Tento artfilm dostal nálepku "první íránský upíří spaghetti western", což je především marketingový trik. Natočila ho žena, která nikdy nežila v Íránu (je z íránské rodiny, ale narodila se v Anglii a nyní žije v USA) a studovala filmařinu v San Francisku. Natočila ho za americké peníze, s americkými producenty a s americkým štábem. A byl celý natočen v USA - to "íránské město" je ve skutečnosti Kalifornie. Hrají v něm především íránští herci a mluví z nějakého důvodu íránsky - přestože hráli už dříve v amerických filmech a seriálech, tudíž jistě dobře umí anglicky. Tudíž bych se zdráhal říkat tomu "íránský film" v jakémkoliv smyslu.
zdroj: Aerofilms
A "spaghetti western" zřejmě odkazuje na to, že ve filmu zazní dvě skladby, které hodně imitují Morriconeho hudbu z Tenkrát na Západě a při nich vidíme záběry, které svou kompozicí trochu kopírují Leoneho film. Ale jen trochu - nebýt té hudby, pravděpodobně by mě to vůbec nenapadlo.
Ve filmu je vůbec spousta záběrů a postav, které kopírují jiné filmy. Například hlavní hrdina má styling jako James Dean v 50. letech a kráska v baru zase jako Sofia Lorenová z přibližně téže doby. Nemá smysl, ptát se "proč"? Tohle není film, u kterého byste se měli ptát "proč".
Sama nocí tmou má místy velmi solidní hutnou atmosféru. Téměř permanentní noc, skoro žádné dialogy, velmi pomalé tempo, velmi precizně vybraná hudba... To všechno pomáhá budovat atmosféru. Ale film není o mnoho víc, než náhodně poskládané kusy atmosférických emo/goth videoklipů, někdy až příliš dlouhých (například "hraje nezávislá hudba a hrdinka se při ní několik minut hypnoticky vlní ve svém pokoji").
Nejzajímavější postavou je drogový dealer s šíleným tetováním, připomínající pekelnou verzi Aliho G. Ale bohužel zmizí ze scény poměrně rychle a všechny ostatní postavy (včetně hlavní hrdinky) jsou především rekvizity, které režisérka rozestavuje tak, aby vznikla stylová atmosféra. Ne hrdinové, kteří by mě jakkoliv zajímali - jsou totiž většinou stoprocentně předvídatelní, pokud jste v životě viděli pár filmů, například těch s Jamesem Deanem nebo Sofií Lorenovou.
Sama nocí tmou je něco velice, velice podobného, jako Jarmuschův film Přežijí jen milenci. Téměř všechny jeho klady a zápory platí i pro toto dílo. Pokud jste emo, Jarmusch nebo Sqürl, bude se vám jistě líbit.
Před projekcí nám zástupkyně českého distributora sdělila svůj názor, že "si nemyslí, že tento film je jen formální hříčkou", čímž mimoděk trefila hřebíček na hlavičku. Jsem totiž hluboce přesvědčen, že tento film je především formální hříčkou a teprve v druhé řadě něčím trochu zajímavějším.
Hodnocení: 50 %