Akční thriller Mission: Impossible III vrací na filmové plátno potřetí Toma Cruise v roli speciálního agenta Ethana Hunta ze stejnojmenné televizní série vysílané stanicí CBS v šedesátých letech. Hlavní hrdina má sice před svatbou s půvabnou zdravotní sestřičkou Julií (Michelle Monaghanová), přesto se však vrací do aktivní služby a vydává se na další misi s „nulovou šancí“ na úspěch. S pomocí tříčlenného týmu má tentokrát zachránit unesenou agentku, kterou sám vycvičil, a poté paralyzovat nebezpečného obchodníka se zbraněmi Owena Daviana (Philip Seymour Hoffman). Akce jej zavede za zdi Vatikánu a i do mrakodrapů v Šanghaji, předně je ale do ní násilně vpletena Huntova partnerka, která ani netuší, za jaké peníze její manžílek pořídil jejich luxusní bydlení...
Po nepříliš přesvědčivém výkonu Briana De Palmy, jenž vedl režii prvního místy nechtěně komického filmu Mission: Imposible (1996), byl na jeho post o čtyři roky později povolán akční specialista John Woo. Explozivně obřadný styl v Americe etablovaného hongkongského tvůrce byl zjevně ovlivněný víc bondovkami devadesátých let než seriálem z let šedesátých. V podobném duchu se pokouší pokračovat i režisérský debutant J. J. Abrams, jenž dosud natočil pouze několik epizod televizních seriálů (Ztraceni, Alias aj.) a který nahradil původně angažovaného Davida Finchera a Joea Carnahana. Z původní série ve filmu zbyly jen v dnešní době již trochu komické masky, které ústřední protagonista využívá jako Fantomas. Jinak se ve filmu opět objevují klasické bondovské hračičky, pro americké publikum exotické lokace (začlenění Vatikánu ale nemá hlubší odůvodnění), megalomanský lotr ohrožující svět, krásné agentky, luxusní automobily, extrémní kaskadérské výkony.
Tom Cruise v hlavní roli akčního supermana odvádí standardní výkon: údajně sám absolvoval všechny kaskadérské scény (a navíc běhá stylově jako Mirek Dušín!) a proto se jako Ethan Hunt zřejmě objeví v dalších pokračováních – zejména, když je i koproducentem série. U jeho postavy došlo k proměnám: v minulých filmech nenasazoval život ze žádného vlasteneckého cítění pro žádnou vládu jako James Bond, ale pracoval pro „stínovou“ nadnárodní agenturu. Teď se však ukazuje, že organizace Mission Impossible Force slouží Bílému domu. (Jeden z jejích ústředních členů však je – stejně jako ve dvou předchozích částech – bídák a zrádce.)
Ačkoli bývá série Mission: Impossible srovnávána s bondovkám, oba její klíčoví protagonisté jsou v mnoha vlastnostech odlišní. Hunta zajímá mnohem víc kybernetika než rychlá auta a zbraně, nekouří, nepije a nežije promiskuitně, neboť inklinuje zůstávat ve stálých vztazích. Ve třetím filmu ale dostává jeho romantický vztah se snoubenkou až selankovitou podobu, na níž se zřejmě podepsalo i Cruisovo aktuální soukromé, pubertálně roztoužené milostné vzplanutí ke Katie Holmesové. A také skutečnost, že se režisér J. J. Abrams jako scenárista podílel na melodramatických cajdácích Navždy mladý nebo Myslete na Henryho. Ve filmu Mission: Impossible III je zjevně zvýrazněna i práce týmu, složeného z hlediska rasového i genderového zcela „korektně“. Zkušeného černošského počítačového specialistu (Ving Rhames) a krásnou asijskou ostrostřelkyni (Maggie Q) totiž doplňuje i mladý bělošský „expert na přepravu“ (Jonathan Rhys Meyers), s nímž se může lépe generačně ztotožnit popcornové publikum, jemuž by se třiačtyřicetiletý Tom Cruise zdál již příliš stár.
Není to však zdaleka jediný problém snímku. Nevadilo by až tolik, že je stejně jako první film Briana De Palmy epizodicky strukturován do víceméně uzavřených kapitol jako by šlo o několik slepených dílů seriálu dohromady (v každé části Hunt doslova střemhlav pronikne do přísně střeženého objektu, v němž musí něco ukrást, či někoho zachránit nebo unést). Z retrospektivně se odvíjejícího příběhu ale čiší nevynalézavá rutina. Reklamně stylizované režii není z technického hlediska co vytknout, avšak krkolomný scénář plný zvratů a s nimi spojených logických mezer s přibývajícími minutami stále více zadrhává (zejména finále, ve kterém dostane Huntova manželka rychlokurs v odrovnávání gangsterů). Nesmyslnému, přitom ale smrtelně se vážně tvářícímu příběhu schází nadhled, elegance i vtip: český divák se snad pousměje nad Cruisovou zkomolenou češtinou, s níž se Hunt představí letištní kontrole v Šanghaji jako ošuntělý chlapík Pavel Sobotka. Ve filmu o nejosobnější misi Ethana Hunta ale není jediná pamětihodná scéna – jen pár detailů, které vzbudí divákovu pozornost. Tak na pět, deset vteřin.
