Hlavní cenu Zlatého lva na festivalu, který skončil 11. září, získal film Somewhere (Někde) americké režisérky Sofie Coppoly - bývalé Tarantinovy partnerky. Dvě ceny získal také Tarantinův dlouholetý přítel Álex de la Iglesia za film Balada triste de trompeta (Smutná balada o trubce). Tento film dostal zároveň cenu za nejlepší scénář, jehož autorem je rovněž Álex de la Iglesia.
Rozhodnutí Tarantinem vedené poroty kritizoval například filmový kritik italského listu Corriere della Sera Paolo Mereghetti. "Předsednictví Quentina Tarantina je svázané s rizikem nejzjevnějšího střetu zájmu, pokud si uvědomíte, že Somewhere a Road to Nowhere (Cesta nikam) jsou svým způsobem okouzlující a zajímavé, ale nic víc," napsal.
S nízkorozpočtovým snímkem Road to Nowhere šel do soutěže v Benátkách Tarantinův mentor, osmasedmdesátiletý americký režisér a producent Monte Hellman, kultovní postava nezávislého filmu 70. a 80. let, který převzal speciální ocenění za celoživotní dílo.
Na dotaz, zda na festivalu prosazoval své přátele, Tarantino odpověděl, že rozhodovaly výhradně jen kvality jednotlivých snímků. Dodal ale, že to byl právě Hellman, kdo ho před 20 lety poučil, jak to funguje s předáváním cen na festivalech.
"Pamatuju si, jak jsem s Hellmanem mluvil v roce 1992 na festivalu Sundance, kde jsem byl se svým filmem Gauneři," prohlásil Tarantino. "Měl jsem v porotě kamaráda a Hellman mi řekl, že kamarád v porotě je ten největší nepřítel, protože se bude stydět dát ti cenu. Ale já nehodlám dopustit, aby mě něco podobného ovlivnilo," dodal.
