Do historie se zapsal jako Han Solo z Hvězdných válek a neohrožený dobrodruh a archeolog Indiana Jones. Byla by ale chyba myslet si, že nemůže nabídnout víc. Minimálně těchhle pět filmů vás přesvědčí, že Ford dovede předvést na plátně zajímavé věci i bez Chewieho po boku nebo biče v ruce.
Blade Runner, 1982
První film, na který si každý fanoušek Harrisona Forda vzpomene, když není řeč o Hvězdných válkách nebo Indiana Jonesovi, je Blade Runner. V roce 1982 to tak ovšem nevypadalo, protože tahle geniální sci-fi Ridleyho Scotta v kinech propadla. Měla totiž smůlu, protože o diváky bojovala s jinou žánrovou klasikou E.T. - Mimozemšťan (ten má mimochodem na svědomí i komerční neúspěch hororové Věci).
Naštěstí si k adaptaci příběhu P. K. Dicka fandové cestu nakonec našli. V audiovizuálně strhující sci-fi z temné budoucnosti hraje Ford Ricka Deckarda, jenž má za úkol hledat a likvidovat replikanty – umělé bytosti, které mají zákaz vstupu na Zemi. Teď sem ale skupina replikantů přijela a hledají svého stvořitele, protože vědí, že se jim krátí čas a oni chtějí tu nejobyčejnější věc. Žít alespoň o chvilku déle.
Čím víc se Deckard blíží ke svým protivníkům, tím víc mu dochází, že tyhle umělé „věci" mají s lidmi společného víc, než si je společnost ochotná přiznat. A sám začíná pochybovat nejen o své misi, ale i o svém samotném lidství. Na konci budete bulet, připravte se na to.
zdroj: Archiv
Svědek, 1985
První a jediný film, který Fordovi vynesl nominaci na Oscara, začíná jako klasická detektivka a na první pohled to vypadá, že spoléhá na jednu z nejokoukanějších zápletek. Malý kluk se stal svědkem brutální vraždy a teď na něj musí dohlížet zkušený polda John Book.
Jenomže jeho malý svědek pochází z komunity Amišů, lidí, kteří odmítají používat moderní technologie, nesmí jezdit autem a doma nemají ani elektřinu. Žijí zkrátka stejně jako jejich předci před stovkami let. Book se tak ocitá ve světě, který nezná, který má ale zároveň přísná pravidla a pokud chce zapadnout a ochránit svědka a jeho matku, musí se je naučit dodržovat.
Svědek kombinuje klasickou krimi zápletku s komorním dramatem o střetu lidí z dvou zcela odlišných světů. Ford se i tady zpočátku tváří jako odhodlaný drsňák, ale režiséra Petera Weira (Truman Show, Master & Commander: Odvrácená strana světa) zajímá spíš vývoj jeho charakteru než schopnost postřílet co nejvíc zloduchů.
zdroj: Archiv
Vysoká hra patriotů, 1992
Cesta k Vysoké hře patriotů nebyla pro Forda úplně snadná. Jde o druhou adaptaci románu Toma Clancyho a druhé filmové dobrodružství jeho nejslavnějšího hrdiny Jacka Ryana. Ten se poprvé objevil už v roce 1990 v Honu na ponorku. A právě do ní tvůrci lákali Harrisona Forda, jenže tomu se nelíbil scénář, a tak dostal šanci Alec Baldwin.
U Vysoké hry patriotů ale Baldwin neměl čas, tak to tvůrci zkusili s Fordem znovu. A tentokrát uspěli. Ani tady nehraje klasického hrdinu, i když pokud si to situace žádá, nebojí se střílet nebo pořádně porvat. Ale přeci jenom mu víc sedí ta poloha analytika CIA, který jde teroristům po krku z kanceláře a nebojí se na ně poslat vycvičené komando místo toho, aby se hrdinně hnal v první linii proti davu nepřátel.
Režisér Phillip Noyce tu Forda postavil proti zabijákům z IRA a diváky to bavilo, takže o pár let později vzniklo pokračování Jasné nebezpečí, v němž Jack Ryan bojoval proti jihoamerickým drogovým kartelům. A i když to ani napodruhé nebylo zlé, třetí film s Fordem nikdy nevznikl a v další „ryanovce" Nejhorší obavy ho nahradil Ben Affleck.
zdroj: Archiv
Uprchlík, 1993
Uprchlík je filmová verze seriálu, který u nás prakticky nikdo nezná, takže ho moc nebudeme řešit. Ve filmu i v televizi jde ale o to samé – doktor Richard Kimble byl obviněn z vraždy své ženy, kterou nespáchal a povede se mu utéct. Po krku mu pak jde Sam Gerard z oddělení U.S. Marshalls a pomalu zjišťuje, že s tou Kimblovou vinou to možná bude složitější, než se na první pohled zdá.
Uprchlík vynesl Oscara Tommymu Lee Jonesovi, ovšem bez Forda by nejspíš prakticky nefungoval. V devadesátých letech to byl právě on, kdo dovedl nejlépe zahrát obyčejného muže bez nějakých zásadních hrdinských rysů, kterého osud dotlačí do extrémní situace.
Když skáče víceméně obyčejný Ford z obřího vodopádu nebo se snaží utéct trénovaným agentům, člověk se o něj bojí tak nějak víc, než kdyby to samé dělal třeba Stallone.
zdroj: Archiv
Air Force One, 1997
Fordovi možná přišlo líto, že v ryanovkách se do akce nedostane tolik, jak by chtěl, ale zároveň mu bylo líto zbavit se dobře padnoucího obleku. V Air Force One si užil obojího, a ještě zazářil v hlavní roli akčňáku s nejabsurdnější zápletkou minimálně devadesátých let.
Zahrál si tu amerického prezidenta Jamese Marshalla, samozřejmě charismatického, neústupného, ovšem spravedlivého, na jehož prezidentský letoun se povede proniknout skupině komunistických radikálů, kteří zajmou posádku a chtějí vydírat Spojené státy a dostat z vězení svého vůdce. Jenže Marshall jim zdrhne a vzhledem k tomu, že před tím, než se dal na prezidentování, sloužil v armádě, začne únosce po jednom likvidovat.
Smrtonosná past v prezidentském letounu je samozřejmě hrozná pitomost, avšak díky Fordově charismatu, záporákovi Garymu Oldmanovi a svižné režii Wolfganga Petersona (Troja, Dokonalá bouře) se na to dobře kouká. Jen musí být člověk schopný tolerovat voloviny trošku víc než u obyčejného akčňáku. Donald Trump ten film musí milovat!
zdroj: Archiv