Snad jako většina gangsterek má i heist movie kořeny v klasickém noirovém filmu vznikajícím během 30. let a zaběhnutém v následujících dvou dekádách. Vzhledem ke kriminálním motivům byly častým tématem noiru loupeže - jádro heist movie - trvalo však několik desetiletí, než se pravidla subžánru skutečně usadila. Pro heist movie totiž nestačí jenom ukazovat hrdiny řešící loupeže. Krádežemi, rozdělováním či pašováním lupu se již před tím zabývala celá řada snímků, ostatně už jeden z prvních filmů vůbec, The Great Train Robbery z roku 1903 se zabýval právě tématem loupeže. Rozdíl nejlépe vytane na příkladech.
Z nejtypičtějších příkladů formování heist movie lze citovat hollywoodské kusy Ninočka (1939), kde trojice Rusů cestuje do Paříže s úmyslem prodat zde šperky získané během sovětské revoluce, Vysoko v horách (1939) s Humphrey Bogartem v roli gangstera, nebo třeba Zlaté věže, kde Alec Guinness (pozdější Obivan Kenobi v Hvězdných válkách) vymyslí komplikovaný plán loupeže zlata a jeho roztavení do miniatur Eiffelovy věže.
Překomplikovaný plán je první klíčový prvek žánru, který se během této éry vyloupl jako hlavní prvek heist movies. Kolem lupu, nejprve plánovaného a stojícího na různých barvitých postavách, a poté dramaticky realizovaného, se obtáčí celá zápletka. Divák musí být udržován v napětí, zdali se celý podnik podaří, podobně jako diváka detektivky zajímá, kde detektiv odhalí důkaz vraždy. Zásadním elementem heist movie je však i zaměření na zloduchy. Zvláště ve zlaté éře Hollywoodu bylo vyprávění příběhu z pohledu padoucha a lupiče něčím výsostně zapovězeným, zvláště, měl-li na konci filmu uniknout spravedlnosti.
zdroj:
tisková zpráva
Z tohoto hlediska proto lze jako významný milník žánru vypíchnout film Asfaltová džungle (1950). Ta sice rovněž obsáhla zřejmě nejsofistikovaněji vykreslenou loupež klasického noiru, stále si však ještě neodpustila přichystat hlavním postavám tragický, skoro až ironicky černohumorný konec. Podobně dopadl i francouzský Rififi z roku 1955, který se významně zaměřil na potyčky mezi gangstery a stal se poté inspirací i pro Tarantinovy Gaunery (1992).
Do obecného povědomí žánr vstoupil nejpozději v roce 1960 s Dannyho jedenáctkou alias původními Dannyho parťáky. Ta díky ansámblu tehdy velmi populárního Fratpacku v čele s Frankem Sinatrou strhla na heist movie oprávněnou pozornost, i její konec ale připomněl stále přetrvávající klišé špatného zakončení, když došlo na spálení celého filmového lupu. Devět let na to se už The Italian Job rozhodl završit film otevřeně.
Naproti tomu Podfuk z roku 1973 už nechá lupiče dočkat se sladkého konce. Právě Podfuk pak patří mezi kritický vrchol první fáze. Snímek byl nominován na deset Oscarů a získal sedm z nich. Od konce 70. let pak tyto filmy přirozeně uvolnily místo jiným žánrům, než se na konci tisíciletí vrátily v plné formě nazpět - a tentokrát v postmoderní koordinaci s jinými žánry.
V éře žánrových mixů
Nejpozději právě Gauneři během 90. let totiž naznačily, že klasické příběhy heist movies se již vyčerpaly. Podobně se k nim postavil i opus Nelítostný souboj (1995), kde však už loupež tvoří spíše pozadí pro detektivní thriller. Vedle dekonstrukcí žánru bylo nadále možné natáčet filmy omotané vláknem nostalgie, jako tak učinili právě noví Dannyho parťáci, anebo spojit heist movies s jinými koncepty.
zdroj:
Foto: Marvel
Zřejmě tak nepřekvapí, že krom remaků je zřejmě nejdražším a nejznámějším heist movie nového tisíciletí Nolanův Počátek, který přesně do poslední tečky reprodukuje stěžejní prvky subžánru od sbírání týmu přes exekuci operace až po nejednoznačný závěr, to celé však zasazeno do fantaskního prostředí něčí mysli. Do heist movies však od pátého dílu naskočila i stále úspěšnější série Rychle a zběsile.
Bude tedy jen zajímavé sledovat, jak se s podobnými pravidly popere i Ant-Man. Marvelovské filmy totiž přes všechny ironické podtóny nezbytné pro dnešního diváka nikdy neukázaly skutečného antihrdinu. I Tony Stark nebo Hulk, střízlivě dvě morálně nejpochybnější persóny zdejšího světa, jsou vykresleny ve velmi optimistických barvách. Evoluce heist movies ale ukazuje, že bez odstínů šedi a antihrdinů se zápletka nemůže dost dobře obejít. Snad si Ant-Man může vypomoct okrádáním záporáka ještě většího než jsou hlavní postavy, i tak bude ale jeho výlet do šedivých vod marvelovské série dost možná nejzajímavějším vykreslením nedokonalých hlavních postav.
