Bill Murray už dávno není tím mladým romanticky uvažujícím mladíkem Dr. Venkmanem z prvních Krotitelů duchů. Jeho herecký talent i vzhled jej posunuly k mnohem složitějším a méně jednoznačným postavám, jako byl Bob Harris ve Ztraceno v překladu, či mnohem zábavnější oceánograf Steve Zissou v Životu pod vodou. Jeho nerudný Vincent rozhodně není chlápkem, který nenávidí malé děti a nepřeje jim prostor, tak jak to dělal Walter Matthau v Denisovi - postrachu okolí. Rozhodně však ani není nenápadným hrdinou, který se strašlivě naštve a pomůže korejské menšině jako to udělal Clint Eastwood v Gran Torinu.
Vincent je spíš obyčejným starším chlápkem, který žije v dost zoufalém baráčku ve čtvrti, kam se stěhuje nižší střední vrstva za relativním klidem. Volný čas tráví buď spánkem, nebo po hospodách. Občas také využije služeb prostitutky Daky (Naomi Watts). Jinak je to celkem vtipná postavička, která v mnohém připomíná bohémského Ignácia ze Spolčení hlupců. Tato postava nebyla nikdy zfilmována, ale jeho hubenější verzí je určitě Vincent.
Sledovat Vincenta, jak leží a poslouchá muziku ze starého walkmana se žlutými molitanovými sluchátky, je prostě vtipné samo o sobě. Ten chlap je samorost, co systému vzdoruje ve svých trenkách a s muzikou na uších.
Poklidné žití tohoto bohéma důchodcovského věku naruší dvě události. Nemá ani floka a do sousedního domu se nastěhuje rozvedená a trochu vlezlá matka s malým chlapcem. První zkušenost navíc není nijak šťastná, při stěhování mu auto poničí spadlou větví.
zdroj:
tisková zpráva
Od tohoto okamžiku se začne odvíjet klasický příběh o napraveném hříšníkovi. Oliver je typickým odstrkovaným klukem z rozvedené rodiny, o něhož se stará divná obézní ženská. Ve škole jej ne vyloženě šikanují, ale kouř od spolužáků stejně dostává. Brzy po nastěhování už musí požádat Vincenta o azyl, protože nemá klíče a nemůže se dostat domů. Z počátku to vypadá beznadějně, ale každému soudnému divákovi je jasné, že Vincent svoji pomyslnou bitvu o to, jak získat svoje srdce zpět, vyhraje. Malý kluk je pro něj výtahem k životu.
zdroj:
tisková zpráva
Celkem neuvěřitelný příběh, ale jinak to šlape jako hodinky a spousta dialogů je vtipná nejen při prvním poslechu, ale získává další rozměr při další podívané. Coby rodinný film je Miluj souseda svého pohodovým plagiátem mnoha jiných snímků. O tom nijak nediskutuji a nepopírám, že jsem sám v příběhu našel dalších pět filmů, které mi nový biják režiséra Theodora Melfiho připomínal.
Jenže ono to nevadilo. Bill Murray byl opět excelentní a jeho nerudný dědek mne bavil od začátku do konce.
Hodnocení: 80 %
