Roger Moore patří k hercům, kteří budou vždy spojeni se svou jedinou rolí. Jeho osudem se stala úloha tajného agenta s povolením zabíjet Jamese Bonda. Od roku 1973, kdy ve své první bondovce Žít a nechat zemřít nahradil legendárního Seana Conneryho, až po Vyhlídku na vraždu (1985) ztělesnil hrdinného špiona celkem v sedmi snímcích. Publikum si jej zapamatovalo jako Bonda ležérního, suverénního a především žertovného – právě za Mooreovy vlády se bondovky proměnily takřka v akční komedie.
Sir Roger George Moore se narodil 14. října 1927 v Londýně. V mládí projevil výrazný umělecký talent. Jako patnáctiletý se stal kreslířem v jedné z londýnských filmových společností. Kinematografie mu nadosmrti učarovala – nejen ta animovaná. Od roku 1945 se kolem filmu pohybuje jako komparsista. Mihl se kupříkladu historickým dramatem Caesar a Kleopatra (1945) nebo komedií Trottie True (1949). Ve druhé polovině čtyřicátých let pak vystudoval herectví na Royal Academy of Dramatic Art. Na britské herecké scéně, ať už šlo o divadlo, film, anebo o televizi se ale Moore neprosadil, a tak v roce 1953 odešel do Spojených států. A prakticky ihned slavil první úspěch. Vysoký mladík totiž zaujal ve studiu MGM a podepsal první filmový kontrakt. Jeho výsledkem je úloha tenisty Paula v dramatu podle F. S. Fitzgeralda Když jsem naposledy viděl Paříž (1954) a také hrdinové dobrodružných snímků The King's Thief (1955) a Diane (1956). Úspěch se však nekonal a Moore další příležitost dostal Moore až v roce 1959 díky historickému dramatu The Miracle.
Kolbištěm, na němž si Roger Moore vydobyl popularitu, se staly televizní seriály. Ty mu nabídly hned několik hlavních, dnes bezmála klasických, rolí. Prvním byl Ivanhoe (1958-59) a sním titulní úloha vznešeného rytíře, jenž bojuje proti nespravedlnostem krále Jana Bezzemka. Po dobrodružném The Alanskans (1959-60) a komediálním westernu Maverick (1959-1961) přichází další titulní úloha v akčním The Saint (1962-69). Zloděj-gentleman Simon Templar zvaný Svatý byl v době premiéry seriálu populární takřka stejně jako samotný James Bond a Moore si při jeho ztělesňování vyzkoušel řadu hereckých grifů, které poté využil ve své nejslavnější roli filmové. Zářivé televizní období Moore zakončil po boku Tonyho Curtise v detektivním The Persuaders! (1971-1972). Jediným filmovým úspěchem v Mooreově předbondovské éře pak je psychologický thriller Muž, který pronásledoval sám sebe (1970), kde se představil jako nenápadný obchodník, jehož blízkost smrti přivede na pokraj šílenství.
Už na počátku šedesátých let se Roger Moore ocitl na seznamu kandidátů hlavní role v adaptaci špionážního románu Iana Fleminga Dr. No (1962). Před Moorem – ale i Carym Grantem, Rexem Harrisonem nebo Richardem Burtonem – však dostal přednost neznámý Sean Connery. Velká chvíle Rogera Moorea měla přijít až o jedenáct let později, kdy se připravoval další z dílů bondovské série a Connery vytrvale odmítal mít se svou životní rolí nadále cokoli společného. Že se nikdy nemá říkat nikdy, to dnes víme. To je však už jiný příběh. James Bond let sedmdesátých měl být podle představ producentů Broccoliho a Saltzmana pojat odlehčeněji než v předchozí dekádě, což zcela odpovídalo Mooreovu naturelu uhlazeného elegána. Jeho Bond vyhledává raději společnost krásných žen než zlotřilých padouchů a před dobrodružstvím dává přednost odpočinku na luxusní jachtě. A úkol zachraňovat svět si jej nalézá spíš proti jeho vůli. K tónu bondovek s Rogerem Moorem také patří až sebeparodická nadsázka, s níž tvůrci glosovali předchozí conneryovské období. Nenucenost ostatně odpovídá i věku hlavního představitele – svou první bondovku natočil Moore v šestačtyřiceti letech, tu poslední pak v obdivuhodných osmapadesáti.
Rekordních sedm bondovek Rogera Moorea postupně zavedlo nepřemožitelného hrdinu do souboje s karibským heroinovým mágem (Žít a nechat zemřít, 1973), brilantním zabijákem Scaramangou (Muž se zlatou zbraní, 1974) či šílencem plánujícím vyhubit lidstvo (Špion, který mě miloval, 1977). Vlna sci-fi snímků vyhnala Jamese Bonda také do vesmíru (Moonraker, 1979). A v duchu dobových tradic si to v reaganovských osmdesátých letech Mooreův Bond třikrát rozdal s protivníky v žoldu Sovětského svazu (Jen pro tvé oči, 1981; Chobotnička, 1983; Vyhlídka na vraždu, 1985). Ačkoli se žádná z bondovek s Rogerem Moorem neprosadila mezi úplnou špičku, ve své době tyto snímky patřily k největším kasovním trhákům. A samotný Moore se během svého bondovského kralování mohl směle řadit k nejpopulárnějším filmovým hvězdám. Ke střídání vlády došlo až ve druhé polovině let osmdesátých, kdy šarmantního Moora nahradil serióznější – a o jednadvacet let mladší – Timothy Dalton.
Během dvanácti bondovských let se Roger Moore pravidelně objevoval i v jiných filmových projektech. Jednalo se ale hlavně o akční dramata, v nichž se objevoval v rolích dobrodruhů, vojáků a samozřejmě také špionů. Nejvýraznějším mezi tituly jako Volání na ďábla (1976), The Wild Geese (1978) či Mořští vlci (1980) je patrně válečný Útěk na Athénu (1979) o skupince uprchlých zajatců mířících za pokladem ukrytým v řeckém klášteře. Jedinou z úloh odlišujících se od obvyklého schématu byl poněkud absurdně hrdina snímku Sherlock Holmes v New Yorku (1976) – filmové střetnutí geniálního detektiva se svým úhlavním nepřítelem Moriartym (John Huston) ale dopadlo lépe, než jak se asi jeví. Také v posledních dvou desetiletích zůstal Roger Moore hlavně představitelem Jamese Bonda. V žádné další výrazné roli jsme ho už neviděli, v menších úložkách se naopak věnuje vzpomínání na bondovská léta – to platí třeba o dobrodružném eposu Jeana-Clauda Van Damma The Quest – Souboj cti (1996) a o třeskuté komedii s Cubou Goodingem Jr. Plnou parou vzad! (2002). Své hvězdné okamžiky v seriálu The Saint si pro změnu připomněl v jeho filmové verzi Svatý (1997) s Valem Kilmerem.
Spíše než doznívání herecké dráhy se Roger Moore v posledních letech věnuje charitativním projektům. Celosvětovou popularitu uplatnil zejména jako vyslanec dětského fondu UNICEF. Za svou práci v oblasti dobročinnosti byl v roce 2003 povýšen do rytířského stavu.
