Ale takový popis děje je značně zavádějící. Film sice směřuje k tomu, že se hrdina rozhodne konečně se se svou osudovou telefonní láskou setkat, ale není to jeho hlavní dějová linka.
Film zcela záměrně nemá hlavní dějovou linku a je to mozaika různých střípků, které se Štěpánovi staly, nebo by chtěl aby se mu staly, nebo se bojí toho, že se mu stanou - a to nikoliv chronologicky. Znovu opakuji: Je to záměr. A na rozdíl od mnoha podobných českých filmů se tentokrát ten záměr docela vydařil!
zdroj:
tisková zpráva
Film začíná tím, že Štěpán se čtyřmi kamarády odjíždí na chatu, což se chronologicky vzato odehrává až těsně před koncem příběhu. Většinu filmu totiž představují flashbacky. Nejdříve začne Štěpán neznámému chlapíkovi (Václav Vydra) vyprávět svou love story a Vydra ho průběžně přerušuje. Když pak v rámci tohoto vyprávění začne něco vyprávět do telefonu své lásce Marii, ta ho začne také přerušovat, Vydra taky, a nakonec se začnou Marie s Vydrou (oba mimo obraz) hádat o tom, jak to vlastně bylo a jestli je to pochopitelné! Není to úplně Inception, ale je to na české poměry dostatečně originální. A takových momentů je ve filmu vícero.
Zatímco námět a scénář jsou velmi slušné (obzvlášť vzhledem k tomu, o jak složitou konstrukci jde a jak málo se toho objektivně stane), samotné provedení poněkud kulhá a je vidět, že jde vlastně o studentský film.
Značná část herců je nezkušená a místy některé složitější scény nezvládají. Profesionál Vydra se nad nimi tyčí jako kolos a Lukáš Pavlásek (jehož televizní komika mě nikdy příliš nebrala) má skutečně libovou roli policajta / sekuriťáka, u které jsem litoval, že není rozsáhlejší.
A i když tvůrci museli hrozně milovat Wese Andersona, napodobování jeho stylu jim úplně nejde mimo jiné i proto, že na to nemají peníze / výbavu. Když chci zkopírovat Andersonovy ultraprecizní prudké kamerové jízdy, nestačí mi na to dobrá vůle a ruční kamera. Pokud se ta kamera místo precizního zastavení zakýve, značná část kouzla je pryč.
A také mi poněkud uniklo, proč v některých záběrech jsou dobře viditelné vady filmového materiálu (fleky, smítka), což mě místy až rušilo. Jestli to měl být dramatický záměr, nepochopil jsem ho.
Jako důkaz dřímajícího talentu mladých filmařů (především scenáristy) je Parádně pokecal docela bomba. Jako plnohodnotný film v kinech je to jen velmi těsný nadprůměr.
Hodnocení: 60 %
