Novinářka Rowena (Halle Berryová) ví, jak jít na politiky. Načapat konzervativního senátora – obrazně řečeno – s kalhotami dole je pro ni hračkou. Homosexuální vztah se stážistou by jistě otřásl důvěrou voličů. Jenže vedení redakce má svou vlastní „politiku“ a mnohaměsíční práce končí v šuplíku. Rowena to – na rozdíl od svého asistenta Milese (Giovanni Ribisi) – nehodlá přejít mlčením a podává výpověď. Vzápětí se před ní otevírá možnost dalšího velkého odhalení. Kamarádka, jež má poměr s majitelem úspěšné reklamní agentury Harrisonem Hillem (Bruce Willis), je nalezena mrtvá. Rowenin novinářský nos vycítí sólokapra a jeho nositelka se vydává po stopě. Coby brigádnice je přijata do Hillovy agentury. Upoutat pozornost erotomanského šéfa není těžké, stačí jednou, dvakrát zamrkat. S Milesovou pomocí nakoukne do Hillova počítače. Jenže pokud už Hill jednou zabíjel, těžko ho něco odradí od vraždy číslo dvě. Hra na kočku a na myš začíná…
James Foley je režijním specialistou na thrillery, dovede pracovat s emocemi a napětím. Jeho snímky jsou vizuálně vytříbené – nápady sice nehýří, ale hercům i prostředí dovede „přidat na kráse“. Aby vznikl výrazný film, potřebuje dostat do rukou výborný scénář; v případě psychologických Konkurentů (1992) anebo krimi Chladnokrevně (2003) se to podařilo. U Neznámého svůdce nikoli. Scenárista Todd Komarnicki přichází se zápletkou, v níž nic není tím, čím se zprvu zdá být. Jeho scénář se řadí k těm, které z diváků činí – s prominutím – blbce. V posledních letech jsme takových příběhů viděli spoustu a mnohé z nich fungovaly skvěle. Jenže oproti Obvyklým podezřelým či Prvotnímu strachu (či Chladnokrevně) nemá Neznámý svůdce naději přimět diváka k radosti nad odhalením logického vyústění. Tenhle snímek mohl skončit jakkoli. Kdyby snad byly natočeny hned tři konce a pokaždé za vraha označena jiná z postav, těžko by se tomu mohl kdokoli divit.
Stačí chvilka zamyšlení a v příběhu se začínají odhalovat mezery, nesmysly a spekulace. Nelze tu vyzradit koncovku, ale věřte: chyby scénář má a není jich málo. Tvůrcům krimithrilleru stávat nemělo, aby plán na dokonalou vraždu nakonec vyšel jen zásluhou dlouhé série náhod. U velké většiny žánrů divák už ani logičnost nevyžaduje, ale kriminální film by o ni přece jen neměl zůstat ochuzen, ať už je zápletka zašmodrchaná jakkoli a pohrává si s diváckými očekáváními sebevíc.
Režisér tentokrát ukazuje svět newyorských kanceláří z té atraktivnější stránky (natáčení proběhlo i v jedné z „přeživších“ budov World Trade Centra). Vyštafírované kanceláře zaplňují dokonale pěstění zaměstnanci – jak jinak, jsme přece v PR agentuře. Občas probleskne náznak postavy z masa a kostí, podniková drbna Gina (Clea Lewisová) coby nonkonformní informátorka Roweny, potažmo samotného diváka, však brzy z příběhu zmizí.
Ukázkovým příkladem pozlátkové estetiky, jež Neznámého svůdce směruje mezi ty nejpovrchnější tituly i v rámci hollywoodsky stylizované reality, je soudní minidrama Harrisona Hilla. Je předvedeno v brutální zkratce, takže se vlastně ani žádné drama nekoná.
Proč tři hollywoodské hvězdy přijali role v tomto kuse, jakou další motivaci, vedle té finanční, měli? Ještě Bruce Willis, proslulý ješitností, chce být možná naposledy za šarmantního svůdníka. A celkem se mu to daří, i když je namísto blazeovanosti spíš nezúčastněný. Snědá kráska Halle Berryová sice nemá vždy čich na kvalitní role, od držitelky Oscara bychom ale čekali víc. Její výkon nepřesahuje tradiční úroveň včetně typického přehrávání, tak nesporného v emocionálně vypjatých situacích. Giovanni Ribisi je v ústředním triu nejtvárnějším hercem. Jeho počítači i Rowenou posedlý Miles je kompaktní a plastickou postavou, jedinou v celém filmu. Ale ovládnout prostřednictvím Milese plátno se Ribisimu nepodaří, a tak ani jeho účast není pádným důvodem, proč zamířit do kina.
