Když se povede vybrat dobře značku, která před nějakými dvaceti nebo třiceti lety zářila v kinech, a pak ji oživit, můžou se z toho účetní zbláznit radostí. Stačí se podívat na Jurský svět, jemuž se povedlo oslovit dvě generace diváků a zašli si na něj jak čtyřicátníci, co si kdysi hráli s plastovými dinosaury a sjížděli doma na VHS do nekonečna Jurský park, tak i o generaci mladší publikum, které dostalo zkrátka velký blockbuster s velkou hereckou hvězdou a spoustou zubatých monster v hlavní roli.
A podobně uspělo i Jumanji: Vítejte v džungli. Původní verze z devadesátých let, v níž blbnul Robin Williams, je dodnes parádní rodinná podívaná a ti, kdo se u ní kdysi bavili jako mrňousové, teď mohli vyrazit na pokračování se svými dětmi. A i proto tenhle film utržil skoro miliardu dolarů. Všem tedy bylo jasné, že dostaneme dvojku.
zdroj:
tisková zpráva
Ta do kin přichází pouhé dva roky o jedničce, což je celkem fofr a na výsledku je to docela vidět. Nechci tím říct, že by Jumanji: Další level vypadalo ošklivě, jen že tu nenajdete moc novinek. Vadí to však někomu? Osobně s tím problém nemám, hrdinové se zkrátka opět vrací do videohry Jumanji, kde na ně na každém kroku čekají nástrahy v podobě divoké zvěře, nebezpečných uliček v zaplivaných městech uprostřed pouště, ale i zloduch s vlastní armádou.
Tentokrát sem ovšem nevyrážejí jen čtyři kámoši z jedničky, spolu s nimi se totiž v Jumanji ocitají dva sedmdesátníci, kteří vůbec netuší, co se kolem nich děje, proč jsou najednou v těle Dwayna Johnsona a Kevina Harta a podle jakých pravidel se v Jumanji vůbec hraje. Ale budou se to muset sakra rychle naučit, protože jim půjde velmi brzy o krk.
zdroj:
tisková zpráva
Režisér Jake Kasdan už minule ukázal, že zvládá kombinovat velkou akci s humorem a nenásilně do filmu procpat i nějaké to univerzální poselství o tom, že člověk si musí věřit a nesmí se bát vylézt ze své ulity. A to samé víceméně dostaneme i tentokrát. Akce je dost a kouká se na ní parádně, hlavně obrovská pouštní honička se stádem překvapivě nebezpečných pštrosů nebo souboj s naštvanými opičáky vypadají dobře. S tím humorem to však tentokrát už taková sláva není, pravidla se totiž trošku změnila.
Hrdinové dorazili stejní jako před dvěma lety, máme tu svalovce Johnsona, zoologa Kevina Harta, profesora Jacka Blacka a sexy Karen Gillan. Jenže tentokrát se do nich převtělily jiné charaktery, takže všichni herci (až na Gillan) musí hrát malinko jinak. A bohužel se ukazuje, že ne všichni mají dostatečné herecké schopnosti na to, aby to zvládli.
zdroj:
tisková zpráva
Když se Kevin Hart pokouší chovat jako Danny Glover, je to vyloženě ostudné a Johnson se jako Danny DeVito sice snaží, ale spíš než na schopnosti to nakonec uhraje na charisma. Herecké limity některých hvězd jsou navíc velmi patrné, když se rozjedou Jack Black a nováček Awkwafina. Ten první byl už minule skvělý, především když měl hrát puberťačku, a Awkwafina je zase vyloženě boží, když se má tvářit, že se v jejím těle schovává sedmdesátiletý obtloustlý důchodce DeVito.
Letošní Jumanji: Další level je celkově stejně fajn podívaná jako předchozí díl. Poctivý velký film, který nedá člověku vydechnout, má solidní akční scény i hrdiny, jimž budete chtít držet palce, a nudit se u něj nebudou děti, ani dospěláci. Experiment s přehazováním těl se však úplně nepovedl.
zdroj: Falcon
Na druhou stranu dva roky staré Jumanji bylo pravděpodobně prvním a nejspíš i posledním filmem, v němž Kevin Hart dokázal nebýt otravný, takže se dá považovat spíš za náhodou a teď, když jeho rádoby důchodcovský humor nutí člověka spíš obracet oči v sloup než se mu smát, se vlastně vracíme do normálu.
Zbytek je ovšem fajn. Dva dny po návštěvě kina si sice na Jumanji nejspíš vůbec nevzpomenete, ale ty dvě hodiny v sále vám utečou hodně rychle. Nejspíš nikdo nečekal, že bychom od něj mohli dostat něco víc.
