Rozhovor s režisérem Zdeňkem Tycem

18. 4. 2005 - 12:42 | Téma | red

Rozhovor s režisérem Zdeňkem Tycem Placeholder | zdroj: tisková zpráva

Sešli jsme se v kině Ponrepo a téměř hodinu vedli rozhovor na téma režisérova posledního filmu Smradi (2002). Příběh o mladých manželích, kteří mají vlastní dítě a dva adoptované syny romského původu, získal na letošním plzeňském festivalu Finále hned tři ceny (Zvláštní ocenění Kodak Vision za mimořádný počin, Divácká cena Prazdroje, Cena časopisu Cinema pro nejlepšího herce). Ještě před tím si odvezl z Istambulu cenu za režii. Zdeněk Tyc s velkou ochotou odpovídal na každou otázku a je škoda, že omezený rozsah příspěvku dovoluje vybrat jen některé z nich. [Zdeněk Tyc] Pane režisére, jak jste spokojen s dosavadním úspěchem Smradů? Jsem spokojený, protože ze začátku jsem bojoval s nedůvěrou a argumenty, že je to film nedivácký, na který nikdo chodit nebude (to mi tvrdila hlavně Česká televize)

Tyc_rozhovor
[Zdeněk Tyc]

Pane režisére, jak jste spokojen s dosavadním úspěchem Smradů?

Jsem spokojený, protože ze začátku jsem bojoval s nedůvěrou a argumenty, že je to film nedivácký, na který nikdo chodit nebude (to mi tvrdila hlavně Česká televize). Dokonce jsem se setkal s názorem, že musíme být překvapení, že jsme vůbec nějaké ceny získali. Já až tak překvapený nejsem. Bez jakékoliv samolibosti si myslím, že Smradi jsou dobrý film a možná budu působit neskromně, když řeknu, že jsme mohli získat těch cen i víc. V Plzni jsme v soutěži s Pupendem prohráli těsně, uškodil nám názor, že náš výchozí materiál nebyl film, ale digitální pásek. A že takový film nemůže být oceňovaný, protože by to poškodilo kinematografii do budoucnosti. Což je jistě velmi sporné. Vždy záleží na tom, jak se sejde porota.

Když film přicházel do kin, objevila se v Respektu kritika Dominiky Prejdové, která Vás natolik rozladila, že jste pak spolu vystoupili i v televizním pořadu Síto.

Tyc_rozhovor
[Zd. Tyc přebírá v Plzni ocenění Kodak Vision]
Ano, recenze se jmenovala Případ rozbitého okna (Respekt č.29/ 2002, s. 20). Zdála se mi nepřesná a mnoho jejích argumentů jsem nepřijal. Rozhodl jsem se na ni reagovat, ale nikoliv kauzou přes noviny. Napsal jsem jí osobní dopis a odnesl ho do Respektu. Nechal jsem na sebe kontakt a ona mi odepsala. V dopise znovu potvrzovala svá stanoviska. Po čase Smrady velmi ostře napadl v Editorialu časopisu Týden Dalibor Balšínek (Týden č. 40/ 2002, s. 3). V Sítu toho využili a do večera, kde se hodnotily čtyři filmy, pozvali slečnu Prejdovou a mě jako hosta. K oné recenzi jsme se však přímo nedostali, protože moderátor M. C. Putna položil obecnou otázku, zda tvůrce má reagovat na kritiky, nebo ne. Své jednání zpětně hodnotím jako unáhlené a zbytečné. V Týdnu jsem byl však pobouřen tím, že pan Balšínek přirovnával film k bolševické agitce. Moc mi to vadilo, protože autorka scénáře Tereza Boučková nemá s tím bolševismem vůbec nic společného. Podepsala Chartu a za normalizace měla velice těžký život. Tak jsem se mu ozval (Týden č. 41/ 2002, s. 6), ale on to mazaně využil proti mě. Snad se pro příště poučím, spory tohoto druhu nikam nevedou.

A byla nějaká kritika, která vás potěšila?

Je to paradoxní, ale právě v Týdnu kritika Pavla Mandyse (Týden č. 40/2002, s. 81). V časopise Premiere byl zajímavý ohlas Tomáše Baldýnského, kde mně vadilo, že - byť Smradům přiznává kvality, zejména co se týče divácké nepodbízivosti - píše o filmovém podvodu. Tomu jsem nerozuměl, ale pak jsme si to vysvětlili. Redakčním zkrácením jeho recenze byla zkreslena myšlenka, že - když je film tak skromný a finančně málo nákladný - uvítal by u něj ještě o něco střídmější obraz. Bez kamerových jízd, jeřábových záběrů a nadhledů, které Baldýnský považuje za prostředky uměleckého filmu, mezi něž Smrady neřadí. Chápe je jako film s poselstvím, kterému by seděla ještě přísnější dokumentaristická podoba. Tento názor akceptuji, ale nikoli formulaci, že jsme se dopustili filmového podvodu, my jsme byli poctiví ( …a dopouštějí se jediné falše, kterou ve Smradech najdete – citace z Premiere č. 9/ 2002, s. 92).

