Seriál Miami Vice byl prvně odvysílán v roce 1984 americkou televizní stanicí NBC. Až do svého ukončení v roce 1989 to dotáhl na pět řad a celkem 114 epizod. Jako producent se na něm významně podílel Michael Mann, režisér snímků Poslední Mohykán, Insider - Muž, který věděl příliš mnoho, Ali nebo Collateral a konečně i nejnovější reinkarnace seriálu v podobě celovečerního filmu s Colinem Farrellem a Jamie Foxxem.
Děj se soustředí na dvojici detektivů Jamese „Sonny“ Crocketta a Ricardo „Rico“ Tubbse, v podání Dona Johnsona a Philipa Michaela Thomase. Corockett je bývalá hvězda amerického fotbalu a vietnamský veterán. Většinu času se prohání po bulvárech Miami ve svém černém ferrari, ale jinak žije v přístavu na skromné jachtě. A pokud by se mu chtěl nějaký padouch hrabat v soukromí, je dost dobře možné, že se seznámí s jeho spolubydlícím, aligátorem Elvisem. Což se občas stane. Jako třeba detektivu Tubbsovi, který přijel z New Yorku vyšetřovat vraždu svého bratra. Pochopitelně při tom zkřížil cestu Crockettovi a oba rozhněvaní muži jsou nuceni spolupracovat. To jim jde nakonec tak dobře, že Tubbs zůstává.
Miami Vice ve své době přišlo s řadou inovací, čímž se výrazně odlišilo od policejních seriálů předchozích let. Příběhy byly mnohem drsnější, než bylo zvykem, a s účelovou stylizací odrážely reálie osmdesátých let. Odehrávaly se navíc na exotickém místě se žhavou karibskou příchutí, vůní kokainu a pachem střelného prachu. Seriál měl obrovský vliv na módu. Jeho důsledně pastelové barvy (nápad Michaela Manna) a kombinace trička a obleku s vyhrnutými rukávy u hlavních představitelů, si brzy našly cestu mezi nejširší konzumentskou obec.
Vpravdě revoluční bylo použití hudby, která se nezřídka stávala rovnocennou složkou k vizuální stránce věci. Některé pasáže epizod byly úmyslně koncipovány jako videoklipy.
Uvědomme si, že tehdy zažívala ohromnou popularitu nová hudební stanice MTV (začala vysílat v létě 1981), a není proto divu, že toho NBC chtěla využít. Jeden z režisérů seriálu k tomu řekl: „Seriál je určen pro diváky MTV, které spíš zajímají obraz, emoce a energie, než děj a postavy.“ Svatá slova, televizní a filmoví tvůrci se tím řídí dodnes. Je ovšem zajímavé, jaký propastný rozdíl leží mezi tím, co bylo považováno v osmdesátých letech za „nenáročnou zábavu pro méně přemýšlivé“, a tím, co tento model představuje dnes. Přes zjevnou snahu preferovat formu před obsahem, je Miami Vice chytrou dějovou akční podívanou s dostatečně prokreslenými postavami. Podle současných měřítek se jedná o téměř „intelektuální“ seriál.
K hudbě se váže ještě jeden důležitý a nadmíru příjemný fakt. Složil ji totiž český rodák Jan Hammer, syn nedávno zesnulé jazzové zpěvačky Vlasty Průchové. V osmašedesátém se odešel do USA, vystudoval na Berklee College of Music a v roce 1971 se stal členem kapely The Mahavishnu Orchestra. Úvodní instrumentální znělka k Miami Vice pro něj znamenala první příčku v prestižní hitparádě U.S. Billboard, kde se udržela celých jedenáct týdnů, což je pro televizní soundtrack velmi neobvyklé.
V seriálu ale nezazní jen Jan Hammer a jeho baterie syntezátorů. Slyšet v něm můžeme i bezpočet písniček tehdy populárních interpretů Phila Collinse, Bryana Adamse, Tinu Turnerovou, Petera Gabriela, ZZ Top, Dire Straits, Depeche Mode, U2, Frankie Goes to Hollywood, Foreigner, The Police, Teda Nugenta nebo Billyho Idola. Někteří z muzikantů se v seriálu dokonce objevili, např. Gene Simmons z Kiss, Ted Nugent nebo Frank Zappa hráli drogové dealery, věhlasný trumpetista Miles Davis si zahrál pasáka a rokenrolová legenda Little Richard zase pouličního kazatele. Miami Vice byl rovněž příležitostí pro řadu cameo roliček, např. pro Wesley Snipese, Bruce Willise, Bena Stillera, Chrise Rocka, Julii Robertsovou a bývalou manželku Dona Johnsona (det. Crocketta) Melanii Griffithovou.
Seriál Miami Vice rozhodně není žádné spontánní dílo a pohnutky jeho vzniku byly vysoce komerční. Nicméně dodnes patří k vzácné ukázce toho, jak lze vkusně skloubit „pozlátko“ a smysluplný obsah do jednoho dobře stravitelného celku.
