Immortel (ad vitam), je anglicky mluvený francouzský projekt Eneše Bilaloviće, neboli Enkiho Bilala, slavného, původem jugoslávského komiksového kreslíře. Immortel vznikl na základě Bilalova vlastního komiksu.
Odehrává se roku 2095 v New Yorku. Hlavní hrdinkou je dívka Jill v podání velmi interesantní Lindy Hardyové (miss Francie 1992). Jill má jisté nadpřirozené schopnosti, které utkví v hledáčku nejen vědců, ale i bohů.To, co nabízí trailer, vypadá neuvěřitelně. Od prvního záběru města, který kombinací supermoderní techniky v archivním kabátě (letadlo z auta z vrakoviště) připomíná slávu Blade Runnera. Přes vynikající entrée poegyptštěných bohů, kteří se zdají býti opravdu nezemskými až k záběru na Jill.
Bilal v Immortel přichází s naprosto ohromující vizualitou. Biják se odehrává v zimě a velkolepý mráz tu čiší ze všeho - jak z exteriérů, tak z líčení hereček i z umělých osvětlení v interiérech. Kamera Pascala Gennesseauxe je nesmírně dynamická. Efekty vypadají zajímavě věrohodné.
Upoutávka sama je udělaná brilantě. V ději neprozradí nic, ani se nezdá, že by režie ukazovala samé taháky. Od pomalých a spíše tajemných úvodních záběrů postupně graduje, a to jak přechodem od informací k akci, tak střihem. Závěr je brilantním příkladem, jak má fungovat poslední, potitulkový záběr.Immortel (ad vitam) má ve Francii premiéru 24.3. a jsem opravdu zvědavý na první reakce, neboť mám dojem, že to bude buď senzace jara, nebo velkolepý průšvih. Bilalovy režijní zkušenosti totiž nejsou valné a mezi herci je na mezinárodní scéně známé – ale to zas zatraceně- jenom jméno Charlotte Ramplingové (Bazén).
přes veškeré pochybnosti okolo výsledku je upoutávka k Immortel bezchybným a strhujícím dílem.
Zatímco na Immortel hledím s obavou, aby se to nezvrtlo, pak na cyberpunkovou sci-fi Innocence: Ghost in the Shell 2 nikoli.K netrpělivě očekávanému sequelu jednoho z nejlepších animovaných filmů všech dob Ghost in the Shell už vyšly celkem 4 klipy, já se zde věnuji tomu poslednímu.
Upoutávka Innocence diváka uvádí do světa, ve kterém se doposud neocitnul. Do světa, proti kterému se Ghost in the Shell zdá být všedním výhledem ze sídlištního okna.
Od spektakulárních celků měst, kde výhled na arkologie zakrývají rozeklaní čínští draci, po pozoruhodné dopravní prostředky. Oshii mistrovsky využívá kontrastních tvarů a světel a vytváří nezapomenutelné kompozice. Lidské obličeje jsou nejdokonalejšími robotími maskami. Bateau vypadá sympaticky unaveně a díky titulní písni „Follow Me“ působí Innocence ještě teskněji, než Ghost in the Shell.Poslední klip k Innocence na první dojem neplyne tak elegantně jako upoutávka k Immortel. To je ale dané vlastně jen sníženou srozumitelností, neb tu zní hodně řečí v japonštině.
Z každého záběru klipu je však cítit taková invence, technické mistrovství a jistota myšlenky, že by si divák na Innocence rovnou stoupnul do fronty. Premiéra v Japonsku: 6.3.
