Holič je ve skutečnosti lékař, ale tehdy byla situace okolo lékařství dost unikátní: Léčilo se modlitbami a kdo zkusil něco jiného, ten mohl být obviněn z čarodějnictví a upálen. Holič občas někomu vytrhne zub, napraví vykloubenou končetinu nebo amputuje prst, ale i s tím má dost problémy a občas ho mniši zmlátí.
Holič Robovi vypráví o legendárním ranhojiči, který žije v Persii, má tam něco jako "nemocnici" a "lékařskou školu". Rob je tím fascinován a vydává se tam, aby studoval. Protože křesťani nemohou v Persii přežít, Rob si odvážně provede obřízku a vydává se za anglického žida.
Když po roce dorazí do Persie (což ve filmu trvá 10 minut), podaří se mu stát se žákem velmistra (Ben Kingsley) a je u vytržení z toho, že se zde oficiálně léčí a dokonce se používá něco jako vědecké metody. Jeho radost ale nemá dlouhého trvání, protože A) jeho milá židovka se má provdat za jiného, a B) blíží se morová epidemie...
Tento německý velkofilm vznikl podle slavného knižního bestselleru a snaží se být epický, což mu zajímavým způsobem nejde.
Rozpočet byl zjevně slušný, výprava i triky jsou ucházející a herci jsou také adekvátní (i když jediný Kingsley předvádí něco jako "trochu zajímavý herecký výkon").
Přitom ale film postrádá pořádné tempo a zajímavý scénář, který by příběh nějak poháněl dopředu. Ranhojič má 150 minut a jeho poslední hodina pro mě byla už skoro k nepřežití.
Bylo to především tím, že celý film je strašlivě předvídatelný. Téměř celou dobu jsem měl cca 5 minut náskok před scenáristy a 20 minut před hrdiny filmu. Možná to souvisí se snahou vypreparovat z předlohy ty nejprofláklejší momenty, takže se skoro celý film skládá jen z oněch profláklých momentů - tzn. "umře mu máma", "vydá se na cestu", "obřeže se", "poznají se", "zamilují se", "pouštní bouře", "naučí se to", "nepodaří se mu to", "skoro ho popraví", "mor", "panovník", "sex" atd... A mezi tím chybí scény, ve kterých bychom získali nějaký obrázek o tom, co jsou vlastně ti lidé zač, co je pohání, a proč dělají zrovna ty věci, které si scenárista usmyslel.
Výsledkem paradoxně je, že film pozůstává jen z vděčných diváckých scén, které skoro všechny působí nevděčně a nudně. Ani na okamžik jsem neměl pocit, že se dívám na zajímavý příběh - pořád jsem viděl jen slušné herce, hrající podle těch nejbanálnějších šablon ve slušných kulisách, to vše prokládané občasnou slušnou CGI epickou scénou. Prostě takový třetí odvar z Království nebeského.
zdroj: Archiv
Vypadá to jako dvouapůlhodinový sestřih třináctidílného televizního seriálu, a vlastně by tomu podoba dlouhého TV seriálu slušela mnohem lépe, než tato snaha o epický velkofilm.
To je docela smutné, protože ústřední zápletka, tzn. "jak se v tehdejší době společnost v různých zemích dívala na lékaře a co s tím lékaři dělali", mi připadala velice zajímavá a s obrovským potenciálem. Musí být docela náročné z něčeho takového vygenerovat nudu. Ale přesně to se režisérovi povedlo. BTW, dosud se nejvíce proslavil asi tím, že režíroval videoklip "Du Hast" pro Rammstein...
Američani mají takový hezký slovní obrat "barely competent". To znamená, že něco funguje víceméně tak, jak má, ale chlubit se tím nikdo nebude a nejlepší by bylo na to zapomenout. Ranhojič je přesně takový film.
Hodnocení: 50 %