Thriller Na odstřel je dalším z důkazů, že se do Hollywoodu navracejí nálady sedmdesátých let. Čas války ve Vietnamu a aféry Watergate byl časem všeobecné nedůvěry, jež se projevila také v americké kinematografii. Režiséři Alan J. Pakula anebo Sidney Pollack točili filmy jako Pohled společnosti Paralax (1974), Všichni prezidentovi muži (1976), Tři dny Kondora (1975) a mnohé další. S Georgem Bushem mladším se do Bílého domu vrátily války a do společnosti podezřívavost vůči vrchnosti. Dlouholetou americkou naivitu rozprášili zahraniční tvůrci: Paul Greengrass v Bournově mýtu (2004) a Bourneově ultimátu (2007), Michael Campbell v Casinu Royale (2006), Ridley Scott v Labyrintu lží (2008) anebo Tom Tykwer v International (2008). Skotský režisér Kevin Macdonald se svou adaptací stejnojmenné britské minisérie z roku 2003 v tom jenom pokračuje.
Ta dvě úmrtí spojovalo nejdřív jenom stejné datum. Smrtelná nehoda vyšetřovatelky Sonji Bakerové (Maria Thayerová) by možná zůstala přehlédnuta, kdyby v přímém televizním přenosu nerozplakala mladého politika Stephena Collinse (Ben Affleck). Cynická média vytuší, že poslanec a jeho podřízená měli poměr. Stačí pár hodin a hvězda idealistického poslance, vyšetřujícího praktiky bezpečnostní korporace PointCorp, padá k zemi. Vražda feťáka a zlodějíčka Deshauna Stagga (LaDell Preston) tolik vášní nevzbudila. Jen novinářskému matadoru Calovi McAffreymu (Russell Crowe) vrtá hlavou profesionalita zabijákova počínání. Až důvod Staggovy smrti oba případy propojí: zemřel kvůli ukradenému kufříku s fotografiemi ze sledování Bakerové. McAffrey vytváří reportérské duo s Dellou Fryeovou (Rachel McAdamsová), které má rozmotat nitky jedné vysoké politické hry.
Na odstřel je filmem hodně rozporuplným. Patří k nejlépe zahraným snímkům z poslední doby. Slabší chvilky nemají hvězdy Russell Crowe a Ben Affleck, ani špičkoví herci malých rolí Barry Shabaka Henley (editor Stavitz) nebo Viola Davisová (patoložka Franklinová). Režisér Kevin Macdonald po oscarovém dokumentu One Day in September (2000) a Posledním skotském králi (2006) znovu ukazuje zručnou práci s prostředním. Podporuje ho nervózní kamera Rodgiga Prieta (Babel, 2006).
Skřípe ale scénář, příliš ambiciózní a mnohovrstevnatý. Podíleli se na něm hned tři přední autoři; každý z nich do snímku Na odstřel otiskl svůj rukopis. Billy Ray dokázal vystihnout reálie novinářských redakcí a kanceláří politiků, jako se mu to už podařilo v dramatu Jak nezískat Pulitzera (2003). Croweův McAffrey s Dellou Fryeovou (v podání Rachel McAdamsové) rozehrávají odvěký rozpor mezi pečlivým profesionalismem (zde reprezentované tištěnými novinami) a mladickou dravostí (on-line žurnalistika). Se strohou šéfredaktorkou Cameron Lynneovou (Helen Mirrenová) přichází nový zákon: zákon zisku za cenu nedokončených kauz. S takovouhle by se Watergate stalo jen nevýznamnou epizodkou Nixonova prezidentování.
Druhý ze scenáristů, Matthew Michael Carnahan, se ptá, kdo je v dnešním světě hrdina, kdo padouch a kdo jenom dělá svoji práci, ale jeho rozvažování je schematické a v žánru zábavného thrilleru postrádá naléhavost – podobně jako v Království nebo Hrdinech a zbabělcích (oba 2007). Carnahanovým (anti)hrdinou je kongresman Collins (Ben Affleck), který snad chtěl rozkrýt nitky politického kšeftování, aférka s asistentkou ho ale znemožnila nejenom před manželkou Anne (Robin Wright Pennová), ale i před celou Amerikou. Pro „namočené“ politické veterány typu George Ferguse (Jeff Daniels) se jedná o vítanou šanci, jak mladšího kolegu odstavit. Aspoň tak to v první chvíli vypadá. Menší, výraznou roli muže s pololegální agenturou, zapletenou do případu, dostal Jason Bateman.
Posledním ze spoluautorů je Tony Gilroy, specialista na veletoče ze špionážních či politických thrillerů. Trilogii o Jasonu Bourneovi ještě ukočíroval, Michaela Claytona (2007), Dvojí hru (2009) a také Na odstřel zašmodrchal v míře nevídané. Kromě novinářů a politiků vstupují do děje policisté, insideři, PR manažeři… Zejména vyšeptalý milostný trojúhelník mezi McAffreym, jeho nejlepším kamarádem Collinsem a jeho ženou, která kdysi milovala oba, ale vybrala si toho ambicióznějšího, jen zbytečně zahlcuje už tak komplikovaný scénář. To cenné z Rayova, ale i Carnahanova postoje poškodila Gilroyova vášeň pro slepé uličky.
Na odstřel vyniká hlavně jako novinářské drama, už slabší je coby thriller politický a konspirační. Patří sice k silným filmovým zážitkům, sliboval být ale o hodně lepší.
