Bývalý wrestler si pečlivě hlídá svou image i filmy, které posílá do kin a i když se mu zatím nepovedlo natočit něco skutečně výjimečného a pořád jako akční hrdina čeká na svého Terminátora, hity sype z rukávu bez větší snahy. Kvalitativně to obvykle skončí někde u průměru, ale lidi přijdou, protože tohohle usměvavého obra mají rádi a on to může za rok zkusit znovu. Black Adam byl jeho vysněný projekt, na němž pracoval nějakých patnáct let, takže v tomhle případě mohlo být očekávání trošku větší. Jenže to by byla chyba.
Black Adam není žádný hrdina, ale prvotřídní drsňák (sami tvůrci mluví o inspiraci Drsným Harrym), jenž porazil diktátora, jenž vládl městu Kahndaq a toužil po kouzelné koruně, která by mu dala obrovskou moc. Jenže to bylo před tisíci lety a z příběhu Adama se stala legenda. V jednadvacátém století ovšem tahle legenda ožívá a probouzí se v novém světě, nepoznává ho a rozhodně nehodlá hrát podle jeho pravidel. Black Adam se nebojí zadupávat do země ty, kdo mu stojí v cestě a nedělá mu starosti, když si občas ušpiní ruce krví.
A vzhledem k tomu, jak je mocný, někdo ho musí trochu srovnat. Do Kahndaqu tak vyráží skupina superhrdinů pod vedením mocného Hawkmana, který mají za úkol mocného bouchače ukecat, aby sekal dobrotu. A když se mu nebude chtít, tak ho srovnat do latě. Jenže Adam rozhodně nemá v úmyslu poslouchat a na pěsti dojde prakticky okamžitě… nikdo však netuší, že někde v pozadí se objevuje ještě další hrozba. Taková, na jakou nemusí stačit ani sám Adam.
No, asi jste poznali, že co se příběhu týče, žádná hitparáda to není. Prostě se objeví Dwayne Johnson, porve se s ním parta méně známých hrdinů, po nějaké hodině si pár věcí vyříkají a zjistí, že vlastně musí táhnout za jeden provaz a pak společně nakopou zadek skutečnému zlu. Nic nového. Ale v tomhle případě to nevadí, protože Black Adam sliboval, že bude především velkolepou akční podívanou a u té člověk přimhouří oči, když dostane jednorozměrné a nudné postavy. Pokud je ta akce dobrá. Což není.
Za kameru se sice postavil Španěl Jaume Collet-Serra, který natočil několik akčňáků s Liamem Neesonem a s Dwaynem Johnsonem pracoval na dobrodružné Expedici: Džungle. Jde o solidního rutinéra, jenž to s kamerou umí, Black Adam však nevypadá jako jeho film. Vypadá jako dílo jeho předchůdce Zacka Snydera, tvůrce Muže z oceli, Batman vs. Superman a Ligy spravedlnosti.
Jen trošku umírněnějšího. Přesto je většina akce zpomalená, ošklivě předigitalizovaná a v mnoha momentech naprosto nepřehledná. Collet-Serra má navíc představu, že intenzivní souboj se pozná podle toho, že tam bliká hodně modré a hodně zlaté barvy. No ale výsledkem je jen velkolepý trikový bordel, ve kterém se mlátí pár jedniček a nul. Navíc v tak obrovském měřítku, že se o ně člověk jednoduše nemůže bát. A i když bitky zabírají opravdu značnou část stopáže, začnou být díky absenci jakýchkoliv emocí postupně víc a víc otravné.
zdroj: Vertical Ent.
Jenže krom té akce sázející jen a pouze na už okoukaný a nepříliš zajímavý styl, tu doopravdy nic dalšího není. Takže i když člověk zkusí opatrně řešit postavy (u nichž tu povrchnost čeká), jejich motivace nebo logiku, narazí, protože… protože na to všechno se tu jednoduše kašle. Black Adam je film o tom, jak Rock v digitálních omalovánkách rozbíjí všechno, co mu přijde pod ruku. Nedělá to moc atraktivním způsobem a nic jiného na skladě nemá. Jeho Black Adam je hloupá přebarvičkovaná záležitost, co nudí. Hrdinové jsou povrchní, logika často absentuje a upřímně ani ten Johnson není příliš zábavný a zajímavý a nedošlo mu, že jeho dobrácké charisma, které si posledních pár let buduje na internetu, jednoduše nemůže fungovat, když se pokusí tvářit jako vážný drsňák. Zvlášť ve filmu, co stojí a padá krom akce právě na tomhle.
Black Adam patří mezi výplachy, u kterých dvě hodiny čumíte na něco, co asi stálo spoustu peněz, ale jakmile to skončí, všechno se vypaří z hlavy. Na patnáct let příprav, štědrý rozpočet a Johnsonův absolutní zápal pro projekt je to docela málo. Docela dost.