A ukázalo se, že s trochou snahy by mohl být i úspěšným režisérem.

Jeho první celovečerní kousek, který se točil okolo muže, jenž ztroskotal v ledové pustině a pokouší se přežít a najít civilizaci, si vystačil s mrazivou atmosférou, pomalým tempem a Madsem Mikkelsenem v hlavní roli. Penna v něm nikam nespěchal a vsadil spíš na realističnost než na snahu budovat napětí za každou cenu. A sklidil za to docela dost pochval. 

zdroj: Foto: Netflix

Takže si logicky řekl, že u svého druhého filmu se zkusí posunout trošku dál, zároveň však ne o tolik, aby se dostal na neprobádané území. Utajený pasažér se tedy odehrává ve vesmíru, je v něm víc hrdinů, ale do značné míry chce být velmi podobným snímkem jako Arctic. A paradoxně právě to může být největší problém. 

V Utajeném pasažérovi se podíváme na palubu vesmírné lodi, která míří na dvouletou misi k Marsu. Zkušená velitelka výpravy Marina, biolog David a mladá a možná trochu idealistická doktorka Zoe jsou připravení na všechno, nebo jsou o tom alespoň přesvědčeni. Přesto je jedna nepříjemnost malinko překvapí. Když opustí Zemi, zjistí, že k Marsu neletí jen oni tři, ale i inženýr Michael, jenž se shodou kuriózních náhod zapomněl na palubě před startem. 

Po počátečním šoku a zjištění, že se nemohou vrátit a vysadit ho doma, se se situací smiřují a Michael navíc není žádný hňup, takže je ochotný a schopný pomoci se spoustou věcí. Ono to nějak půjde… jenže nepůjde. Čtyři lidi jsou zkrátka moc, loď se navíc poškodila a jednoduchou matematikou si hrdinové spočítají, že na cestu k Marsu nemají dost kyslíku. Pokud budou čtyři, udusí se, než dorazí na místo. Ve třech by to ovšem zvládnout mohli…

zdroj: Foto: Netflix

Jakoby si Penna připravil karty pro pořádně drsnou hru. Tři místa, čtyři lidi, uzavřený prostor… a může začít masakr. Jenomže on nezačne. Ačkoliv si zápletka říká o béčkové zpracování, vyhrocenou atmosféru a scény, kdy někomu jednoduše rupne v kouli a začne se šroubovákem nahánět kolegy po kabině, k ničemu z toho nedojde. Což je podle mého názoru docela fajn. Penna se totiž rozhodl, stejně jako v Arctic, pracovat s hrdiny, kteří nemají v hlavě úplně vymleto. Konec konců jsou to astronauti, vědecká elita a lidé schopní poprat se s těmi nejhoršími situacemi. Takže místo laciné akce se tu spíš sedí, povídá a vymýšlí, jak situaci vyřešit. Utajený pasažér ani po odhalení, že hrdinům hrozí smrt, nijak zvlášť nezrychlí a pokouší se zůstat především inteligentní a uvěřitelnou podívanou. 

To samozřejmě neznamená, že k napětí nedojde, jen je jaksi… jaksi nefilmové. Vrchol akce tu představuje šplhání ve skafandru ve vzduchoprázdnu, a i to Penna natočil takovým způsobem, že akční jízdu opravdu nepřipomíná a ani se o to nesnaží. Veškeré napětí tu spíš bublá pod povrchem a mnohem větší nebezpečí, než samotný strach o život tu je možnost, že jednoduše dojdou nápady, jak zoufalou situaci vyřešit. Čtveřice hrdinů tu od začátku stojí především před těžkým morálním rozhodnutím a přistupuje k němu pragmaticky a prakticky.

Přesto je však sázka na realističtější přístup ukazuje být i hlavním problémem Utajeného pasažéra. To, že Penna a jeho hrdinové nikam nespěchají a problémy se pokoušejí řešit bez emocionálních výlevů, se z filmu stává poměrně chladná podívaná. A taky trošku nudná. Čtveřice herců se sice snaží a není jim co vytknout a interiéry jejich plavidla působí nepříjemně stísněně. 

zdroj: Netflix

I ty výpravy ven vypadají vcelku působivě, ale celkově se to rychle okouká a člověk si až začne přát, aby astronauti narazili na nějaký problém, který by byl řekněme vizuálně atraktivnější. Ona ta loď a pomalé vědecké debaty o možnostech řešení problémů nejsou tak nosné, jak když Mads Mikkelsen bojoval obklopený ledem a sněhem s krutým počasím a hladovým ledním medvědem. 

Penna se pokoušel hrát stejnou hru jako posledně a docela se mu to i daří, jenomže si neuvědomil, že tentokrát nemá v ruce tak zajímavé karty. Jeho novinka je rozhodně fajn komorním thrillerem z atraktivního prostředí a s dobrými herci, ale občas se jednoduše táhne. A občas i docela dost. Režisérova pověst šikovného mladého filmaře určitě neutrpí, bylo by však fajn, kdyby se příště zkusil vydat už trošku jiným směrem. A nebál se při tom jít divákům malinko naproti, aby mu u Netflixu neklimbali.