Točit velkolepou fantasy v jednadvacátém století je dost o hubu. Ne že by o žánr nebyl zájem, naopak, ale všechny podobné filmy jsou a ještě dlouhé roky budou srovnávané s Pánem prstenů Petera Jacksona. A takový boj lze přinejlepším prohrát na body. Dungeons & Dragons: Čest zlodějů však svým způsobem vyhrálo, protože ukázalo, že k fantasy žánru lze přistoupit i trošku jinak. A nesnažit se hrát stejnou hru jako Frodo a jeho parta.
Čest zlodějů se odehrává ve světě Forgotten Realms. Znalci vědí a kdo ne, ten si může představit víceméně klasické fantasy prostředí a svět plný kouzel, roztodivných monster a tvorů, draků, elfů a hrdinů. Jenže ti, okolo kterých se Dungeons & Dragons: Čest zlodějů točí, mají k hrdinům celkem daleko.
Bard Edgin je sice sympaťák, ale moc dobře ví, že bez barbarské parťačky Holgy by asi dlouho naživu nezůstal. Jsou to naštěstí dlouholetí kamarádi a navíc mají podobné ambice – krást a nechat zachraňování světa na někom vhodnějším. Tenhle přístup se jim však nevyplatil. Jejich bývalý parťák Forge je totiž podrazil, oni kvůli němu skončili ve vězení a navíc unesl Edginovu dceru. A táta ji teď chce zpátky. Jenže spolu s Holgou nestojí jen proti Forgovi, ale i proti mocné čarodějce, která plánuje velmi ošklivé věci. Bard a barbarská drsňačka tak musí spojit síly s trochu naivní mladou druidkou a nepříliš šikovným čarodějem a udělat něco nemyslitelného. Stát se hrdiny.
Režiséři John Francis Daley a Jonathan Goldstein mají za sebou třeba komedii Bláznivá dovolená, v Hollywoodu se ale prosadili hlavně jako scenáristé, kteří pomohli na svět novému Spider-Manovi s Tomem Hollandem. Právě tam ukázali, že dovedou napsat hrdiny, jimž není těžké držet palce, i když to jsou trošku loseři. A že umí dobře kombinovat akci a napětí s humorem a nadhledem. A přesně to dělají i u Dungeons & Dragons.
O nehrdinskosti hrdinů už řeč byla a už kvůli nim, jejich charakterům a přístupu k „hrdinské profesi“ je jasné, že se jejich dobrodružství neobejde bez humoru. Čest zlodějů je film, který chce být především zábavný a nebojí se nebrat se vážně, neznamená to ovšem, že by šlo čistě o komedii, kde by se vtipkovalo za každou cenu. Spíš si místní partu představte jako fantasy variaci na Strážce Galaxie. Tahle banda umí táhnout za jeden provaz a když na to přijde a pokud si to situace žádá, vyšlápnou si i na draka. Ale radši před ním vezmou kramle, zalezou do hospody a nepřátele zkusí ukecat. A je radost s nimi trávit čas.
Chris Pine si svého nehrdinského barda viditelně užívá a Michelle Rodriguez zvládá bez problémů kombinovat humor s podmračeným výrazem drsňačky. Film si ovšem pro sebe krade Regé-Jean Page, jehož paladin s morálkou Mirka Dušína je pro srandu jeho parťákům i divákům. Herecky jde o perfektně sladěnou partu, do které nezapadá snad jen Hugh Grant, jehož záporák působí spíš lehce trapně než děsivě. Čest zlodějů ale není jen o hercích a zábavných postavách.
Režisérské duo se rozhodlo udělat z prvního pořádného filmu ze světa Dungeons & Dragons (budeme dělat, že první pokus o adaptaci neexistuje) skutečně velkolepou podívanou. Vůbec se nedrží zkrátka, když mají ukazovat nová místa a všemožné potvory různých tvarů a velikostí. Trikově to občas není úplně ideální, nikdy to však nepůsobí odpudivě a přístup „víc OK věcí než málo skvělých“ tady funguje, protože všechna ta vězení, obří města, temné jeskyně a další lokace plné draků nebo mozků na nožičkách mají ten správný fantasy feeling a snímek je dovede prodat.
Příběh je navíc vyprávěný jako kampaň hry na hrdiny, kdy je potřeba najít nějakou kouzelnou věc, odkudsi ji ukrást, přenést jinam, tam ji použít, aby hrdinové dostali něco nového… za filmem očividně stojí fandové, kteří mají rádi nejen Dungeons & Dragons a obecně fantasy, ale i hry na hrdiny jako takové.
zdroj: Cinemart
Na Dungeons & Dragons se zkrátka moc příjemně kouká a celkově jde o parádně namíchaný mix akce, dobrodružství, humoru a překvapivě občas i silných emocí a vážných scén. V době, kdy superhrdinové v kinech často přešlapují na místě a zjišťují, že publiku nestačí prostě jen další komiksovka s dalším hrdinou a odfláklými triky, nabízí Čest zlodějů sakra příjemnou podívanou, u které je radost ty dvě hodiny strávit. I když si občas vybere pomalejší chvilku a po trikové stránce úplně nezáří.
Ale když skončí, nejspíš budete mít chuť se do toho světa vrátit. Tak snad se sequelu dočkáme co nejdřív. Svět Dungeons & Dragons je evidentně v dobrých filmových rukách.