První úmysl převést na plátno knihu Obsluhoval jsem anglického krále oznámil v lednu 1996 tým kolem režiséra Karla Kachyni. Mělo jít o největší projekt české kinematografie s náklady minimálně 150 milionů korun. Na stejné tiskové konferenci projekt zpochybnil producent Jiří Sirotek prohlášením, že jen on má k tomu od Hrabala právo. Nejprve se na záměru podílel s Kachyňou; když se mu nepodařilo sehnat finance, oslovil Jiřího Menzela. Ten Kachyňovi napsal, že bez jeho souhlasu by do věci nemohl jít. Uznával jeho morální právo, protože si o to řekl dříve. Také Hrabal uvedl, že souhlas dal jen Kachyňovi – poprvé v 70. letech a pak v roce 1993. "Když mu to (Menzelovi) dá, tak ať to točí," komentoval to spisovatel.
V březnu 1996 podepsal Menzel smlouvu na režii a scénář s rozpočtem 76 milionů korun. Producentem bylo Studio Sirotek. Tou dobou ale producent Kachyňova týmu Pavel Melounek oznámil, že na projekt už má peníze. Koncem dubna spisovatel vypověděl Sirotkovi smlouvu. Ten to považoval za bezpředmětné a Menzel zalitoval, že se protistraně podařilo Hrabala zmanipulovat. Napsal Hrabalovi dopis, že dál píše scénář a zůstává připraven pro případ, že se projekt konkurenčnímu týmu nepodaří rozjet.
Koncem ledna 1997 se objevila fáma, že případ dvou adaptací "anglického krále" spěje k dohodě na společném projektu. Obě strany vzájemná jednání připustily. Když Hrabal 3. února zemřel, Menzel pracoval na třetí verzi scénáře. Začátkem června ho však znechutilo, že vinou producenta Sirotka práva propadla televizi Nova, která chtěla natočit i seriál.
Tehdejší ředitel Novy Vladimír Železný vlastnictví práv potvrdil a režiséra nařkl, že se vyvlékl z odpovědnosti. "Každý cikán podle své planety hádá," reagoval na to Menzel, který neměl chuť čekat, jak dopadnou "čachry za jeho zády". V prosinci 1997 se ale Nova s Kachyňovým týmem nedohodla na spolupráci a režii nabídla Miloši Formanovi, ale marně. V červnu 1998 vyšlo najevo, že o tom přemýšlí Jan Svěrák.
Spor pokračoval v červenci 1998 konfliktem na karlovarském festivalu, kde Menzel připraveným prutem mlčky vyhnal Jiřího Sirotka ze sálu. Označil to za odpověď na jeho podraz.
V únoru 2004 vyšlo najevo, že scénář adaptace Hrabalovy knihy napsal i Evžen Gogela a poslal ho do soutěže o cenu Sazky. Jeho práce se dostala mezi pětici nejlepších, ale po stížnosti dalšího vlastníka práv, producenta Rudolfa Biermanna, byla vyřazena. Biermann uvedl, že scénář pro něj chystají Petr Jarchovský a Jan Hřebejk - ti se jej pak vzdali.
V březnu 2004 zemřel ve věku nedožitých 80 let Karel Kachyňa, v srpnu ho následoval Jiří Sirotek. Zempliner ze společnosti AQS koupil práva k adaptaci od Biermannovy společnosti In Film.
Menzel loni ČTK řekl, že návrat k "anglickému králi" nechápe jako satisfakci. "Nechal jsem se do toho kdysi vtáhnout, ale nikdy jsem se necítil jako jediný, kdo má na zfilmování této krásné látky právo," uvedl. Když se v roce 2004 dozvěděl o Hřebejkovi, pomyslel si, že věc je v dobrých rukou. A když to pak Jan Hřebejk odmítl, zatetelil se prý a pomyslel si, zda producenty napadne oslovit jeho. Svůj starý scénář si přečetl, ale zjistil, že po osmi letech se natočit nedá. Pracoval pak na mnoha dalších verzích.
Dostatek či nedostatek peněz Menzelovi vrásky nepřidělává. "Čím více peněz se do toho vloží, tím línější je hlava, která to dělá," dodal.
