Díky sportovní minulosti i roli slavného agenta ho mnoho fanynek i kolegyň označuje za "sexy muže století". Poslední film, Liga výjimečných, natočil v roce 2003. V posledních letech se věnuje psaní pamětí a pobývá hlavně na Bahamách.
"Za to, že jsem stále k poznání a zachovalý, vděčím dobré skotské whisky," prozradil svůj recept na věčné mládí herec, který byl v roce 2000 pasován královnou Alžbětou II. na rytíře. Slavného agenta 007 si zahrál v letech 1962 až 1971 v šesti bondovkách a v jednom remaku z roku 1983, prestižního Oscara ale získal až v roce 1987 za vedlejší roli ve filmu Neúplatní.
zdroj:
tisková zpráva
"Za půlstoletí u filmu jsem dostal jednoho Oscara a 31 dalších ocenění včetně Zlatého glóbu a k tomu 14 nominací. Nejvíc si však cením té jediné zlaté sošky. A ne proto, že je to pocta pro herce nejvyšší, ale i za to, jak výbornou roli mi tehdy svěřili v tak skvělém filmu," svěřil se před lety fanouškům. Postava chicagského policisty Jima Malonea mu konečně pomohla definitivně prolomit "bondovské" prokletí.
Connery vyrůstal v chudých poměrech. Ve třinácti letech opustil školu a v šestnácti vstoupil do britského Královského námořnictva. Odtud odešel po třech letech kvůli žaludečním vředům a jako památku na moře si odnesl dvě tetování, hlásající jeho životní hesla: "Skotsko navždy" a "Máma a táta".
Jak vzpomíná v autobiografii Být Skotem, která vyšla předloni, coby mladík si vydělával jako mlékař, leštič rakví nebo model aktů. Ze všeho nejvíc prý ale toužil stát se fotbalistou. "Chtěl jsem pracovat, vydělávat peníze a hrát fotbal," napsal a dodal: "Neměl jsem žádné ambice stát se hercem - byly to jen peníze a zábava, po čem jsem toužil." Aby se stal úspěšným hercem, vrhl se prý na knihy a četl je po stovkách: "Vzpomínám si, že jsem se sám sebe ptal, jak může člověk hrát inteligentní lidi, když je sám hloupý," vypráví Connery. Jinak autobiografie působí spíše jako průvodce po Skotsku a ke svému skotskému původu se Connery hlásí i nošením národního oděvu - kiltu.
S herectvím začal nejprve v divadle. Jednou z jeho prvních hlavních filmových rolí byl korespondent BBC ve válečném milostném dramatu Jiný čas, jiné místo (1958), kde se po jeho boku objevila Lana Turner. V roce 1962 měla premiéru první bondovka Dr. No a o osudu Conneryho bylo rozhodnuto. Z Conneryho se stala celebrita i idol mnoha ženských srdcí a pro spousty fanoušků je dodnes jediným opravdovým Bondem. Literární otec agenta Ian Fleming Connerymu ale moc nevěřil a označil ho za přerostlého kaskadéra. Bondem byl Connery šestkrát (bez remaku z roku 1983), naposledy ve filmu Diamanty jsou věčné (1971).
Ze 70. a 80. let vyčnívají z Conneryho filmografie snímky Vražda v Orient-expresu (1974), První velká vlaková loupež (1979), Jméno růže (1986), Highlander (1986), oscaroví Neúplatní (1987) a Indiana Jones a Poslední křížová výprava (1989). V 90. letech zaujal ve snímcích Hon na ponorku (1990), Vycházející slunce (1993) nebo Skála (1996).
V roce 2003 v Praze osobně uvedl evropskou premiéru svého zatím posledního filmu Liga výjimečných, na kterém se podílel i jako spoluproducent. Jeho část natáčel rok předtím v české metropoli, kde štáb zastihly povodně. Tvůrci filmu se rozhodli část výtěžku z premiéry věnovat ve prospěch veřejné sbírky na pomoc obětem povodní. V roce 2002 dostal cenu za dlouhodobý přínos světové kinematografii na filmovém festivalu Karlovy Vary, herec však do Varů nedorazil kvůli viróze, jež ho schvátila během natáčení.
Connery je podruhé ženatý. S první manželkou, herečkou Dianou Cilent, byl v letech 1962-1973 a mají syna Jasona. V roce 1975 si vzal malířku francouzsko-marockého původu Micheline Roquebrune. Connery je hrdým členem nacionalistické Skotské národní strany (SNP) a k jeho zálibám patří golf. V lednu 2006 podstoupil operaci, při níž mu lékaři odňali nádor na ledvině.
