Hodně, a sice hodně práce, hodně pocitů, a především hodně tvůrčích lidí kolem mne, v čele s režisérem, kteří měli snahu vydupat z postavy něco, co je tak těžko uchopitelné.
Jaká byla Vaše reakce při prvním čtení scénáře? A jak dnes vnímáte hotový film?
Scénář mě zaujal především neotřelým přístupem k osobnosti Františka Vláčila. Těžko se mi o tom hovoří, ale mám pocit, že se dílo zdařilo. Jsem moc rád, že tento projekt dospěl k premiéře.
S čím jste se v roli ztotožnil, s čím nikoliv?
Já jsem natolik svůj, až mě to někdy mrzí, že se jen těžko můžu ztotožnit s někým jiným.
Čím byla Vaše herecká práce na Sentimentu neobvyklá?
Jak sami poznáte, má herecká práce spočívala v tom, že jsem téměř celou roli odehrál v sedě, a to je dost neobvyklé, nemyslíte ?
Jak vnímáte spolupráci s režisérem Hejtmánkem?
Naše spolupráce byla přinejmenším zajímavá a tvůrčí zaujetí Tomáše Hejtmánka je velice nakažlivé, alespoň pro mne.
Probíhalo natáčení Sentimentu idylicky?
Na rozdíl od mých některých předešlých filmů jsem se tentokrát na režiséra nesápal a kupodivu jsem ani na nikoho neřval, alespoň pokud mě paměť neklame. V podstatě se dá říct, že spolupráce byla idylická.
Co můžete říci k filmu Sentiment? K jeho vizualitě, skladbě, zvuku, hudbě, atd.?
Nejsem kritik, který se vyjadřuje k jednotlivostem. Film vnímám jako celek a doufám, že takto bude oslovovat i diváky.
Jak vy osobně vzpomínáte na Vláčila?
Naše první setkání se uskutečnilo ve Slávii, kde mě vyzval ke spolupráci na filmu Pronásledování - bohužel těžko chápal, že jsem dal přednost škole, která mi natáčení nepovolila (byl jsem v prvním ročníku, po složité snaze se na DAMU dostat), a tím se naše cesty rozešly a již nikdy mě do dalšího filmu neobsadil. Byl bych si považoval za čest v některém z jeho filmů hrát.
Jste sentimentální?
Strašně, čím dál tím víc a víc.
Co plánujete dál?
Zatím se musím postavit pořádně opět na nohy, a to myslím doslovně, dál se uvidí.
