Ok. Mám rád tyhle soundtracky k teen akcím nebo komediím. Vždycky se totiž dostanu do obrazu v tom, co zrovna žhne v zámořské pop-povrchní-kytarovce. Nejinak je tomu i na soundtracku ke Spider-Manovi 2. Pravda, chybí tu předloňský tahák v podobě singlu od The Cure, ale producenti asi přišli na to, že mnohem větší zisky nasbírají v mladších řadách, než mezi nostalgickými fanoušky indie scény. Zřejmě mají pravdu (bohužel), na druhou stranu jim po poslechu téhle placky musím přiznat celkem poctivou práci ...
Žádnou popinu tady nehledejte. Všechno si jede na vlně tvrdší kytarovky, post-punku a nu-metelu, samozřejmě se správným podbízivých tahem na branku, rýsnutým podle přesné šablony pána producenta... Ale podle šablonky trošku jiné, než na kterou je zvyklý posluchač místních rádio frekvencích. Píšu: podbízivé, ale dodávám: taky inteligentní... Holt si budeme muset ještě chvilku počkat, než radioví dramaturgové vymění rumunské disko hity za tohle.
Při letmém pohledu na obal desky zjišťuji, že z doslechu mi něco říkají jenom Yellowcard. V recenzi na jejich poslední počin čtu, „že jediný smysl téhle desky spočívá v tom, abych se v bookletu dočetl, že kapela hraje na zesilovače Ampeg a činely Sabian, a oblíká je November Clothing a Globe Shoes“. Mě to až tak nepřijde, jejich Gifts and Curses je příjemně našláplá punkovka s houslemi a krásně, až filmově naaranžovanými smyčci.
Taky Taking Back Sunday mají perfektní kytary a ještě lepší bicí, a co třeba souhra zmíněných nástrojů u Midtown a jejich songu Give It Up? O tom nemluvě... A Smile Empty Soul (parádní basová linka...)? Nechybí ani takové ty vypalovačky s předzvěstí jasných a krásnějších zítřků, třeba The Ataris. Krapet mi to tím úvodním kytarovým motivem připomnělo závěr jednoho songu hradeckých Tostaki :) A je libo nějaké akustické melancholie? Jasně, Jet, těm to taky pěkně šlape. Takhle má vypadat mainstream :) Příjemný, dokonce i opakovaně. Na rozdíl od dvou posledních písničkových příspěvků – Ana Johnsson a Jimmyho Gnecca (za asistence Briana Maye, ex-Queen) – oba jsou moc ukňouraní, až si říkám jak tenhle díl Spider-Mana prokrista skončí...?
No a úplně v závěru dvě vysněné instrumentálky Dannyho Elfmana. Spidey Suite a Doc Ock Suite. Parádní, opět s mrazivými smyčci, vznosnými chorály a dravou energií, tudíž stejně dobré jako minule. Už aby bylo kompletní Elfmanovo score na pultech, nemůžu se dočkat :)
Verdikt: Kvalitní ´středoproudý´ soundtrack ... Nic víc, ale stojí za to.
Hodnocení: track 1-14: 60% / track 15-16: 80%
Seznam skladeb:
01. Dashboard Confessional – Vindicated
02. Train – Ordinarey
03. Hoobastank – Did You
04. Jet – Hold On
05. Yellowcard – Gifts And Curses
06. Maroon 5 – Woman
07. Taking Back Sunday – This Photograph Is Proof
08. Midtown – Give It Up
09. Lostprophets – Lucky You
10. Smiel Empty Soul – Who I Am
11. The Ataris – The Ngh That The Lights Went Out In NYC
12. Switchfoot – Meant To Live
13. Ana Johnsson – We Are
14. Jimmy Gnecco – Someone To Die For
15. Danny Elfman – Spidey Suite
16. Danny Elfman – Dock Ock Suite