Slyšel jsem názor, že Smradům schází vaše téma. Že jste si vzal cizí scénář, který jste zpracoval bez osobního vkladu, který byl patrný u vašeho prvního a dosud nejlepšího filmu Vojtěch, řečený sirotek.

Tyc_rozhovor
[Ivan Trojan a Petra Špalková ve filmu Smradi]

Vojtěcha mám rád, ale když se přišel do kin (1989), dostal jsem nálepku ”druhý Vláčil”. Já si díla Františka Vláčila nesmírně cením, a kdybych se spokojil s danou škatulkou, cítil bych se nedobře, jako při chlubení cizím peřím. Nejsem Bohem obdařený filmař jako on. Musel jsem jít tedy sám za sebe, a tak vznikly Žiletky (1993) a po nich omyl s filmem UŽ (Plyšový lev 1996). Když jsem pak se Smrady obcházel české producenty, nenašel se nikdo odvážný, který by na ně slyšel. Měl jsem pocit, že se se mnou už nepočítá. Ale já jsem chtěl natáčet, i když jsem měl pověst mrtvého muže. Chtěl jsem vstát. Byl jsem svým způsobem i osvobozený od přemýšlení, zda daný projekt má něco společného s linií Zdeňka Tyce, nebo nemá. Vnímal jsem to jako návrat ze záhrobí s tím, že budu točit tak, jak uznám za vhodné, jak bude pro film nejlepší. Proto jsem spoustu formálních nápadů potlačil nebo od nich upustil. Říkal jsem si, že by to nebylo vůči dané látce fér předvádět se, že důležitá je ona rodina, jejich snaha se při všech odlišnostech tolerovat, pomáhat si, mít se navzájem rádi.

Ve Smradech hraje vynikajícím způsobem roli tatínka Šíra Ivan Trojan (Český lev 2002, Cena časopisu Cinema 2002). Jak se Vám s ním spolupracovalo?

Měl jsem z něj velmi dobrý dojem. Ivan je kvalitní herec a myslím, že i charakter. Nad filmováním hodně přemýšlí, byť se před kameru postavil relativně pozdě. Věnoval se divadlu, hrál především Na Vinohradech, a zdá se mi, že právě tam, na oné nepříliš dobré scéně, se naučil technice jakéhosi drobného ozáření. Umět si roli připravit po svém, vpašovat do filmu nějaký znak, kterým se budu lišit od ostatních. Oproti aktivní Petře Špalkové, která zde vytvářela svou první velkou filmovou roli, se on držel spíše zpátky, což při zkouškách a samotném natáčení působilo trochu podivně. Já jsem s tím zápasil, stejně jako Petra. Po sestřihu se ale ukázalo, že - aniž by se s námi na tom předem domluvil - použil onu vinohradskou fintu. Jednoduše si udělal něco pro sebe. Ve výsledku to však filmu sluší.

Recenze filmu Smradi

SPECIÁL k FINÁLE PLZEŇ 2005

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Když se sny plní, může to být i pořádná pohroma…

Když se sny plní, může to být i pořádná pohroma…

24. 4. 2024 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Romantická komedie Láska na zakázku představuje první záběry
Soudní bitva Aleca Baldwina nekončí. Herec opět odmítl vinu za zabití při natáčení westernu

Soudní bitva Aleca Baldwina nekončí. Herec opět odmítl vinu za zabití při natáčení westernu

6. 2. 2024 | Novinky | Tiscali.cz

Americký herec Alec Baldwin před soudem odmítl vinu za neúmyslné zabití, z něhož je obviněn v souvislosti se smrtelným výstřelem při natáčení westernu Rust v roce 2021. Informují o tom tiskové agentury.
Výstava Bond in Motion: auta agenta 007 v Praze

Výstava Bond in Motion: auta agenta 007 v Praze

30. 11. 2023 | Komerční sdělení / PR | Inzerce

Do Česka míří výstava Bond in Motion věnovaná vozidlům a technice z filmů o Jamesi Bondovi. Evropskou pouť zahájila v prosinci 2022 v Bruselu, vidělo ji přes 100 000 lidí. Pražské zahájení se koná 7. 12. 2023 v Křižíkových pavilonech na Výstavišti. document.write(""); document.write("");
Pedro Pascal prý krouží kolem hlavní role v nové Fantastické čtyřce

Pedro Pascal prý krouží kolem hlavní role v nové Fantastické čtyřce

16. 11. 2023 | Novinky | Adam Homola

Studio Marvel se údajně blíží k rozhodnutí o klíčové roli v nadcházejícím filmu Fantastická čtyřka, kde Pedro Pascal jedná o ztvárnění Reeda Richardse, známého také jako pan Fantastic.