnicí vyvázne z atentátu. Její ochranou jsou pověřeni Obi-Wan Kenobi a Anakin Skywalker. Brzy dojde k dalšímu pokusu o atentát a díky honičce s měnivcem získají další stopu, po níž se již vydává Samotný Kenobi. Anakin má dopravit Padmé do bezpečí její planety, ale co čert nechce, oba se do sebe zamilují a řeší tedy rovněž dost obtížný problém – už proto, že rytíř řádu Jedi se nesmí zamilovat.
|
Děj je prostinký až hanba. Navíc jde spíše o mix jakési detektivky noir, počítačové hry (zvlášť scény honičky ve vznášedlech nebo úniku z výrobního pásu jsou snad přímo vybrané herní scény typu skoč, chyť se, drž se, vypočítej si skok, opět skoč...) a romantického velkofilmu plného – již opět! – hořících krbů, několikanásobných vodopádů, zurčících řek, zelených luk, jezer a modré, modroučké oblohy. A rovněž plného klišovitých dialogů, které musejí trhat uši snad i fanouškovi mexických telenovel. („Miluji tě. Úplně a hluboce...“)
|
Znalci díla samotného George Lucase zase zahlédnou určité podobnosti s jeho předchozími filmy – například při honičce futuristickým městem zahlédnete bistro ne nepodobné Melovu bistru z American Graffiti.
Nejvíce se však tvůrci vyřádili na počítačových efektech. Ať jde do detailů propracované kulisy měst, krajiny, staveb (např. když hned v úvodní scéně se tyčí vysoké štíhlé věže nad mraky – a na těch mracích je vidět jejich stín, případně při honičce na kluzácích). Některé triky, pravda, vypadají poněkud přepísknutě, zvlášť v kombinaci s lidským faktorem. Tím nemyslím, že při jednom setkání se Kenobi dívá nad hlavu Jar Jar Binkse, ale spíše všechny ty nepravděpodobné skoky z kluzáku na kluzák, starty kluzáků, podivnou velikost arény v závěru, kdy chvíli vypadá jako obrovská plocha, jindy jako menší fotbalové hřiště, a koneckonců i všechna tři zvířata, s nimiž v aréně hrdinové bojují, a jejich pohyb. A možná i díky té přemíře triků některé jiné scény, rádoby "lidské", působí trošičku, poněkud, směšně.
Zdá se, jako by filmu kralovala akce. Žel, není to tak. Skutečně se připravte na nervydrásající chvíle, kdy Kenobi a Anakin budou probírat stávající politickou situaci v senátu a politiky všeobecně, kdy se bude vyznávat láska všemi možnými klišé způsoby a kdy si hrdinové budou sdělovat věci, které jsme již ve filmu několikrát přežvýkali.
Jistě, druhý díl Hvězdných válek má jeden zajímavý přesah, kdy vlastně ve chvíli, kdy zvítězí Dobro, jde ale v celkovém důsledku o vítězství Zla. Tento základ dialektiky je ale ukázán – a vysloven - tak polopaticky, až si řeknete, pro koho ten George Lucas vlastně tenhle film natočil? A ohlédnete-li se za právě skončeným filmem zpět, možná vás napadne, že pro současné dvanáctileté děti. A možná právě z toho poznání Síly vás trochu zamrazí.
