Muzikál aneb Cesty ke štěstí - recenze českého filmového muzikálu

12. 1. 2016 22:30 - Recenze | Autor: František Fuka

Muzikál aneb Cesty ke štěstí - recenze českého filmového muzikálu

Nový český muzikál vypráví o dvacetiletých studentech konzervatoře, kteří se s dvěma profesory (Vica Kerekes, Roman Vojtek) vydávají na soustředění kamsi na venkov, kde mají nacvičit divadelní představení muzikálu "Starci na chmelu", které pak mají na konzervatoři veřejně předvést.

Mám opravdu rád filmové muzikály a se zájmem čekám na každý další český pokus v tomto žánru. Že by to tentokrát konečně vyšlo? Ne. Znovu ne.

V tomto případě je to obzvlášť smutné, protože jsem si v průběhu film několikrát říkal, že vidím / slyším něco, co by mohlo být součástí kvalitního českého romantického muzikálu, kdyby byl úplně jinak napsaný a úplně jinak zrežírovaný.

Vůbec mi nevadily novodobé "remixy" písniček z původních Starců. Nevadila mi ani většina nové původní hudby, naopak. (Výjimkou bylo pár nesnesitelných desítek sekund, kdy se snažil na soundtracku anglicky a německy zpívat někdo, kdo měl s těmito jazyky značný problém.)

Nevadilo mi, že když hraje talentovaný mladík na klavír, sahá rukama o tři oktávy jinam, než jaké tóny se přitom ozývají.

Nevadila mi většina obsazených herců / tanečníků / zpěváků. Nevadilo mi, že vypadají a chovají se většinou jako rozmazlení spratci, a očekával jsem, že dojde k nějaké jejich proměně / poučení. To se ale nestalo, což mi vadilo.

Vadilo mi, že většina postav byla zaměnitelná a stavba příběhu byla tak chaotická, že až téměř do konce nebylo jasné, kdo z této hromady mladých krásných lidí bude mít jak důležitou roli a koho z nich si máme pamatovat jako vyčuhujícího z okolního davu.

Ve filmu jsou například tato dvě děvčata, o kterých jsem si zpočátku myslel, že spolu v rámci soupeří o roli a o chlapy, z čehož se postupně vyvine něco jako zápletka:

dve

Takhle na jedné fotografii to pravděpodobně odhalíte sami, ale já jsem si až ke konci filmu vyvodil, že to bylo celou dobu jedno a totéž děvče, které mělo v jedné zásadní scéně razantně jiný makeup, účes a barvu vlasů, než ve všech ostatních. A to jsem měl ještě štěstí, protože kolegovi to nedošlo až do konce filmu a místo náznaku milostného trojúhelníku se tudíž musel dívat na náznak hodně divného milostného čtyřúhelníku. Což je hezkým příkladem toho, že když ve filmu hraje někdo, kdo není všeobecně známá hvězda, tak bychom měli vědět, že jde o důležitou postavu ještě předtím, než začne razantně měnit své líčení...

Důležité je ale to slovo "náznak". V tomto filmu je mnoho načato, jako kdyby tvůrci říkali "a co kdybychom zkusili tohle?" - Ale z většiny těch náznaků následně vůbec nic dalšího nevznikne a je na ně zapomenuto. To je krásně ilustrovatelné například na rolích starých klasiků Jiřího Korna a Josefa Laufera (který dokonce hrál v původních Starcích). Jakými úžasnými způsoby by bylo možné tyto staré pardály do filmu zamontovat! A výsledek? Oba se ve filmu na pár desítek sekund objeví, neudělají ani neřeknou nic, co by bylo jakkoliv zajímavé nebo vtipné, a opět zmizí.

Muzikál

Smutné je také to, že přítomnost asi pěti písniček ze Starců na chmelu nehraje v tomto filmu téměř žádnou roli. Kdyby všichni nacvičovali Lvího krále nebo Vlasy, na příběhu by se nic nemuselo měnit. Téměř žádné "nacvičovaní" totiž nevidíme a písničky ze Starců jsou do filmu vmontovány velmi náhodným způsobem: Děvče nacvičuje tanec. Najednou přijde chlapec, sedne beze slova k piánu a zazpívá jí milostnou písničku ze Starců, přičemž děvče eroticky tančí. Od té chvíle se pravděpodobně milují, byť spolu předtím v celém filmu mluvili asi 30 sekund. Ta písnička už pak nikdy nezazní, ani ji nikdo nenacvičuje, ani se o ní nemluví.

Jiné děvče je obsazeno do role učitelky, dvakrát je to zmiňováno, ale následně ji nikdy v roli učitelky nevidíme, vždy jen tancuje v pozadí s "davem".

Všechny zvraty (láska, soupeření, dospívání) jsou strašlivě generické, jako kdyby si tvůrci dodatečně vzpomněli, že "tohle tam ještě nemáme, tak tam toho tři minuty přidáme". Žádná z postav se nestane nijak zajímavou: Studenti, ani dva učitelé, ani jejich malé děcko. Všichni působí hrozně papírově a falešně. Ani realisticky, ani stylizovaně.

Smutnou skutečností je také to, že choreografie masovějších tanečních scén není nic moc - nápadem ani provedením. A tanečně-pěvecké scény jsou natáčeny většinou velmi nezajímavým stylem, kdy kamera náhodně stříhá mezi epickými jízdami a nepřehlednými detaily. Neexistuje tedy ani možnost užít si tento film jako "něco nezávazného, rytmického, barevného".

Takže ani tentokrát nevznikl kvalitní český muzikál. Tento film není agresivně blbý - je jen zhola nezajímavý a okamžitě zapomenutelný.

Vyjde to příště? To uvidíme za pár týdnů...

Hodnocení: 40 %

Zdroje: FFFILM

NEJNOVĚJŠÍ ČLÁNKY

Marvel vs. zbytek světa

Marvel vs. zbytek světa

23. 10. 2019 | Téma | Václav Rybář

Scorsese, Coppola a další šíbři kvalitní kinematografie vytáhli do boje proti McDonald’s stříbrného plátna.
Nenechte si ujít finální trailer na Star Wars: Vzestup Skywalkera

Nenechte si ujít finální trailer na Star Wars: Vzestup Skywalkera

22. 10. 2019 | Trailery | Adam Homola

Tak a je to tady. Poslední plnohodnotný trailer (následovat budou ještě TV spoty...) na Star Wars: Vzestup Skywalkera. Poslední díl všech tří trilogií je už za dveřmi a finální trailer nám dává jasně najevo, že tentokrát bysme tu návštěvu v kinech neměli minout.
Vin Diesel se představuje jako skoro nesmrtelný komiksový hrdina Bloodshot

Vin Diesel se představuje jako skoro nesmrtelný komiksový hrdina Bloodshot

21. 10. 2019 | Trailery | Adam Homola

První trailer na Dieselovu komiksovku Bloodshot je tady a ruku na srdce – vypadá to docela zaměnitelně.
Recenze: Zloba: Královna všeho zlého – Rohatá Angelina je zpátky

Recenze: Zloba: Královna všeho zlého – Rohatá Angelina je zpátky

21. 10. 2019 | Recenze | Matěj Svoboda

Fantasy pohádka Zloba: Královna všeho zlého vrací po letech na scénu Angelinu Jolie a spooooustu triků. Stačí to na dobrý film?