Diana Frances Spencerová známá především jako Lady Diana a její pohnutý životní příběh dokonale splňoval pohádkový nádech velké love story. Obyčejný smrtelník byl fascinován tím, že si mladičká a nevinná dívka vzala o mnoho let staršího chlápka a tohoto spojení využil náležitě nejen bulvár, ale také film. Přitažlivý byl tak příběh ještě dříve, než se skutečným příběhem stal. Původně byl totiž zajímavý hlavně původ obou protagonistů. Světe div se, první hraný snímek se neobjevil se spekulacemi o nevěře prince Charlese, ale už v roce 1982 a jmenoval se Charles & Diana: A Royal Love Story. Jednalo se o televizní film, který se trochu romantickým způsobem podíval na tehdy velmi propíraný vztah. Snímek divákovi nabízí tklivou verzi mediálně velmi sledovaného sňatku, který se odehrál o rok dříve za velkého zájmu médií a veřejnosti.
Diana – vždycky ta hodná
Prince Charlese ztvárnil britský herec David Robb a jeho choť Dianu pak Caroline Bliss. Robba si diváci mohou vybavit z několika menších rolí v anglických filmech a seriálech, první filmovou Dianu pak světa znalejší budou znát jako slečnu Moneypenny z bondovky License to Kill. Zamilovaný televizní film vztah následníka trůnu Charlese a Diany ještě idealizoval. Nabídnul romanticky naloženým monarchistům tklivý příběh o jedné velké lásce, která končí svatbou. Na dlouhých deset let pak princezna z hraného filmu zmizela, aby se v podání Catherine Oxenberg objevila opět v televizním filmu z americko kanadské produkce nazvaném Charles and Diana: Unhappily Ever After. Tentokrát se už snímek začal vztahem zabývat optikou bulváru a nabídl rádoby senzační odhalení o soukromém vztahu obou manželů. Mezi Dianou a Charlesem prý krize začala již po svatbě, ale ven z paláce začaly unikat první informace v druhé polovině osmdesátých let. Snímek tak popisuje Charlese jako člověka, který má všechny možné zájmy, jen ne svoji zákonitou manželku. Mediální obraz na konci osmdesátých let byl takový, že Diana byla obětí a Charles byl tím, kdo vlastně mohl za rozpad manželství.
Televizní pohádky pro dospělé
Tuto podobu příběhu pak volili vlastně i filmaři. V hraných filmech se kladl důraz na Dianu coby ženu, která chce pečovat o své dva syny, pomáhat trpícím z celého světa a žít méně svázána palácovými pravidly. Zda taková byla i skutečnost se běžný smrtelník asi nikdy nedozví, ale hru na smířlivější tón k Dianě si vlastně dovolili i dokumentaristé. Film Charles and Diana: Unhappily Ever After se objevil v roce 1992, tedy v době, kdy tehdejší premiér John Major oznámil v parlamentu, že Charles s Dianou žijí odděleně. Hned o rok později se možná právě proto objevil další snímek mapující osud národem milované Diany nazvaný. Dotyčná získala definitivně status oběti v podání herečky Sereny Scott Thomas. Vtipné je, že tato šestáková britská herečka se nedávno objevila ve filmu Kate and William, kde si zahrála postavu Carole Middleton – matky Williamovy manželky. Ani jeden z vyjmenovaných filmů nestojí za větší pozornost. Lze je s klidem zařadit do kategorie filmů hledajících a přiživujících se na senzaci. Všechny popsané snímky však současně nenápadně naznačují, že chtějí nabídnout seriózní pohled na danou kauzu. Vtipné je, že vše podtrhují převážně zoufalé herecké výkony.
Zajímavá i po smrti
Nicméně filmařům daná látka přišla zajímavá i po smrti Lady Di a objevila se celá řada dokumentárních filmů. Mezi nimi lze najít několik, které se snaží smrt v pařížském tunelu pojmout méně senzačně, až po dokumenty, které neskrývají honbu za bulvárními senzacemi. Naprosto bizarní hraný snímek vznikl v roce 2002 v americké produkci, který se rozhodl vzít si na paškál prince Williama, syna zesnulé Diany. Pod jednoduchým názvem Princ William se skrývá rádoby psychologický a popisný příběh o tom, jak mladý chlapec odjíždí studovat, musí se vyrovnat s nevěrou otce a smrtí matky. Vyrovnávání se s něčím zabere celkem 85 minut a nakolik je dílo věrohodné, nelze vůbec posoudit.
V roce 2006 se objevuje překvapivě zajímavý film Královna. Režisér nabízí pohled do nitra královské rodiny, která je postavena před informaci, že Diana právě zemřela. S nádechem groteskní komiky sledujeme reakci královny Alžběty (Helen Mirren), která chce s rodinou strávit nějaký čas na venkově. Frearsův film celkem věrně popisuje hysterické reakce veřejnosti a tehdy čerstvého premiéra Tonyho Blaira (Michael Sheen) a nabízí navíc velmi dobré herecké výkony. Nakolik jsou zákulisní dialogy pravdivé, nelze samozřejmě posoudit, ale snímek je z celé řady filmů o současné královské rodině asi nejlepší. A Helen Mirren dostala za postavu Alžběty sošku Oscara. Film řeší reakci rodiny na smrt Diany, ale samotná princezna už ve filmu nefiguruje. Nejnovější snímek o posledních dnech princezny Diany dostává ve většině zahraničních médií na frak. My přineseme recenzi zítra.