Mýtus (The Myth)

Na letošní 28. Letní filmové škole bylo možno shlédnout téměř finální verzi Mýtu - celovečerního dokumentu Šimona Šafránka. Jakkoliv je celý film nasnímaný na turné rockové kapely (v tomto případě Nicka Cavea a jeho Bad Seeds), nejde o další obyčejný tour-diary, zhlížející se v kvantech drog a sexu, která muzikanti zkonzumují. Mýtus je film o fanoušcích. Jak říkají oficiální materiály: "Základem pro Mýtus je fakt, že existují 'hardcoreoví' fanoušci, kteří se svým idolem jezdí z koncertu na koncert. Letí třeba z Londýna do Prahy kvůli jedinému večeru, který je z 95% stejný jako show, kterou viděli před týdnem doma."

Mýtus na LFŠ výtečně zapadl do sekce Film a mytologie: mechanismus, který žene fanoušky k takovému chování, skutečně nemá daleko k heroizaci či zbožštění. Šafránek však nenabízí zjednodušující pohled na "děti odvlečené Krysařem", ale snaží se na příkladu (náhodně?) vybraných návštěvníků několika evropských koncertů udělat průřez tím, čemu se běžně říká fanoušek.

Mýtus je vytvořen pomocí úspěšně použité klasické metody interview: filmaři se ptají návštěvníků před a po show na základní věci (odkud jsi, jak ses sem dostal...) i na jejich vztah k dotyčnému umělci. Na pozadí jednoduchých otázek pak vyvstává celkový obraz "fanouškovství", nezřídka rozbitý komentářem samotné kapely: takové momenty patří v Mýtu k nejsilnějším. Snímání digitální kamerou umožnilo bezprostřední zachycení jak koncertů, tak i dějů a atmosféry, které jim předcházejí.

V populární kultuře je mýtus jen krůček od demýtizace, umění od kýče, velikost od směšnosti. Na širší rovině je film Mýtus hledáním hledání: ukázáním pokusu současných lidí najít něco, co je přesahuje.