Ivan Fíla není jméno, které se v souvislosti s českým filmem objevuje často, ale když se objeví, tak už se něco děje. Tentokrát je to kvůli deseti nominacím na Českého lva za film Král zlodějů. Pane Fílo, co pro Vás znamená být nominován na Českého lva?

Je to pro mě osobně obrovská satisfakce za ty útrapy, které jsme si s filmem prožili. Mám velkou radost, protože je to vlastně ocenění mé práce od mých kolegů filmařů. Musím upřímně říct, že jsem takový úspěch nečekal.

Váš film má deset šancí získat Českého lva. Prestižní kategorii Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli váš snímek opanoval ze dvou třetin. Je tohle pro Vás největší překvapení?

To určitě. Byl jsem dojatý, i když musím říct, že všem, kdož jsou nominovaní za náš film, to moc přeju, protože mi opravdu hodně pomohli. Ale ta herecká kategorie mě dostala. Musím se sklonit před odvahou kolegů z Akademie, když se rozhodli nominovat oba herce, kteří ještě k tomu hovoří cizím jazykem. Ale je pravdou, že jejich výkony ve filmu byly fenomenální.

Stejně jako váš předešlý počin Lea se ani Král zlodějů nesetkal v kinech s velkým zájmem. Na co byste pozval ty filmové příznivce, kteří film ještě neviděli a rozhodli se to po dnešním úspěchu napravit?

Na takové Shakespearovsky laděné drama.

Předběhněme teď dobu. Kolik z těch deseti nominací si myslíte, že se dokáže přetavit v křišťálovou sošku Českého lva?

Od doby, kdy jsme byli s velkými nadějemi na Zlatých glóbech s filmem Lea, tak už nespekuluji. Tady v Čechách se to neví, ale i Král zlodějů byl krůček od úspěchu. Jen málo chybělo, aby byl nominován na Oscara. Tyhle ty pověstné krůčky, co vždycky chyběly, mě utvrzují v tom, že nemá cenu spekulovat. Takové ceny jsou mnohdy otázkou subjektivních okamžitých nálad, někdy i politiky. Ale já budu rád za každou cenu, která se podaří.