Lupiči paní domácí

- Téma autor: red

Kriminální komedie bratří Coenů s Tomem Hanksem v hlavní roli. Jak moc bratři Coenové milují film, dokládá hned úvodní scéna jejich jedenáctého snímku Lupiči paní domácí: z každého jejího okénka je znát, jak láskyplně si vychutnávají přílet „poeovského“ havrana na ďábelsky rozšklebený chrlič na mostě

Jak moc bratři Coenové milují film, dokládá hned úvodní scéna jejich jedenáctého snímku Lupiči paní domácí: z každého jejího okénka je znát, jak láskyplně si vychutnávají přílet „poeovského“ havrana na ďábelsky rozšklebený chrlič na mostě. Ostatně, jak se v závěru ukáže, havran bude mít důležitou roli v této absurdní komedii o falešném profesorovi latiny a řečtiny, jenž si najme byt v domě černošské vdovy, aby mohl ve sklepě nacvičovat chrámovou hudbu se čtyřmi spoluhráči. Korpulentní žena ale netuší, že libozvučné tóny se linou pouze z magnetofonu a že za fasádou „hudebníků z renesančních časů“ se skrývají odborník na výbušniny, specialista na kopání tunelů, ťulpas na hrubou sílu a „muž uvnitř“. A že vedeni fikaným profesorem chystají grandiózní loupež v lodním kasinu, k jehož trezoru si ze sklepa prokopávají tunel. Když paní domácí jejich plány odhalí, nezbývá zlodějským nemehlům nic jiného než „nechat ulpět skvrnu zločinu na čísi duši“ a pokusit se milou starou dámu odstranit.

Víceméně v každém snímku bratří Coenů lze najít předobrazy z klasických filmů. Pohádkové retro Záskok imitovalo snímky Howarda Hawkse (Jeho děvče Pátek, 1940) a Franka Capry (To je John Doe, 1941), trestanecká „odysea“ Bratříčku, kde jsi? skládala poctu Sturgesově filmu Sullivanovy cesty (1941) a romantická komedie Nesnesitelná krutost se inspirovala Lubitschovou jiskřivou zlodějskou veselohrou Útěk z ráje (1932), máme-li jmenovat s novým filmem žánrově nejvíce spřízněná dílka. V případě filmu Lupiči paní domácí však bratři Coenové natočili přímo remake (v originále stejnojmenné) britské černé komedie Pět lupičů a stará dáma. Ta vznikla v roce 1955 s Alecem Guinessem, Peterem Sellersem a Herbertem Lomem, v režii Alexandera Mackendricka. Přizpůsobili si ji natolik k obrazu svému, že diváci, kteří původní, v ateliérech v Ealingu vytvořenou komedii neznají, mohou film považovat za originál.

Z původního, na Oscara nominovaného scénáře Williama Rose, si Coenové vybrali vše, co se hodilo (jde o jistou variaci na jejich oblíbené téma zpackaného zločinu; objevilo se již ve snímcích Zbytečná krutost či Fargo). Základní dějovou osnovu ponechali shodnou s původní „loupeží na jemný anglický způsob“. Ačkoli příběh přesunuli z Londýna na baptistický americký Jih, zachovali mu určitou retro atmosféru. Vše ostatní přepracovali: charakterové rysy postav proměnili (jak je v jejich filmech – počínaje Big Lebowským – trochu neblahým zvykem) v galerii neskonale bizarních a excentrických figurek, jež musejí být k popukání za každou cenu a v každou chvíli. Tom Hanks jako šarlatánský profesor dokáže díky květnaté mluvě vybruslit z každého maléru. Je okouzlující, nabízí se však otázka, zda by příběhu neposloužila spíše umírněnější kreace v duchu Aleca Guinesse. Jadrněji je pojatá i figura „paní domácí“ - ztvárnila ji černošská herečka Irma P. Hallová. Profesorovi nemotorní parťáci fungují spíše jen jako záminky pro coenovské naschvály.

Díky tak přemrštěně vyprofilovaným postavičkám je snímek hodně legrační, i když Coenové občas příliš tlačí na pilu (opakující se projevy „syndromu podrážděného střeva“, nebo sexuální narážky na obstarožní přítelkyni jednoho ze zlodějů). V některých momentech se začínají i opakovat (najdeme tu variaci morbidního „inhalačního“ gagu z filmu Nesnesitelná krutost). Na druhou stranu však Coenové dokáží diváky zasypat žertíky tak báječnými, že jim nakonec odpustíte, že často využívají postupy osvědčené v minulosti (příkladem je temperamentní gospelová hudba, jíž je film proložen; nemá tentokrát k příběhu – na rozdíl od snímku Bratříčku, kde jsi? – žádné vazby). Zejména úvodní scény, představující partičku břídilů, srší absurdně odzbrojujícími gagy (psík při natáčení reklamy zkolabuje v plynové masce) či hravými vizuálními nápady (dění na fotbalovém hřišti kamera snímá z – maskou „zadrátovaného“ – pohledu hráče, jemuž po každé srážce se soupeřem a následném pádu na zem vyletí nohy vzhůru jako na houpačce).

Kdyby bratři Coenové natáčeli Lupiče paní domácí před deseti či patnácti lety, vznikla by z nich zřejmě černočerná zlodějsko-vražednická šaráda na hranici cynismu a výsměchu. Takto to je „jen“ roztomile extravagantní fraška, která plně počítá s multiplexovým publikem a poněkud nestřídmě se opájí řadou pitvorně svévolných dialogů a odboček. Nicméně navzdory tomu, že Lupiči paní domácí určitě nepatří k nejzdařilejším snímkům bratří Coenů, jistě se zařadí mezi ty nejlepší letošní hollywoodské komedie.

Dokina.cz nabízí nejpřehlednější program kin na českém internetu. Programy kin sledujeme nejen v Praze a Brně, ale i v dalších městech, jako jsou Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, České Budějovice, Plzeň a na mnoha dalších místech. Stejně tak vedle nejznámějších sítí Cinema City a Cinestar přinášíme i programy menších kin po celé České republice. Náš program kin je vždy kompletní a přehledný, takže snadno zjistíte, na jaký film a do jakého kina zajít.