Indická filmová produkce, zejména ta ocejchovaná nálepkou Bollywood, mě lákala do svých jedinečných tenat po mnoho let, ale nikdy jsem se vyloženě neodhodlal k tomu zakusit některý z jejích šílených bijáků se stopáží, která je v případě těchto filmů naprosto běžná, zatímco v případě posledního Avatara nad ní jen nevěřícně kroutíme hlavou.

Nicméně s příchodem filmu RRR od režiséra S. S. Rajamouliho se něco změnilo. Tento film víc než většina ostatních začal probublávat i do západního světa, den ode dne jsem o něm slýchával čím dál častěji a má zvědavost a touha konečně proniknout do zcela neznámého světa televizní zábavy neskutečně rostla.

Když se pak film objevil na Netflixu a když ještě o něco později si došel dokonce pro Oscara za nejlepší původní píseň – fantastický taneční battle Naatu Naatu – bylo rozhodnuto. RRR se stane tím filmem, s nímž objevím Indii. A bylo to mé nejlepší rozhodnutí za dlouhou dobu.

zdroj: Foto: Friday Entertainment

Vím, že jsem nezačal Bollywoodem, ale Tollywoodem, ale na zážitku to vůbec nic nemění. RRR je neskutečná jízda od úplného začátku do úplného konce, která srší nápady, jaké může Hollywood pouze závidět. Je tu šílená akce, je tu napětí, jsou tu emoce i velmi těžké téma.

RRR se totiž odehrává v dobách, kdy byla Indie pod nadvládou Britského impéria a Angličané jsou tu vykreslení jako ta nejohavnější stvoření. Už v prvních minutách si bohatá britská panička usmyslí, že by jí v jejím sídle mohla zpestřovat ten velmi těžký život zazobance u moci malá holčička s krásným hlasem, a tak si jí prostě od zdejších domorodců vezme.

Někde jinde zase Britové vyvraždí celou vesnici, čímž se nám rozjíždějí dvě různé příběhové linky, které se vzájemně proplétají předvídatelným, ale stále funkčním způsobem. Na jedné straně je Komaram Bheem z kmenu Gondů, který je odhodlaný osvobodit unesenou holčičku a navrátit jí kmenu. Na straně druhé je zase Alluri Sitarama Raju, de facto tajný agent, který se stane policistou v britských službách.

Oba tito pánové skutečně existovali a patřili k význačným revolucionářům. Film tak čerpá z indické historie, ale spíš se v ní jen inspiruje k odvyprávění vlastního příběhu, než že by byl dokumentárním dílem.

zdroj: Foto: Friday Entertainment

Britové vědí, že si jakýsi obávaný divoch jde pro unesenou holku a protože Raju potřebuje pro své vznešené revolucionářské cíle stoupat kariérním žebříčkem, rozhodne se tohoto neznámého vystopovat a předvést před britské velitelství.

Divák tohle všechno ví, ale ani Bheem, ani Raju nemají ponětí o skutečných identitách toho druhého. A osud tomu chtěl, aby se jejich cesty provázaly a stali se v okamžiku těmi nejlepšími přáteli. Stalo se tak za ohlušujících výbuchů vagónů vlaku projíždějícího po mostě přes řeku při snaze zachránit mladého rybáře z hořícího pekla.

Pokud jste do této scény měli jakékoliv pochyby, tak odsud dál už vám je naprosto jasné, že indická produkce je skutečně jiná, odvážná, na naše poměry hloupá, ale právě tím, jak je cizí, je svěží a úžasná. V jednu chvíli se směju naprosto ulítlému nápadu, který tvůrci do své akce zakomponovali, abych následně žasl nad jeho originálností. Choreografii se tu vyloženě tleská.

Když se dvojice hrdinů rozjede proti sobě na koni a motorce, aby se následně zhoupli na jednom laně, každý z jiné strany mostu, chytají a přehazují si zachráněného rybáře mezi sebou, ochraňují jeden druhého před ohněm zabalením do namočené vlajky a celá tato skvěle přepálená scéna končí chlapáckým stiskem rukou s navázáním očního kontaktu a vyzývavými výrazy ve tváři, je dílo dokonáno.

zdroj: Foto: Friday Entertainment

Abyste rozuměli, není tu řeč o žádné lásce mezi muži. Tohle je dokonalá bromance, to nejsilnější pouto mezi dvěma přáteli, ze kterého jihne i to nejledovější srdce. Od tohoto momentu jde o nerozlučné přátele, kteří veškerý svůj volný čas tráví spolu a neváhají se jeden pro druhého obětovat právě v případě lásky – to když se Bheem, který stále pátrá po unesené Malli, byť to v jednu chvíli vypadá, že na ní už zapomněl, zakouká do půvabné Britky Jenny.

