V pohádce Anděl Páně hrajete Pannu Marii. Jak se vám hrála?
Panna Marie se mi hrála samozřejmě dobře. Udělali jsme z ní chápavou a vlídnou maminku, která má pochopení asi úplně pro všechno.
Hrajete ráda v pohádkách a máte už nějakou zkušenost s dětským divákem?
V pohádkách jsem hrála už dřív a vždy mě to bavilo. Ať už to byla vznešená princezna v příběhu Královský slib anebo naopak tak trochu ztřeštěná princezna z pohádky Svatební krajka. A přízeň dětí jsem zaznamenala hned, což je fajn. Už když jsem byla na place oblečená v nádherných dlouhých šatech, tak mě nejvíc obletovaly děti.
Čím vás osobně zaujal scénář, že jste roli přijala?
Pro Jirku Stracha udělám cokoli. S Jirkou jsem už několikrát pracovala a vždycky jsem byla nadšená. Umí z herců dostat vždy něco víc, takže to překvapilo i mě samotnou. To je výjimečný. O scénáři jsme si taky s Jirkou povídali hodně dlouho před jeho realizací, protože jsme kamarádi a Jirku příběh padlého Anděla Petronela zaujal a bavilo ho scénář dopisovat a neustále vylepšovat, takže jsem o tom věděla hodně dopředu. A role Panny Marie je přece krásná.
Díváte se ráda na pohádky?
Na pohádky se dívám strašně moc ráda, a nejvíc samozřejmě o Vánocích. To u televize vydržím i celý den. Mám ráda hlavně ty české, staré, klasické. Mou nejoblíbenější jsou Tři oříšky pro Popelku.
