V Hollywoodu a snad ani nikde jinde na světě není herec jako Nicolas Cage. Má doma Oscara, na přelomu století byl dost možná největší hereckou hvězdou široko daleko, ale vzhledem k tomu, že mu úplně dobře nešlo placení daní a občas se při utrácení trošku utrhl ze řetězu, musel posledních pár let hrát ve všem, kde mu byli ochotni zaplatit.
Teď už je na tom o dost lépe, ovšem hraní v blbinách ho nepustilo. Baví ho, že nemusí být součástí velkého Hollywoodu a má zástupy fanoušků, které jeho mnohdy šílené přehrávání baví. A tak se věnuje menším projektům a ty často nejsou vůbec špatné. Renfield měl být tak trochu návrat do první ligy. Středně velký film s kinodistribucí, kde by však měl pořád možnost řádit tak, jak ho to baví. A přesně to taky vzniklo. Otázka je, jestli je to dobře.
Renfield je na první pohled trochu podivný mladík. Má bledý a nezdravě vypadající obličej, trochu prosťáčkovské uvažování a s nikým se moc nepouští do řeči. Může za to jeho šéf, pro kterého dělá první i poslední a to už pěkných pár desítek let. Mezi jeho povinnosti patří mimo jiné ochrana jeho nadřízeného a shánění potravy pro něj.
A vzhledem k tomu, že mu šéfuje hrabě Drákula, obvykle se to neobejde bez násilí. Ano, Renfield slouží nejslavnějšímu upírovi všech dob a teď spolu s ním přijíždí do Ameriky, kde ho čeká klasické kolečko shánění obětí, krmení a vyčkávání, kdy to Drákula zase přežene, upoutá na ně přílišnou pozornost a oba budou muset jít o dům dál. Jenže Renfield toho má dost. Drákula ho zneužívá a šikanuje a když se jeho sluha seznámí s mladou policistkou Rebeccou, rozhodne se, že od svého šéfa odejde. Jenže to není jen tak.
Dát výpověď Drákulovi není úplně snadné a ve městě, kde vládnou obchodníci s drogami, policie je zkorumpovaná a zákon si každý vykládá po svém, to začne být trošku divoké. Drákula se totiž Renfielda odmítá vzdát.
Renfield je horor. A akční film. A černá komedie. A drama. A všechno. A právě v tom tkví problém. A je to vlastně sakra velký problém. Na ploše devadesáti minut se totiž pokouší být vším a na nic z toho nemá pořádně čas ani prostor. Samotný nápad vyprávět příběh o toxickém vztahu upíří legendy a jeho asistenta je skvělý, jenže režisér Chris McKay, který má na kontě obstojnou akční sci-fi Válka zítřka, jakoby celou dobu nevěděl, jak chce Renfielda pojmout.
Trvá skoro třicet minut, než zvládne postavy pořádně představit a zajistit mezi nimi nějaký kontakt. Do té doby to celé vypadá jako absolutní chaos, protože bez ladu a skladu přechází. Zatímco Renfield nám svůj životní příběh i charakter představuje přes flashbacky a vnitřní monology, o Rebecce se dozvíme všechno jaksi za pochodu a tím, že někdo někde řekne něco o jejím otci a podobně.
A když se ti dva potkají, rozhodně se nedostaví pocit, že jde o kompletní postavy s nějakou hloubkou, o něž by se měl člověk bát.
Horší ovšem je, že McKay pádí dopředu strašlivou rychlostí a v jednu chvíli se pokouší Renfielda pojímat jako zajímavé drama, v němž se toxický vztah hlavního hrdiny a jeho šéfa řeší na terapii, jen aby odtud utekl k absurdní gangsterce a šoupnul tam mizerně natočenou a nastříhanou akční scénu. Chvíli se to tváří jako brutálně krvavý sitcom, chvíli jako seriózní drama a ani na vteřinu jsem neměl pocit, že McKay ví, co vlastně točí a co chce divákům nabídnout.
Výsledkem jeho režie je jen bordel, který není uspokojující ani jako horor (film není děsivý) ani jako komedie (film není vtipný) ani jako akce (film je akční, ale akce nestojí za nic). A do toho se občas objeví Nicolas Cage, jenž tu má jako Drákula víceméně vedlejší roli a hraje… no nečekaně normálně. Fandové cageovského bizáru si tu na své rozhodně nepřijdou.
zdroj: Universal Studios
Samotný nápad vyprávět drákulovský příběh pohledem jeho sluhy a postavit ho na vztahu monstra a jeho asistenta je zajímavý, ne že ne. Jenže McKay jakoby vůbec netušil, co s Renfieldem dělat a jaký film by to měl být.
A to, že se Nicholas Hoult v hlavní roli snaží a že v akci se i přes frenetický a chaotický střih občas režisér předvede s nějakou zábavnou fatalitou, to na dobrý film ani v nejmenším nestačí. Oceňuji snahu zkusit to jinak, to bez debat. Ale „jinak“ v tomhle případě bohužel neznamená „dobře.“