O drama tu díky tomu není nouze, protože, jak od začátku víte, chlapi jsou ve skutečnosti nepřáteli a jen čekáte, kdy přijde to nevyhnutelné odhalení jejich pohnutek a jak to vlastně celé dopadne. A byť se nejedná o nejoriginálnější zápletku, tak to prostě funguje. Protože vztah obou revolucionářů je skvělý a jeho vývoj je radost sledovat.

Radostné chvíle ale střídají ty smutné, zejména když jsou na scéně Britové, kteří jsou v tomto velmi silně vlasteneckém díle vykreslení opravdu nevybíravě a není vůbec těžké je z hloubi srdce nenávidět. Taky jich v množství akčních scén, které vás přikovají k obrazovce a nechají žasnout, dost pomře. Něco mi říká, že ve Velké Británii se RRR nesetká s takovým nadšením jako jinde ve světě…

Akce je skvělá, a to i navzdory tomu, že z hlediska animací má indická kinematografie stále hodně co dohánět. Zatímco divoká zvířata jsou už na docela slušné úrovni, tak leckteré užití zeleného plátna v kombinaci s nepřesvědčivou animací až moc bije do očí.

zdroj: Foto: Friday Entertainment

Ale ve výsledku vám to bude jedno, protože i když daná scéna vypadá hůř než současné videohry, je prostě strašně cool sledovat svalnatého Inda s chlupatou hrudí, jak kolem sebe máchá motocyklem a popravuje jednoho Brita za druhým, jako by to byla naostřená tenisová raketa.

Bheem a Raju jsou tu vykreslení v podstatě jako superhrdinové, kteří sice dostávají na frak, a to pořádně, ale zvládají u toho spoustu nadpřirozených kousků a za množství jimi zabitých Britů by se nestyděl ani John Wick. A protože jde o indický film, nemůže tu chybět hudba a tanec.

Ale není to jen o zmíněném Oscarovém songu. Celý soundtrack je vynikající a celý film i díky němu má neskutečné tempo. A co se zmíněného songu týče, tak s ním spojená scéna patří k tomu nejlepšímu z celého snímku, kdy se vám pořádně rozpumpuje krev v žilách a nejradši byste se k celému tomu energickému tanečnímu souboji přidali a pokusili se ho sami vyhrát. Což by se vám určitě nepovedlo.

Ale takový je vlastně celý film. Tři hodiny jsou odstrašující, ale nejsou tu žádná hluchá místa. Dokonce i když zrovna neprobíhá nějaká další epická akce, když zrovna nehraje další famózní hudba a jen se tu konverzuje a přátelsky koketuje mezi dvěma nabušenými Indy, člověk stále bez dechu sleduje veškeré dění a tři hodiny, které jsou narvané obsahem k prasknutí, uběhnou jako voda.

zdroj: Foto: Friday Entertainment

Ano, stane se toho ve filmu opravdu moc, tak moc, že by to úplně reálně mohl být tří dílný seriál. A svým způsobem jsem z toho byl vážně vyčerpaný, ale to hlavně asi proto, že jsem tři hodiny ani nedutal, ani nedýchal. Mé první setkání s indickou filmovou produkcí mě neskutečným způsobem nakoplo, osvěžilo a okamžitě ve mně vyvolalo touhu pustit si další a další indický spektákl.

RRR je prostě neskutečná jízda, která je přitažená za vlasy, o tom není potřeba diskutovat, ale ve filmu, kde se z ničeho nic tři minuty tancuje a další tři minuty zpívá o tom, co se na obrazovce vlastně děje a jiné tři minuty se jeden člověk úspěšně pere s rozbouřeným davem milionů Indů, je to vlastně takový běžný standard, který je ale pro nás Evropany neskutečně svěží. Pokud máte Netflix, tak si ty tři hodiny prostě musíte udělat.