Nízkorozpočtová hořká komedie kultovního nezávislého herce i režiséra Steva Buscemiho Lonesome Jim je výborným příspěvkem do kategorie filmů „cesta z města.“
Buscemiho neopakovatelná melancholie se tu zdařile mísí s uměním scénáristické komiky, přesné režie a pozoruhodných hereckých výkonů. Výsledkem je poutavý portrét chlápka, který dospívá takříkajíc proti své vůli.
Jimovi (Casey Affleck) bude ke třiceti. Pomalu střízliví z toho, že se mu jeho mladické sny nesplnily… anebo už vystřízlivěl natolik, že tuší, že se už nikdy nevyplní. Jim se chtěl stát spisovatelem, a proto odjel z rodné Indiany do New Yorku. Venčil psy a dělal po hospodách. Teď se vrací domů. Je zima a déšť padá na holou a syrou hlínu. Lezavý a nepřátelský pocit z rodného městečka umocňuje téměř monochromní filtr, který filmu propůjčuje použitá snímací technologie (natáčelo se na malé tříčipové miniDV kamery Panasonic AG-DVX100A).
Jimovi rodiče mají doma firmičku na žebříky. Matka Sally (Mary Kay Placeová) je milá, leč přespříliš staravá a horlivá osůbka, která si nestačila všimnout, že děti dospěly a rády by se třeba koupaly samy. Otec Don (Seymour Cassel) se proti jejímu ‚óóóchání‘ obrnil strohostí. Vůči všem. S rodiči žije i Jimův starší bratr Tim (Kevin Corrigan), jemuž se rozpadlo manželství, za minimum pracuje v žebříkárně a trénuje široko daleko nejhorší dětský basketbalový tým. Depresivní a pochybovační bratři se po letech odloučení sbližují jen velmi pomalu, ale o to upřímněji. Jim: „Hele já vim, že sem případ, ale ty jsi hotová kalamita!“ Následně se hrdina podiví, že se Tim ještě nezabil. Vzápětí Tim úmyslně napálí auto do stromu. Ale ani tohle se mu nepovede podle představ: skončí v nemocnici s přeraženýma nohama. Jim ho přijde navštívit a srazí se tu s Anikou (Liv Tyler), místní sestřičkou, kterou už dřív sbalil v baru, ale pak si šel zase lízat rány.
Po setkání v nemocnici ovšem začne s Anikou opatrně navazovat vztah. Situaci komplikuje nejen Aničin odrzlý synek Ben (Jack Rovello), ale i to, že se dívka na Jimův vkus až příliš ochotně věnuje polámanému Timovi. Jim za něj navíc bere koučování basketbalového týmu a z donucení otce i práci v rodinné firmě. U pásu pozná motorkářského strýce Stacyho (Mark Boone Junior). Stacy si nechává říkat Ďábel a přes firemní adresu dealuje drogy. Netrvá dlouho a u bran podniku se objeví policie. Odvádí Sally v klepetech a Jim ví, že za to může Ďábel, ale stihl s ním uzavřít určitou smlouvu, a tak musí vymyslet náhradní řešení. Anebo od problému utéct, tak jako zatím pokaždé…
Přes trudnosmutný děj je scénář Jamese C. Strouseho plný jemné situační komiky a ostrých, vtipných dialogů. Vypjaté momenty drží Buscemi v pozadí, kde vytvářejí tápajícím hrdinům přirozené napětí. Oproti mnoha podobným filmům Lonesome Jim neztrácí čas mudrováním, ani neutíká k injekcím sentimentality. Buscemi je schopný najít ve svých lůzrech melancholickou poetiku a lidskost podobnou té DiCillově, nebo Jarmuschově.
Distance, která vane hrdinovým příběhem, se zrcadlí i v očích Caseyho Afflecka. Jako kdyby ovládal zatvrzelého Jima až odněkud z prochladlého srdce rozraženého kostmi těch mrtvých snů. Zde se bohužel skrývá i určitá slabina snímku, neboť Affleck je možná až příliš zatáhlý a pasivní. Přitom (přes svůj nepochybný talent a um) dosud nemá v očích tu radost ze života říznutou svíravou tragikou, jako samotný Steve Buscemi. Liv Tyler na druhou stranu podává v Anice životní výkon. Její mimika není bůhví jak prokreslená, ale Tylerové stačí k dosažení přesného výrazu jen pohled a rty, nebo postoj… mateřský postoj. Tim Kevina Corrigana má silné a vážné charisma, další vedlejší figury zaujmou komikou: ať už je to neohrabaný a věčně zhulený Juniorův Ďábel, anebo hyperaktivní Sally Mary Kay Placeové.
Kamera Phila Parmeta zasazuje Lonesome Jim do ušmudlaných kulis usmoleného zapadákova, kde ani plné automaty na Coca-Colu nebudí útěchu. Z rádia hraje folk a country a můžete vzít jed na to, že tu bude hrát i za deset let.
