Miniatury
Na konci natáčení strávili supervizor vizuálních efektů Dan Glass, supervizor výroby miniatur José Granell a jejich týmy deset dní výrobou efektních explozí miniatur budov Parlamentu, Big Benu a Old Bailey, což byly klíčové scény. V období postprodukce bylo ke scénám exploze miniatur přidáno několik drobných počítačových efektů, ale tvůrcům šlo o to, aby exploze budov, jež mají velkou symbolickou hodnotu, vypadaly tak realisticky, jak jen to bylo možné. Díky tomu zvítězil přístup, který navrhoval, aby se zhotovily miniatury, jež se odpálí, a ne pouze digitální budovy. „Když jde o takové prvky, jako jsou voda, oheň a pyrotechnika, dosáhnete mnohem lepších výsledků, jestliže máte reálnou, fyzickou akci. Z počítačových obrazů, které si můžete navrhnout přesně podle toho, jak chcete, a nedochází k žádným nečekaným okolnostem – z nich nevymáčknete takové zdání autenticity,“ vysvětluje Granell.
Sádrové modely v sedminovém měřítku vznikly díky londýnské firmě Cinesite v Shepperton Studios během 11 týdnů. Díky tomu vznikly sedmimetrové miniatury Old Bailey, osm a půl metrů vysoká replika věže Big Benu a přibližně 12,8 metrů dlouhá miniatura budovy Parlamentu. Během přípravy si Granell a jeho tým prohlíželi dokumentární záběry explozí skutečných budov, aby věděli, jak na výbuch reagují různé materiály. Zjistilo se, že nejlépe exploduje sádra, protože se chová jako kámen, a tak byla většina miniatur vyrobena ze sádry. Tým experimentoval s různými druhy sádry pro různé části modelu – některé části totiž výbuchu musely odolávat trochu více, než jemné detaily, na které se použila jemnější sádra.
Před koncem natáčení si tým udělal setkání, kde natočil některé samostatné výbuchy, které by poté mohly být využity při postprodukci. Testovaly se také nálože o rozdílné velikosti jejich kombinace, či různé druhy sádry, aby se zjistilo, jak jejich paralelní exploze vypadá na plátně. „Například jsme zjistili, že změkčená sádra při výbuchu způsobuje hodně prachu,“ říká Granell. „Jedna z věcí, které jsem opravdu nechtěl, bylo, aby se všechny ty krásné barvy výbuchů a všemožné detaily utopily v prachu. Takže jsme vymysleli recept na sádru, která se bude vyznačovat obdobnými mechanickými vlastnostmi jako měkká sádra, ale nebude zdaleka tak prašná.“ Tým si musel detailně prostudovat architekturu Old Bailey a budov Parlamentu, abychom z toho mohli odvodit, jak by se struktury budov chovaly při explozi. Šlo nám například o to, jak rychle exploze projde budovou a jakým způsobem se její struktury bortí, co by spadlo jako první, které části by výbuch ustály, jaká by byla velikost jednotlivých úlomků a suti, a jak daleko a jak rychle by létaly. Mimo přesnost v otázce jednotlivých struktur naši designéři podrobně studovali všechny vnější detaily legendárních budov, aby se docílil dokonalý vzhled. „Nejde jen o otázky designu, ale třeba i o to, jak vypadá stárnoucí kámen, abyste to mohli napodobit. Neustále si musíte být vědomi toho, že pracujete s budovami, jež jsou obecně známé, a diváci budou v otázce jejich vzhledu velmi přísnými soudci,“ říká Granell.
Scéna s dominem
Na scénu, v níž krycí jméno V spustí pád tisíců kostek domina, které vytváří obrazec s písmenem „V“, si tvůrci mohli dovolit jen jeden jediný pokus. Čtyři profesionální hráči domina z Weijers Domino Productions strávili 200 hodin nad tím, aby rozmístili 22 tisíc kostek domina, jež pak na jeden pokus vytvoří úžasnou vizuální hostinu. Během stavby obrazce byla scéna pro všechny ostatní členy štábu uzavřená. V den, kdy se scéna natáčela naostro, bylo na placu napětí až k nevydržení, protože jakýkoliv unáhlený pohyb, průvan či vibrace hlasu mohl způsobit okamžitý zmar dlouhodobé práce. V okamžiku, kdy asistentka kadeřníka upustila hřeben, jímž před scénou upravovala krycímu jménu V jeho paruku, zadržel celý štáb dech. Hřeben však naštěstí první kostku o chloupek minul. O chvíli později se spustily kamery, krycí jméno V cvrnkl do prvního dílku domina a celá scéna se naprosto dokonale podařila.
Knihovna
Na tomto místě Stínové galerie Evey poprvé procitne a cítí se naprosto zavalená hromadami tlustých spisů. Aby měl tým režiséra McTeiguea při natáčení v knihovně co nejvíce flexibility, byly knihy vzadu svázány jako tvárnice, takže jednotlivé bloky šlo rychle přemisťovat a spojovat jako dílky stavebnice Lego. Natalie Portmanová vzpomíná na natáčení této scény: „Režisér na plac přinesl výstřižek z novin, na němž byla fotografie knihovny, kterou nedávno objevili v Iráku. Vláda ji kdysi nechala zavřít a uvnitř se nashromáždila velká spousta knih. Bylo skoro neuvěřitelné, že naše scéna má v reálném světě svou obdobu.“