Obyčejnou dívku Lauru vyhlásí na internetu parta spolužáků tím, že na web umístí video, kde je dívka ožralá. Dotyčnou to brutálně rozhodí a spáchá sebevraždu. Dívka je hezká, žádná zamlklá puťka a rozhodně nevypadá jako někdo, koho položí úplně obyčejné vtipné video. Ale tvůrci se rozhodli natočit úvod o internetové šikaně, takže budiž. Parta spolužáků samozřejmě situaci rozebírá (na síti) a do diskuze vstoupí mrtvá dívka. To samozřejmě všechny naštve, ale posléze se ukáže, že to zase taková legrace není.

Vejrání hlav do monitorů s pokusem o vyděšené výrazy je jedním z nosných prvků tohoto filmu.

Režisér Levan Gabriadze se pokusil přijít s neokoukaným tématem, kde nás bude děsit samotná technologie a duch v ní. Jenže doba japonských hororů, v nichž nás děsilo strašidlo skrze videokazetu, či telefon, je už nenávratně pryč a mstící se duch pomocí internetu je poněkud zaostalým tématem.

Velkým problémem je vlastní nasnímání mnoha scén. Dost často sledujeme dění na monitoru. Nefunguje hudba, nefungují lekačky, nefunguje zhola nic, co v divákovi vyvolá pocit strachu, na okamžik jej vyděsí, prostě nic. A nechci se plést, ale to je snad primární účel tohoto žánru. 

Chybí mi tam typičtí hnusní tlustí uživatelé sociálních sítích, kteří se hroutí z každé poznámky na jejich chování. Chlapci i dívky patří samozřejmě k lepšímu vizuálnímu průměru, což z nich dělá naprosto nerealistickou sebranku k vyvraždění.

Je to film pro děti, které vlastně tvůrci nechtěli ani moc vystrašit a v rámci žánru jde o totální nudu.

Hodnocení: 30 %