|
Například hned úvodní písnička Básnířka, již známe spíše jako veselou kytarovou hříčku, nabrala nové, dynamičtější a rockovější aranžmá. A nutno dodat, že písnička funguje i v tomto novém hávu a přinutí nejen k podupávání nohou, ale i rozproudění krve v těle.
Následné Šimbolice, lidovka upravená Čechomorem do rovněž spíše rockovější podoby, v nastoleném trendu pokračuje. Ostatně, kdo zná předchozí alba dříve Českomoravské hudební společnosti, nyní Čechomoru, ví přesně, jaký styl se dá očekávat.
I Pyšný Janek patří mezi ty živější písně, jež však poté přeruší sentimentální vsuvky: Marie Rottrová s písní Lásko, voníš deštěm, k níž kdysi psal Jaromír Nohavica český text, a následně samotný Nohavica pomalejšími a meditativnějšími písněmi Píseň pro malou Lenku, Rakety a Kometa.
Zde se styl disku opět mění, protože si poslechneme novozélandskými domorodými písněmi ovlivněnou Pukaeu (The Trumpet), jež vznikla ze spolupráce Jaze Colemana a Hinawehi Mohi. Stylem by se dala zařadit nejspíše do proudu New Age hudby – něco meditativních prvků, avšak naprosto odlišných od českých, něco minimalismu.
Starší Nohavicovu písničku Kdo na moje místo si nejprve poslechneme v podání Františka Černého a Karla Plíhala, kteří písničce dali spíše melodramatický ráz. Ještě se objeví jedna starší Nohavicova a Plíhalova písnička v jeho podání – Mikymauz, aby pak došlo k dalšími zlomu. Universe B a Exorcism vycházejí z jakéhosi satanského obřadu, jenž se objevil ve filmu a odkazují na poněkud „ďábelské“ Colemanovy začátky.
Následující trojice písní – Mezi horami (již hitovka Čechomoru), Osud a Amerika (další méně známé Nohavicovy písničky) opět navracejí styl CD do vážnější polohy, aby těsně před koncem s písní Kdo na moje místo udělal Nohavica to stejné, co s Básnířkou. Rockovější verze určitě má na to chytit nejen pamětníky, ale i mladší publikum.
Snad největší perlou je závěrečný Goluboček – ruská lidová písnička, již pro Čechomor Nohavica upravil. Zvykli jsme si označovta ruskou kulturu za pokleslou a komunistickou – o to dojemnější je pro třicátníky a starší určitý návrat ke kořenům ruské hudby, již za takovou označit nelze a která nese stopy originality a národního koloritu, dá-li se to říci tak zprofanovaným slovním spojením.
Jednotlivé písně spojují jak krátké hudební vložky, tak hlášky z filmu. Snad nejpopulárnější bude rozhovor „Karle, pojď už“, ale zajímavá je i Janova modlitba či Nohavicova teorie absolutního kopce – NTAK.
Celkově působí CD značně nesourodě a stejně jako u filmu je potřeba si vybrat ten „svůj“ styl – tedy jen ty písničky, jež vás baví a zaujmou - a naprogramovat jej na CD přehrávači.
Tracklist
1. Rok ďábla I.
2. Básnířka
3. Šimbolice
4. NTAK
5. Pyšný Janek
6. Lásko, voníš deštěm (She´s Gone)
7. „Karle, pojď“
8. Píseň pro malou Lenku
9. Koníčky
10. Rakety
11. Pukaea (The Trumpet)
12. „Proč má člověk mlčet?“
13. Kometa
14. Kdo na moje místo I.
15. Janova modlitba
16. Mikymauz
17. Universe B
18. Exorcism
19. Mezi horami
20. Osud
21. Rok ďábla II.
22. Amerika
23. Kdo na moje místo II
24. „Pojď Karle“
25. Goluboček
26. Rok ďábla III.
